Ministr Šebestyán po jednání s drůbežáři: Chceme posílit domácí produkci a zpracování drůbeže

Více českého masa na pultech obchodů a ve veřejném stravování, vyšší přidaná hodnota i lepší využití obilí, které by jinak skončilo v zahraničí. O těchto tématech dnes jednal ministr zemědělství Martin Šebestyán se zástupci drůbežářského sektoru, které pozval na kulatý stůl zaměřený na budoucí směřování celého odvětví drůbeže.

Hlavním tématem jednání bylo zvýšení objemu drůbeže vykrmované, poražené a zpracované přímo v České republice a omezení vývozu živých zvířat do zahraničí.

„Naším cílem je, aby se v České republice nejen více drůbeže chovalo, ale také poráželo a zpracovávalo. Každé kuře, které vyvezeme živé do zahraničí, znamená ztrátu pracovních míst i přidané hodnoty, která by měla zůstat doma,“ řekl ministr zemědělství.

Méně vývozu živé drůbeže, více českého masa

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě upozorňuje na nevyváženost v drůbežářském řetězci. Přestože se v Česku drůbež ve velkém chová, značná část živých kuřat směřuje za porážkou a dalším zpracováním do zahraničí, odkud se následně část produkce vrací zpět na český trh už jako hotové maso.

„To je cesta, kterou chceme změnit. České zemědělství i potravinářství musí těžit z celé hodnotové vertikály – od krmiva, přes chov až po finální výrobek. Jen tak dokážeme posílit soběstačnost a odolnost sektoru,“ uvedl ministr.

Vyšší zhodnocení českého obilí

Rozvoj domácího chovu a zpracování drůbeže má přímou souvislost i s rostlinnou výrobou. Vyšší počet zvířat chovaných v Česku znamená větší spotřebu krmných směsí, a tím i lepší uplatnění českého obilí, které je dnes často vyváženo bez dalšího zpracování.

„Dává smysl přeměnit obilí na kvalitní živočišnou produkci tady doma. Zůstává tím vyšší přidaná hodnota v Česku – u zemědělců, zpracovatelů i v navazujících oborech,“ řekl  Petr Jílek, vrchní ředitel sekce.

Podpora investic a stabilních podmínek

Účastníci kulatého stolu se shodli, že klíčové jsou investice do modernizace chovů a jatek, stabilní dotační nástroje a předvídatelné regulatorní prostředí. Ministerstvo zemědělství proto podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v ČR, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.

„Chceme, aby se producentům vyplatilo investovat a plánovat dlouhodobě. Prioritou tedy je převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování,“ uvedl v této souvislosti Petr Jílek.

Čerstvé lokální maso ve veřejném stravování

Jako důležitou cestu ke zvýšení spotřeby českého masa vidí zástupci producentů i posílení jeho využití v rámci institucionálního stravování. Namísto dovozu masa z tisíce kilometrů vzdálených destinací by v ideálním případě veřejné instituce měly nakupovat čerstvé lokální maso.

„Drůbeží maso je vhodné i z výživového hlediska, poptávka po něm celosvětově roste. Všichni chceme, aby naše děti ve školách nebo lidé v nemocnicích jedli zdravé a kvalitní potraviny, pokud navíc budou lokálního původu, má to i další přínosy. Jestliže přidanou hodnotu uděláme u nás, vrátí se to státu i v daňových příjmech,” řekl ministr Šebestyán.

Dialog se sektorem bude pokračovat

Ministerstvo zemědělství považuje dnešní kulatý stůl za další krok v systematickém dialogu se zemědělci a potravináři. Společně se domluvili na stanovení priorit v oblasti legislativy, podpory konkurenceschopnosti a na dopracování strategie MZe v sektoru drůbeže.

„Drůbežářský sektor je strategický jak z hlediska potravinové bezpečnosti, tak z pohledu zaměstnanosti na venkově. Budeme pokračovat v otevřeném dialogu a hledat řešení, která povedou k silnější a konkurenceschopné české produkci. Musíme otevřít i otázku filozofie prodeje masa a toho, aby chovatelé dostávali férovou a stabilní cenu, která jim umožní dlouhodobě produkovat a rozvíjet se. Jen tak zůstanou naši producenti na evropském trhu konkurenceschopní,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán. (9.4.2026)