Divadlo v Dlouhé oslavilo 25 let od svého založení 16. listopadu premiérou Hry Mistr a Markétka. Dramatizaci románu a režii připravili režiséři Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, kteří tvoří režijní tandem SKUTR.
Román Mistr a Markétka je jedním z nejtajemnějších děl světové literatury, plný hádanek, symbolů a náznaků. Ocitáme se ve společnosti, která chce stvořit lepšího člověka i lepší svět, místo toho ale stvoří svět plný strachu, jenž se dá zneužít jako zbraň proti všemu, co se vymyká průměru. Ideální místo pro příchod pána temnoty Wolanda s jeho svitou. Tak začíná boj o duši člověka, Mistrův zápas o svobodu slova a velký příběh lásky. To vše v balení absurdních událostí a ďábelsky nevázané legrace. Velikonoční čas propojí moskevský gala ples u Satana s osudem Ješuy Ha-Nocriho a jeho skrytého přítele, pátého prokurátora Judeje, Piláta Pontského. A ďábel se stane překvapivě silou, která pácháním zla vykoná dobro.
My jsme navštívili 2. premiéru 17.11. Očekávali jsme představení dlouhé 3 hod. 20 min se 2 přestávkami. Bohužel po první přestávce na jeviště přišel Jan Vondráček a sdělil, že se z technických důvodů nemůže dále hrát. Přišla zpráva o nakažení Covidem. Tak popíšeme alespoň půlku představení. Převést na jeviště román, který má několik vrstev a dějových linek je velmi obtížné. SKUTRu se to podařilo na jedničku. Vyšli z překladu Aleny Morávkové, v češtině vyšel román poprvé roku 1969 v nakladatelství Odeon.
Bulgakov a jeho dílo
M. Bulgakov se narodil v r. 1891 v Kyjevě do rodiny profesora teologie, matka byla učitelkou. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor v první světové válce. V roce 1921 se přestěhoval do Moskvy. Od roku 1923 byl spisovatelem z povolání. Jeho dílo se koncem dvacátých let setkalo s negativní reakcí kritiky a cenzury. Jeho prozaická díla nesměla být vydávána, dramata byla stažena z repertoárů divadel.
Za těchto okolností se Bulgakov obrátil v dopisem na J. V. Stalina s žádostí, aby mu byl povolen odjezd do zahraničí, nebo aby dostal možnost pracovat v divadle.
Po telefonním rozhovoru Bulgakova se Stalinem, dostal spisovatel možnost pracovat v Moskevském uměleckém divadle MCHAT. V letech 1930–36 zde působil jako dramaturg, scenárista i asistent režie. Spisovatel byl třikrát ženatý, s třetí manželkou Jelenou Šilovskou se seznámil v r. 1928. Vzali se v roce 1932 a zůstali spolu až do spisovatelovy smrti v roce 1940. Je předlohou Markétky v Bulgakovově románu Mistr a Markétka. Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže a ochránkyní jeho literárního odkazu. Na románu Mistr a Markétka pracoval autor od roku 1928 do roku 1940.Obsahuje dvě části, třicet dvě kapitoly a epilog. První verzi románu Bulgakov spálil v r. 1930. Od roku 1931 do roku 1932 napsal druhou verzi. Z paměti zrekonstruuje celý román. „Rukopisy obvykle dobře nehoří!“, tento ďáblův výrok se stal slavnou frází. Navazuje na platónskou teorii literárního díla i na legendu o Faustovi, který umí z paměti citovat Plautovy i Terentiovy komedie. Román autor několikrát přepisoval a v roce 1939 je datována osmá verze. V Sovětském Svazu vyšel román až v roce 1966. Název 1. kapitoly knihy „Nikdy se nepouštějte do řeči s neznámými lidmi“ se objevuje i v obsáhlém výborně zpracovaném programu k divadelní hře. V románu se proplétají tři různé světy – soudobá Moskva, příběh Piláta Pontského a Ježíše – mytický svět a magický mystický svět, v němž vládne Woland a jeho svita. Kniha i hra začíná na Patriarších rybnících, kde se dvěma literátům-Berliozovi a Bezprizornému, kteří diskutují o existenci Krista zjeví profesor černé magie, Woland. Jméno ďábla Woland převzal Bulgakov z Goethova Fausta. Woland vypráví příběh o prokurátorovi Judeje, který Krista odsoudil na smrt. Kapitoly z Jeruzaléma střídají ty aktuální z moskevské psychiatrické léčebny i varieté. Kniha inspirovala kapelu Rolling Stones k napsání písně Sympathy for the Devil a rovněž knihu Satanské verše Salmana Rushdieho.
Herci
Výborní jsou prakticky všichni. Přesto vyzdvihneme několik jmen, která vyčnívají. Ďábelský Jan Vondráček v roli Wolanda, Ondřej Rychlý v roli Mistra a Marie Poulová jako Markétka. Vynikající výkon podali také Pavel Neškudla jako básník Bezprizorný, Tomáš Turek ve dvojroli Berlioze a Piláta Pontského. Jana Vondráčka dobře doplňuje jeho pohyblivá suita Miroslav Zavičár-Korovjev, Magdalena Zimová-Kocour Kňour, Klára Sedláčková-Oltová-Hela. Výtečná je Eva Hacurová, která je vypravěčem příběhu. V dalších rolích účinkují Sára Venclovská – Anuška, Štěpánka Fingerhutová-Nataša (služebná Markéty), Jan Sklenář-prof. Stravinskij i Velekněz Kaifáš, Marie Turková – Zdravotní sestra Praskovja Fjodorovna a Martin Matejka – Konferenciér Žorž Bengálský, později Čuník.
Další tvůrci
Kostýmy Simony Rybákové jsou bohaté a nádherné, plně souzní s inscenací. Její práce získaly významná ocenění a po této inscenaci může přijít další. Scéna Jakuba Kopeckého je velmi vynalézavá a nápaditá. Na scéně se objeví i tramvaj, která přejede Berlioze. Vše skvěle podtrhuje hudba Petra Kalába. Režijní tandem Skutr je členem uměleckého vedení Divadla v Dlouhé již 4 roky, byl mezi pěti kandidáty na nové vedení činohry Národního divadla v Praze. Dnes ředitel první scény Jan Burian jmenoval duo SKUTR do funkce na základě doporučení výběrové komise na šestileté období 2022 až 2028. Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka vystřídají dosavadního šéfa Daniela Špinara příští rok v srpnu.
Závěr
Skvělé představení, jeden obraz za druhým plyne bez jakýchkoliv hluchých míst. Vše do sebe bezvadně zapadá – vynikající souhra hereckého souboru, skvělé kostýmy, scéna i hudba. Román je velmi obsáhlý a vše se nedalo vtěsnat do 3,5 hodiny, máte tak prostor pro vlastní obrazotvornost. Rozhodně doporučujeme navštívit. My se těšíme na náhradní představení 16. ledna, do té doby si román znovu přečteme, máme vydání z roku 1980 a to už je dávno.
Jaromír a Věra Hamplovi, foto: Archiv DvD (25.11.2021)
