Česká ekonomika si i přes nepatrné zpomalení ve 3. čtvrtletí 2019 udržuje stabilní růstové tempo, které se poslední rok pohybuje kolem 2,5 %. Vyplývá to z aktuálně vydané čtvrtletní zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu Analýza vývoje ekonomiky ČR – leden 2020.
„Ekonomika je tažena především službami, jejichž růst eliminuje slábnoucí příspěvek průmyslu, na který dopadá především slabá zahraniční poptávka,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Aktuální předstihové indexy signalizují, že rozevírání nůžek mezi službami a průmyslem bude pokračovat i v dalších kvartálech, až do doby, dokud nedojde k oživení ve zpracovatelském průmyslu v Evropské unii, především v Německu.
Výhled pro nejbližší období zůstává stále nejistý. Jistým příslibem by mohla být uzavřená první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou, stejně jako odsouhlasení brexitové dohody o odchodu Spojeného království z EU ke konci ledna 2020. K úplnému odbourání všech tarifních i netarifních překážek v obchodě mezi USA a Čínou je však stále daleko a rovněž budoucí jednání o nové obchodní smlouvě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií budou značně komplikovaná. S ohledem na nejasnou situaci v zahraničí se proto očekává, že česká ekonomika v letošním roce zpomalí růst na 2,2 % z odhadovaných 2,5 % v roce 2019.
Čtvrtletní zpráva rovněž obsahuje i detailní analýzu výdajů na výzkum a vývoj a analýzu hlavních odvětví národního hospodářství z pohledu patentní aktivity. „Výdaje na VaV v ČR dosáhly v roce 2018 rekordní výše, když překročily stomiliardovou hranici a ve srovnání s rokem 2008 byly vyšší o více než 52 mld. Kč,“ shrnuje vicepremiér Havlíček. Do výzkumu a vývoje již tradičně nejvíce investují podniky (62 % výdajů za celou ČR), následuje vysokoškolský (21,7 %) a vládní sektor (16,4 %). Více než polovina celkových výdajů na VaV byla investována ve zpracovatelském průmyslu a pětina v odvětví informačních a komunikačních činností.
Důležitým prvkem celého inovačního procesu je patentní aktivita. Z mezinárodní komparace přihlášených patentů vyplývá, že ČR je v drtivé většině klíčových technologií v první světové dvacítce. Srovnání zároveň odhaluje, že ČR se specializuje především na nanotechnologie, zatímco v mikro a nano-elektronice spíše ztrácí. Z jednotlivých patentních sekcí členěných podle Mezinárodní klasifikace patentů (IPC) se ČR daří hlavně v medicíně a dopravě. Naopak průměrný počet patentů v oblasti fyziky, která se celosvětové těší největšímu zájmu inovátorů, v ČR rostl podprůměrně.
Ve shrnutí analýzy se uvádí:
I přes nepatrné zpomalení ve 3. čtvrtletí 2019, si domácí ekonomika udržuje stabilní růstové tempo, které se poslední rok pohybuje kolem 2,5 %. Hlavním tahounem růstu zůstává spotřeba domácností, následována čistým exportem a spotřebou vlády. Naopak investice ve 3. čtvrtletí mírně klesly vlivem pokračujícího útlumu investic do strojů a ICT. Na výdajové straně ekonomiky pokračuje dominance služeb, jejich růst eliminuje slábnoucí pří-spěvek průmyslu, na který dopadá především slabá zahraniční poptávka. Aktuální předstihové indexy signalizují, že rozevírání nůžek mezi službami a průmyslem bude pokračovat i v dalších kvartálech, až do doby, dokud ne-dojde k oživení ve zpracovatelském průmyslu v Evropské unii, především v Německu.
Ačkoli index podnikatelské důvěry (Ifo) v Německu signalizuje zlepšující se očekávání ohledně budoucího vývoje v ekonomice, kompozitní index nákupních manažerů (PMI) stále setrvává pod úrovní 50, která od sebe odděluje růst od poklesu. Výhled pro nejbližší období tak zůstává stále nejistý. Jistým příslibem by mohla být uzavřená první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou, stejně jako jasné vítězství Konzervativní strany premiéra B. Jo-hnsona v britských předčasných volbách, které by mohlo vést k odsouhlasení již navržené brexitové dohody o spořádanému odchodu Spojeného království z EU. K úplnému odbourání všech tarifních i netarifních překážek v obchodě mezi USA a Čínou je však stále daleko a rovněž budoucí jednání o nové obchodní smlouvě mezi Spo-jeným královstvím a Evropskou unií budou značně komplikovaná. Nejistota na světových finančních trzích, která se bude přenášet i do reálné ekonomiky, tak ani v roce 2020 zcela nezmizí.
S ohledem na nejasnou situaci v zahraničí bude domácí poptávka a z ní profitující sektor služeb i nadále hlavním růstovým faktorem české ekonomiky. Podpora bude přicházet zejména ze strany nízké nezaměstnanosti a stále vysokého růstu mezd. Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) klesla ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 0,2 p. b. na 2,2 % a zůstala tak nejnižší ze všech zemí v rámci EU. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve stejném období stoupla meziročně o téměř sedm procent. Na mírné ochlazení trhu práce však ukazuje pokles nabídky volných míst a rovněž zpomalující růst mezd.
Naopak relativně vysoké spotřebitelské ceny (zvláště v sektoru bydlení, ale i potravin) budou podkopávat spo-třebu domácností. I když index spotřebitelských cen pravděpodobně dosáhl svého maxima (přes 3 % mzr.), jejich pokles v dalších měsících způsobený slábnoucími cenami průmyslových výrobců nebude nikterak výrazný. Ve směru vyšší inflace budou působit vyšší spotřební daně na tabák a alkohol, růst cen energií a stále silná domácí poptávka.
Měnová politika ČNB se bude v roce 2020 zpřísňovat pouze pomalu vinou vnějších rizik a uvolněné měnové politiky v eurozóně a Spojených státech. ČNB se bude spoléhat na cyklické zpomalení inflace a vlivem slábnou-cích geopolitických rizik na posilující korunu. Krátkodobé tržní úrokové sazby by měly kopírovat vývoj měnově-politických sazeb, delší splatnosti pravděpodobně zůstanou připoutány k nízkým výnosům v eurozóně. Zatímco hypoteční sazby zřejmě čeká mírný nárůst, úrokové sazby u firemních úvěrů by se měly i nadále pohybovat lehce nad 3 %. Tuzemské firmy tak budou konfrontovány s klesající konkurenceschopností převážně přes rychlejší růst mezd.
Detailní statistiky za průmysl ukazují, že za jeho meziročním poklesem ve 3. čtvrtletí stojí především nižší výroba základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství. Naopak výroba motorových vozidel, elektrických zaří-zení a farmaceutických produktů meziročně značně posílila. Ve 3. čtvrtletí došlo k nárůstu tržeb v medium high-tech sektoru (s dominantním postavením výroby motorových vozidel, strojírenství a elektrotechnického prů-myslu), který zabezpečuje 51,5 % tržeb průmyslu, zatímco v high-tech sektoru (s podílem 9,8 %) došlo k jejich poklesu.
Růst výroby motorových vozidel byl tažen vyšší poptávkou ze zahraničí. Ve 3. čtvrtletí 2019 došlo k růstu vý-vozu této skupiny o téměř 17 % a jejich podíl na celkových vývozech se navýšil na 20 %. Celkový obchod se stroji a dopravními prostředky (včetně vývozu silničních vozidel) vytvořil nejvyšší přebytek obchodní bilance s největ-ším meziroční růstem. Zatímco u ostatních odvětví průmyslu došlo vlivem nižší zahraniční poptávky k poklesu domácí výroby, u silničních vozidel tomu bylo naopak.
Čtvrtletní zpráva rovněž obsahuje dva tematické boxy: analýzu výdajů na výzkum a vývoj a analýzu odvětví národního hospodářství pomocí patentní statistiky. Z BOXu I vyplývá, že výdaje na VaV v ČR dosáhly v roce 2018 rekordní výše, když překročily stomiliardovou hranici a ve srovnání s rokem 2008 byly vyšší o více než 52 mld. Kč. V koncovém roce jejich podíl na HDP činil 1,9 %, nicméně zaostal za rokem 2014, kdy jeho úroveň vlivem přílivu prostředků ze strukturálních fondů EU kulminovala na 2 % HDP. Do výzkumu již tradičně nejvíce investují podniky (62 % výdajů za celou ČR), následuje vysokoškolský (21,7 %) a vládní sektor (16,4 %). Podle odvětví ekonomické činnosti bylo v podnikatelském sektoru nejvíce vydáno na VaV ve zpracovatelském průmyslu (54,6 %) a odvětví informačních a komunikačních činností (20,1 %).
Zásadní vliv na vývoj průmyslových odvětví mají nové technologie. Z mezinárodní komparace technologických trendů, resp. patentní statistiky, vyplývá, že ČR je v drtivé většině klíčových technologií v první světové dvacítce (podrobněji viz BOX II: V ČR se nejvíce daří inovacím ve zdravotnictví a dopravě). Nicméně srovnání zároveň od-haluje, že ČR se specializuje především na nanotechnologie, které ve světovém kontextu již nejsou hlavním trendem, zatímco v mikro a nano-elektronice spíše ztrácí.
Materiál je ke stažení na webu MPO. (28.1.2020)
