Ministerstvo financí zveřejnilo srpnovou makroekonomickou predikci

Srpnová predikce MF: česká ekonomika navzdory ozbrojenému konfliktu na Blízkém východě vykazuje relativní odolnost. V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 1,9 %, v roce 2027 by se pak měla dynamika jeho růstu zvýšit na 2,4 %, a to zejména díky pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity. Negativní riziko představuje případná vojenská eskalace na Blízkém východě, růst cen energií a přerušení dodavatelských řetězců.

Světová ekonomika se v současnosti potýká s dílčími omezeními v dodávkách výrobních vstupů, což limituje ekonomickou aktivitu v řadě zemí. I přes zvýšené geopolitické napětí kvůli konfliktu na Blízkém východě a narušení obchodních tras v Hormuzském průlivu se ve světové ekonomice zatím neprojevují výraznější sekundární inflační tlaky a spotřebitelská důvěra zůstává solidní. Oživování investiční aktivity ohrožují nejen nejistoty spojené s válkou na Blízkém východě, ale i opětovné utahování měnových podmínek ze strany řady centrálních bank v reakci na zhoršené inflační výhledy.

Základní scénář predikce předpokládá, že intenzita vojenského střetu v regionu bude v průběhu druhé poloviny letošního roku postupně slábnout. Přeprava Hormuzským průlivem by ale měla zůstat po zbytek letošního roku omezená. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se měly přiblížit předválečné úrovni během první poloviny roku 2027. Velkoobchodní ceny energií by se tak měly postupně snižovat, zůstanou však vysoce volatilní.

V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 1,9 %. Dynamika bude tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde rovněž k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu. Strana vývozu bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek, dynamiku však budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a výpadky v dodávkách výrobních vstupů. Hospodářský růst by mělo tlumit i snižování skladových zásob. 

V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity. Saldo zahraničního obchodu by mělo k dynamice HDP i přes zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů nadále přispívat negativně, a to vlivem očekáváného doplňování skladových zásob.

Průměrná míra inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 2,2 %. Protiinflačně bude působit zejména převedení financování poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, silnější koruna, pokles cen potravin a restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem budou působit vyšší ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, stejně jako pokračující rychlý růst mezd a nákladů na bydlení. V roce 2027 by se průměrná inflace měla zvýšit na 2,7 %, zejména vlivem zdražení spotřebitelských cen elektřiny a plynu, přetrvávajícího silného růstu mezd a imputovaného nájemného, zatímco posilující koruna a předpokládaný pokles cen ropy budou inflaci tlumit.

Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí nedostatek pracovníků. Poptávka po práci je nadále tažena především službami a stavebnictvím, naopak v průmyslu k oživení zatím nedošlo. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na 3,0 % a v příštím roce klesnout na 2,8 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit meziročně vyšším deficitem 2,7 % HDP, ke kterému přispěje, vedle vyšších kapitálových výdajů, především nižší tempo příjmové strany. Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě i dočasné snížení spotřební daně na naftu. Zadlužení veřejných financí by při meziročně nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 1,6 p. b. na 45,8 % HDP.

Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem zůstává vývoj vojenského konfliktu na Blízkém východě a s ním spojené tlaky na ceny energií. Další významná rizika představuje bezpečnostní situace v Evropě a obchodní politika v hlavních ekonomikách. (24.8.2026)