Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky pro období 2020 až 2022, jejíž součástí je i Konvergenční program České republiky, projednala vláda na svém zasedání 29. dubna. Z dokumentu vyplývá, že hospodaření vládního sektoru zůstane i v následujících letech v dobré kondici.
„Díky tomu, že by měl růst ekonomiky i v následujících letech zůstat na svém dlouhodobém průměru, a také díky lepšímu výběru daní se plánovaný růst důchodů, sociálních výdajů a investic nepromítá do výraznějšího salda. Fiskální politika těmito opatření naopak vyvažuje dočasné méně příznivé vnější prostředí, ať již jde o německou ekonomiku či odcházení Spojeného království z EU. Zároveň je třeba přiznat, že predikce neobsahuje některá diskutovaná opatření na podporu příjmové strany. Přesto však předpokládané výsledky hospodaření by měly vést k poklesu zadlužení veřejných financí pod 30 % HDP,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
V loňském roce hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem ve výši 0,9 % HDP, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Na přebytku se podílely všechny složky sektoru vládních institucí, tedy nejen ústřední vládní instituce, kde dominantní podíl zaujímá státní rozpočet, ale i obce, kraje a zdravotní pojišťovny. „Velkou zásluhu na tom má efektivnější výběr daní, který je přímým důsledkem námi zavedených opatření v boji proti daňovým únikům, zejména kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb,“ podotýká Alena Schillerová.
Letos by měly veřejné finance dosáhnout přebytku 0,3 % HDP a zaznamenají tak kladný výsledek už čtvrtý rok po sobě. V dalších letech by mělo saldo hospodaření sektoru vládních institucí klesnout na -0,5 % HDP v roce 2022. Strukturální saldo by mělo být v roce 2019 téměř vyrovnané, v letech následujících by se saldo očištěné o vliv ekonomického cyklu mělo pohybovat na úrovni -0,5 % HDP.
„I nadále tak budeme plnit střednědobý rozpočtový cíl. Ten jsme přitom kvůli budoucím rizikům plynoucím ze stárnutí populace zpřísnili a nyní jím je strukturální deficit 0,75 % HDP,“ zdůrazňuje ministryně Schillerová, a dodává: „Zároveň se ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v hledání úspor na provozu státu, což ostatně v debatách o státním rozpočtu na příští rok prosazuji.“
Dluh sektoru vládních institucí v posledních letech setrvale klesá a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Od roku 2013 klesl dluh vládních institucí o 12,2 p. b., což dnes řadí veřejné finance ČR mezi nejméně zadlužené v EU. V letošním roce by měl dluh klesnout na 31,5 % a v letech následujících by se měl dále snižovat až těsně pod úroveň 30 % HDP v roce 2022.
Strategie obsahuje rovněž transparentní a vnitřně konzistentní výpočet výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Jejich výši stanovuje na 1 598 mld. Kč pro rok 2020, na 1 661 mld. Kč pro rok 2021 a na 1 730 mld. Kč pro rok 2022. „Výdajové rámce na léta 2020 a 2021 jsme tak oproti Střednědobému výhledu státního rozpočtu snížili o 6 mld. Kč v obou letech, a to právě kvůli zpřísněnému střednědobému rozpočtovému cíli,“ dodává Alena Schillerová.
Výdajové rámce jsou závazné pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Tyto částky se mohou změnit pouze v případě odlišné makroekonomické predikce a z ní odvozené prognózy příjmů, dále v případě změny v příjmech z EU a finančních mechanismů anebo v krajních případech, jako je stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.
„Výdajové rámce jsou nejzazší hranicí pro výdaje státního rozpočtu a státních fondů, nikoliv cílové částky. I ve světle zpomalujícího růstu ekonomiky budeme pokračovat ve snižování zadlužení země a udržovat strukturální saldo na stabilní úrovni. Ratingové agentury ve svých hodnoceních opakovaně řadí naše veřejné finance mezi absolutní evropskou špičku a naše rozpočtová strategie přispívá k tomu, aby tomu tak bylo i do budoucna,“ uzavírá ministryně financí. (30.4.2019)
