Mírná inflace je pro zdravou ekonomiku klíčová

Radí investiční expert Jiří Mesároš ze společnosti Centrum dluhopisů
Co se aktuálně děje na dluhopisovém trhu?
S výrazným zvýšením základních úrokových sazeb, se v návaznosti na to zdražují také úvěry u bank. Zvýšení nepostihuje pouze hypoteční úvěry, ale také bankovní úvěry pro firmy a jejich podnikání. Proto firmy hledají jiná řešení, jak získat financování pro rozvoj svého podnikání. Mohu potvrdit, že zájem o korporátní dluhopisy dramaticky roste. Každý den nám píšou 2-3 společnosti, které mají zájem projít náročným certifikačním procesem a následně nabízet svoji emisi prostřednictvím specializovaného portálu Dluhopisy.cz.
Na co si dát pozor při nákupu korporátních dluhopisů?
Rozhodně si dát pozor na lákavé exkluzivní výjimečné nabídky emitentů slibující garantované zhodnocení 20 % a více za rok. Známý je například případ společnosti Arca, která zkrachovala, nebo také mladík, který vybral 1,5 miliardy a inzeroval absolutně nereálná 2-3 % MĚSÍČNĚ! Sliboval tato pohádková procenta s tím, že bude kapitál investorů zhodnocovat na burze. Investoval však jen do sebe, a tak se celé toto „letadlo“ dočkalo velmi tvrdého přistání.
Další z praktik, před kterými je třeba se mít na pozoru, jsou podezřelé telefonáty, kdy se volající snaží přesvědčit investory a nutí jim tyto super výdělečné dluhopisy. Jedním z varovných signálů je, když volající, není detailně seznámen s nabízeným produktem, nezná základní údaje o emitentovi a nedokáže představit jeho byznysplán.
Jak další zvyšování sazeb ze strany ČNB tento trh ovlivní – budou dluhopisy pro investory opět atraktivnější?
Emitenti budou muset reagovat na zvyšující se sazby zvýšením úroků pro investory, a proto jsem přesvědčen, že v tomto ohledu bude atraktivita dluhopisů růst. To ale bude mít za následek větší riziko pro investory, jelikož emitenti musí vydělat více na to, aby zaplatili za tyto vypůjčené peníze a byli schopni uspokojit investory. Znova je tedy nutné si důkladně přečíst emisní podmínky, seznámit se s aktuální situací emitenta, aby si investor udělal co nejpřesnější obrázek o tom, kam svoje peníze investuje. Investor musí být přesvědčen, že byznysplán emitenta bude úspěšný, že rozvoj společnosti bude probíhat v souladu s tímto plánem a v době splatnosti emise bude schopen dostát svým závazkům.
Máme se bát inflace?
Inflace obecně platí za jednoho z největších strašáků. O inflaci se nejčastěji píše v souvislosti s tím, že každý rok vytrvale ukrajuje část z hodnoty našich peněz, a zapomíná se na to, že bez ní by žádná ekonomika nemohla vůbec fungovat. Jak se tedy před inflací chránit, abychom těžili z inflačních pozitiv a při tom netrpěli na její negativa?
Důležité je uvědomit si, že inflace není sprosté slovo. Nejsou to moli ve skříni ani krysy pod postelí, jak se nám různé instituce snaží namluvit. Třeba podle jedné z televizních reportáží jsou to spíše překážky na atletické dráze, které musí každý atlet umět zdolat.
Takže co je tedy inflace ve skutečnosti? Řečí ekonomů je to zvýšení všeobecné cenové hladiny nebo jednodušeji snížení kupní síly peněz. Inflace se zkrátka „stará“ o to, abyste si za našetřené peníze koupili rok od roku méně věcí než v roce předcházejícím.
Mírnou inflaci potřebujeme
Proč? Protože každá ekonomika je založena na očekáváních a potřebuje, aby se v ní „točily“ peníze. Kdyby totiž občané počítali s tím, že jejich peníze budou mít i za rok stále stejnou hodnotu (nebo dokonce větší jako v případě deflace), veškeré nákupy = spotřebu by odkládali s vidinou toho, že je v budoucnu vyjdou levněji. Vždyť jejich peníze by se samy úročily, aniž by k tomu potřebovaly příslušné nástroje jako spořicí účty, podílové fondy, akcie nebo dluhopisy.
V takové situaci přirozeně dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb většiny firem a propouštění jejich zaměstnanců. S růstem nezaměstnanosti pak logicky klesají platy, což vede k dalšímu snižování cen, a tahle spirála už se dá jen těžko zastavit. Bit je na tom také stát, který při minimální spotřebě vybírá minimální daně a neinvestuje.
Mírná inflace ale spotřebitelům až tak neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu. Výsledkem je růst poptávky, a ta zase pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.
Špatná strana inflace
Když ale píšeme, že mírná inflace lidem „až tak neubližuje“, je to relativní, protože peníze skutečně ztrácí svou hodnotu. Jen ne tak dramaticky jako v hyperinflačním Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe před deseti lety, kdy tam hyperinflace dosáhla rekordních 11,3 milionu procenta, takže tam bochník chleba teoreticky stál v úterý 300krát víc než v pondělí (jenže peníze už se tou dobou nepoužívaly, protože ztratily svou funkci).
V Česku peníze například za rok 2020 ztratily 3,2 % své hodnoty, takže pokud jste měli po Vánocích roku 2019 na bankovním účtu 100 tisíc korun, v lednu 2021 z nich reálně zbylo jen 97 tisíc. 
Pokud by spořicí účty v bankách dosahovaly úrokové míry například někde mezi 0,1 a 0,5 % ročně, účinky inflace prostě nevyruší.
S jistou mírou rizika až 9 %
Veškeré dosud zmíněné protiinflační praktiky jsou velice bezpečné, neboť vklady v bankách i spořitelnách jsou pojištěné až do výše 100 tisíc eur, v přepočtu zhruba 2,6 milionu korun. Minimálnímu riziku ale pochopitelně odpovídají také minimální výnosy – pod hladinou inflace.
Pokud jste ale ochotní podstoupit jistou míru rizika, otevírají se před vámi úplně jiné možnosti – nemovitosti, podílové fondy, akcie nebo podnikové (korporátní) dluhopisy a další. Každý z těchto instrumentů má své výhody i nevýhody. Některé jsou zatížené poplatky (fondy a akcie), jiné administrativou a starostmi (akcie a nemovitosti) a jiné třeba časem při studiu emisních podmínek a pečlivým vybíráním (dluhopisy), ale výnosy se zde pohybují od 5 až do 9 % ročně.
„Při investování doporučuji se zaměřit na kvalitu a nehledat cenné papíry s podezřele vysokým výnosem ve výších 15, 20 a více procent,“ radí Ing. Jiří Mesároš z expertního portálu Dluhopisy.cz. V České republice je na výběr dostatek perspektivních, dynamických společností s kvalitním produktem a business plánem, které emitují dluhopisy s výhodným úrokem 7-10 %. „V lokální prostředí tak investoři mají dostatek možností si ověřit kvalitu emise a dohlédnout na bezpečnou investici,“ doplňuje Ing. Mesároš. Investoři a střadatelé by neměli zapomenout na rozložení investic do různých finančních instrumentů – akcií, stavebního spoření, spořicího účtu a v každém portfoliu by jednoznačně neměly chybět ani kvalitní dluhopisy. Skladba investic je vždy dána rozložením rizik. Proto i v případě dluhopisů je třeba sestavit vyvážené portfolio z dluhopisů státních, jejichž výnos často inflaci nepokrývá a korporátních, které obvykle nabízejí úročení nad mírou inflace. (5.11.2021)