Míříte k moři? Riziko nákazy necholerovými vibrii je pro běžného zdravého turistu nízké

SZÚ: Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Mnozí z vás už možná zaznamenali informace médií, že ve Středozemním moři se šíří nebezpečná bakterie z rodu Vibrio a ve Španělsku už kvůli ní uzavřeli některé pláže (článek například zde  a další zde ) . Riziko nákazy necholerovými vibrii je pro běžného zdravého turistu nízké a není důvod měnit plány na letní dovolenou. Základní preventivní opatření jsou poměrně jednoduchá a vycházejí především z omezení kontaktu potenciálně kontaminované vody s otevřenými ranami a z bezpečné konzumace mořských plodů.

Bakterie rodu Vibrio jsou přirozenou součástí mořského a brakického prostředí. V Evropě se v posledních letech stále častěji setkáváme zejména s necholerovými vibrii, jako jsou Vibrio vulnificus, Vibrio parahaemolyticus nebo Vibrio alginolyticus. Jejich výskyt podporují vyšší teploty mořské vody a delší období tepla. Označení „masožravé bakterie“, které se objevuje v médiích, je do určité míry zjednodušující. Nejde o bakterie, které by „požíraly“ tkáň, ale některé druhy, především Vibrio vulnificus, mohou vyvolat velmi agresivní infekce měkkých tkání s rychlým rozvojem nekrózy. Tyto případy jsou však vzácné a týkají se především rizikových osob. Nejčastější cestou nákazy u V. vulnificus je kontakt rány s mořskou vodou. Infekce se projeví zarudnutím, bolestí, otokem, někdy tvorbou puchýřů a rychle se šířícím zánětem. Během hodin může dojít k rozvoji těžké nekrotizující infekce a sepse.

Gastrointestinální forma infekce necholerovými vibrii vzniká po požití kontaminovaných mořských plodů, zejména syrových nebo nedostatečně tepelně upravených ústřic. Projevuje se průjmem, bolestmi břicha, nevolností, zvracením a někdy horečkou.

Infekce uší a povrchové kožní infekce mohou vzniknout po koupání, zejména pokud má člověk drobná poranění nebo kožní onemocnění.

Nejvíce ohrožené skupiny: Těžký průběh hrozí především osobám s chronickým onemocněním jater, diabetem, poruchami imunity, onkologickým pacientům, seniorům nebo lidem užívajícím imunosupresivní léčbu. U zdravých osob probíhá infekce ve většině případů mírně nebo se vůbec nerozvine. V kontextu současné situace ve Španělsku je třeba zdůraznit, že zvýšený výskyt vibrii a preventivní uzavírání některých pláží nepředstavují důvod k plošným obavám turistů. Jde spíše o upozornění, že v období velmi teplé mořské vody není vhodné vstupovat do moře v případě, že máme na kůži otevřené rány, oděrky či jsme po operaci. Je potřebné chránit drobná poranění voděodolným krytím a rizikovým osobám doporučit zvýšenou opatrnost.

Opatření španělských úřadů odrážejí trend pozorovaný v celé Evropě – s oteplováním moří se podmínky pro výskyt vibrií stávají příznivějšími a lze očekávat častější sezónní epizody jejich zvýšeného výskytu.

Podrobnosti také zde: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/n/nag-necholerova-vibria/vibriozy-infekce-vyvolane-tzv-necholerovymi-vibrii-strucne-informace-o-onemocneni/

a zde: https://www.prolekare.cz/casopisy/epidemiologie/2021-2-24/necholerova-vibria-vyskyt-nejen-v-evrope-v-poslednich-letech-127798?utm_source=chatgpt.com

Zvýšený výskyt lze očekávat nejen u španělského pobřeží, ale i v dalších částech Středozemního moře

Bakterie rodu Vibrio nejsou rohodně pouze jen problémem Španělska. Současná situace ve Španělsku je spíše jedním z projevů širšího trendu, který v Evropě pozorujeme již několik let. Necholerová vibria jsou bakterie přirozeně se vyskytující v mořském prostředí a jejich množení významně podporuje vyšší teplota vody a nižší salinita. Tyto podmínky jsou v důsledku klimatické změny v evropských mořích stále častější.

Počet infekcí v Evropě narůstá a výskyt vibrií se geograficky rozšiřuje i do oblastí, kde byly dříve považovány za vzácné.

Ve Středomoří lze zvýšený výskyt očekávat nejen u španělského pobřeží, ale i v dalších částech Středozemní moře, zejména v pobřežních oblastech Itálie, Řecka a dalších zemí, kde během léta dochází k výraznému oteplování mořské vody. Letošní zprávy o preventivním uzavírání některých španělských pláží ukazují, že úřady již s tímto rizikem aktivně pracují.

Aktuální údaje ECDC potvrzují, že Balt zůstává evropskou oblastí s nejpříznivějšími podmínkami pro množení vibrií. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) proto během každé letní sezóny průběžně monitoruje teplotu a salinitu pobřežních vod prostřednictvím systému Vibrio Map Viewer (viz projekt https://geoportal.ecdc.europa.eu/vibriomapviewer/, kde jsou zveřejňována aktuální data sledování vibrií) a při dosažení středního či vysokého rizika vydává upozornění. Současně ECDC upozorňuje, že s dalším oteplováním mořské vody lze očekávat rozšiřování výskytu vibrií i do dalších evropských pobřežních oblastí.

Pro české turisty z toho plyne praktický závěr: riziko není omezeno na jednu zemi ani na jednu mořskou oblast. V období letních veder se může objevit v různých částech Evropy, zejména v teplých a částečně uzavřených mořích. Přesto zůstávají závažné infekce vzácné a pro většinu zdravých rekreantů nepředstavuje koupání v moři významné nebezpečí.

Prevence

Jak už jsme zmínili, riziko nákazy necholerovými vibrii je pro běžného zdravého turistu nízké a není důvod měnit plány na letní dovolenou. Základní preventivní opatření jsou poměrně jednoduchá a vycházejí především z omezení kontaktu potenciálně kontaminované vody s otevřenými ranami a z bezpečné konzumace mořských plodů.

Doporučit lze zejména následující opatření:

• Nevstupovat do moře s otevřenou ranou. I drobná poranění, odřeniny, čerstvé tetování nebo pooperační rány mohou představovat vstupní bránu pro infekci.

• Pokud se poranění objeví během pobytu u moře, ránu omýt pitnou vodou, vydezinfikovat a chránit voděodolným krytím.

• Po koupání se osprchovat čistou vodou, zejména pokud má člověk citlivou pokožku nebo drobná poranění.

• Nekonzumovat syrové nebo nedostatečně tepelně upravené mořské plody, zejména ústřice a další mlže, které mohou vibria koncentrovat.

• Dbát na správné skladování mořských plodů a dodržování hygienických zásad při jejich přípravě.

• Při vzniku zarudnutí, bolesti nebo otoku v místě poranění po kontaktu s mořskou vodou neodkládat lékařské vyšetření.

Zvýšenou opatrnost by měli zachovávat především lidé s chronickým onemocněním jater, diabetem, poruchami imunity, onkologickým onemocněním, pacienti užívající imunosupresivní léčbu a senioři. U těchto skupin je riziko závažného průběhu infekce, včetně rozvoje sepse, podstatně vyšší. Pro ně lze doporučit, aby se během období mimořádně teplé mořské vody koupání s otevřenými ranami zcela vyhnuli a nekonzumovali syrové mořské plody.

Jak se zachovat při podezření na infekci? 

Ve většině případů probíhají infekce způsobené necholerovými vibrii mírně a nevedou k závažným komplikacím. Přesto je důležité nepodcenit první příznaky, zejména pokud se objeví po koupání v teplé mořské vodě nebo po konzumaci syrových mořských plodů.

Pokud se objeví kožní obtíže, například zarudnutí, bolest, otok nebo puchýře v místě poranění, je vhodné:

► postižené místo důkladně omýt čistou vodou a mýdlem,

► odstranit případné nečistoty a ránu překrýt čistým krytím,

► sledovat, zda se zarudnutí nebo bolest rychle nešíří.

Okamžité lékařské vyšetření je namístě v případě, že se během několika hodin objeví výrazná bolest, rychle postupující otok, tvorba puchýřů, horečka nebo celkové zhoršení stavu. Tyto příznaky mohou signalizovat rozvoj závažné infekce měkkých tkání, která vyžaduje neodkladnou léčbu antibiotiky a někdy i chirurgický zákrok.

Pokud se objeví zažívací obtíže, jako jsou průjem, bolesti břicha, nevolnost nebo zvracení, je základním opatřením dostatečný příjem tekutin a prevence dehydratace. Ve většině případů potíže během několika dnů spontánně odezní. Lékařské vyšetření je doporučeno při vysoké horečce, příměsi krve ve stolici, známkách dehydratace, silných bolestech břicha nebo při přetrvávání obtíží.

Z praktického hlediska je rovněž důležité, aby pacient lékaři sdělil, že se v předchozích dnech koupal v moři nebo konzumoval mořské plody. Tato epidemiologická informace může významně urychlit správnou diagnostiku a zahájení cílené léčby. (26.6.2026)