Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na některá klíčová zjištění pracovní verze auditu stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj po úniku pracovní verze právní části auditu digitalizace stavebního řízení (DSŘ) okomentovalo některá klíčová zjištění, která nerozporuje. U zbývajících vzneslo připomínky a společně se zpracovatelem – advokátní kanceláří PORTOS pracuje na jejich zohlednění. Současná podoba auditu ještě může doznat řady změn a také ji na přelomu května a června doplní technická část. Do té doby proto není možné vyvozovat z auditní zprávy závěry. 

Téměř tří set stránkový audit popisuje legislativní, smluvně-zakázkovou a dotační stránku digitalizace stavebního řízení. Dokument vznikl v návaznosti na usnesení vlády o navazujících krocích ve věci zajištění její funkčnosti a efektivity. Zatím je k dispozici pouze pracovní verze auditu, ke které MMR vzneslo řadu připomínek a bude se zpracovatelem jednat o jejich zapracování. Komplexní obrázek na přelomu května a června tohoto roku doplní až jeho technická větev. S řadou klíčových zjištění resort souhlasí. „Pracovní verze auditu potvrdila, že projekt byl od začátku ve značném zpoždění, a to ještě před nástupem současné vlády. Studie proveditelnosti z konce roku 2020 počítala s délkou realizace systému čtyři roky od konečného schválení nového stavebního zákona. Ten byl během přípravy pětkrát novelizován. Jeho klíčovou novelu poslanci schválili na začátku roku 2023 a už o rok později došlo ke spuštění informačních systémů. Tento spěch měl nutně za následek různé zkratky při přípravě, například se aplikace dostatečně nepřipravovaly v souladu s potřebami uživatelů na stavebních úřadech,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. 

Pracovní verze auditu přinesla celkem 35 klíčových zjištění. Zpracovatel například identifikoval, že projekty DSŘ neměly obsazeny některé role dané Metodikou projektového řízení MMR. I zde je ministerstvo se zjištěními auditorů ve shodě. „Oddělení a později odbor, které měly projekt digitalizace stavebního řízení na starosti, se od počátku potýkaly s chronickým nedostatkem kvalifikovaného personálu pro zajištění takto rozsáhlého projektu. Ani částečné rozšíření týmu tento stav zcela nenapravilo. Při přípravě nového řešení tuto oblast nepodceníme,“ dodal Kulhánek. Stejně tak resort uznal pochybení, kdy před spuštěním informačních systémů DSŘ nepožádal o jejich takzvanou kolaudaci u Digitální informační agentury. Dílčí pochybení auditoři zjistili také v oblasti správy osobních údajů (GDPR). „Audit digitalizace stavebního řízení je pro nás cenný hlavně jako ponaučení do budoucna. V rámci nových soutěží na dodavatele se chceme vyhnout chybám, které provázely přípravu a spuštění předchozího řešení a zkomplikovaly práci řadě stavebníků a stavebních úřadů,“ dodal Kulhánek. 

V případě některých klíčových zjištění zpracovatel auditu objektivně nezohlednil dokumenty, které mu MMR poskytlo. Například uvádí dodání Informačního systému kompetencí nebo service desku mimo rámec smlouvy, ta ale oba prokazatelně obsahuje a jsou předmětem plnění. V části věnující se spisové službě pracovní verze auditu uvádí, že byla zasmluvněna jen do konce roku 2024. Zpracovatel přitom nezohlednil, že uzavřený dodatek smlouvu prodlužoval do června letošního roku. Tento dodatek MMR auditorům poskytlo. Stejně tak resort nemůže souhlasit se zjištěním, že bez udání důvodu přezávazkoval projekty DSŘ hrazené z Národního plánu obnovy o 0,5 miliardy korun. V příslušné části auditu je přitom správně uveden seznam časově omezených výzev, které na sebe vzájemně navazovaly a nevyčerpané prostředky přecházely z jedné do druhé. K přezávazkování celkového objemu prostředků na digitalizaci stavebního řízení nedošlo. Nesrovnalosti pracovní text obsahuje také v oblasti určení vedoucích pracovníků odpovědných za jednotlivé útvary ministerstva. „Audit samozřejmě nemohl zohlednit jednání, které s Evropskou komisí vedeme ohledně splnění milníků Národního plánu obnovy. Jeho pracovní verze proto obsahuje vysoké sankce v řádu miliard korun, které rozhodně nehrozí. Auditorům jsme už předali nebo předáme další dokumenty a informace, které například dokládají práci technického dozoru informačních systémů. Také to zpráva uvádí v rozporu se skutečným stavem,“ uvedl Kulhánek. (19.4.2025)