.jpg)
Jako nejpalčivější problémy mladí lidé vnímají environmentální krizi, finanční nejistotu a bytovou krizi. Nemají zároveň důvěru v politickou reprezentaci obecně a společnost vnímají jako rozdělenou a neochotnou k dialogu. Také vzájemná solidarita mezi lidmi je podle nich nízká. Vyplývá to z výsledků studie SYRI mezi zástupci generace Z. Ta byla zveřejněna dnes na výroční konferenci institutu.
Mladí lidé se snaží spíše proměňovat své nejbližší sociální okolí
Výzkumníci dělali rozhovory s lidmi ve věku 15 až 24 let. Podle Martina Majcíka z Masarykovy univerzity jde o velmi heterogenní skupinu, kterou tvoří lidé různého sociálního zázemí či dosaženého vzdělání. Cílem bylo zjistit, jaké problémy pociťují a jak vnímají možnosti jejich řešení, jak pociťují mezigenerační střety a jakou úlohu přisuzují vzdělání ve svém životě.
Jednou z možností, jak problém řešit, je podle Majcíka podpora angažovanosti mladých, která se jednoduše odvíjí od toho, jak vnímají svůj hlas ve společnosti a možnost změnit svět kolem sebe. „To se v čase mění, což se ukazuje mimo jiné na hojné účasti mladých u nedávných sněmovních voleb,“ uvedl Majcík.
Většina mladých lidí podle něj politicky aktivní být nechce, protože je odrazuje konkurenční prostředí politiky. „Mladí lidé se snaží spíše proměňovat své nejbližší sociální okolí, takže se občansky angažují prostřednictvím různých komunit,“ doplnila vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Řada věcí se podle vědce dá změnit už na školách, které by měly podporovat otevřenou debatu v bezpečném a respektujícím prostředí bez stigmatizace. „Mladí lidé silně vnímají polarizaci společnosti, proto je potřeba, aby školy systematicky vytvářely prostor pro dialog,“ sdělil Majcík. Vědci také doporučují změny kurikula s cílem zaměřit se na oblasti, které jsou pro mladé lidi relevantní vzhledem k jejich životní zkušenosti. Jednat se může například o finanční gramotnost, kritické myšlení apod.
„Důležité je podporovat už na školách získávání občanských kompetencí, aby docházelo k osvojení si znalostí o fungování politického systému, právech a povinnostech občana a uznávání demokratických hodnot,“ uvedl Majcík.
Generace Z vyrostla už v době internetu a sociálních sítí. To se na jejich vnímání světa silně podepsalo. „Mladí lidé vnímají specifickou roli technologií velmi intenzivně. Zejména se jedná o sociální sítě, které mohou jednotlivé problémy umocňovat kvůli dezinformacím a nekritickému přijímání informací. Důležité je zároveň posilovat wellbeing žáků se zvláštním důrazem na digitální technologie, zejména digitální hygienu a odolnost vůči dezinformacím,“ dodal Majcík.
.jpg?s3=1)