Na kompenzace nepřímých nákladů půjde 3,43 miliard. Svaz průmyslu čekal více

Svaz průmyslu a dopravy ČR oceňuje rozhodnutí vlády, které rozšiřuje seznam odvětví způsobilých pro kompenzace nepřímých nákladů. Zároveň však není spokojen s tím, že vláda na kompenzace nepřímých nákladů alokovala nižší částku, než byla na základě provozních údajů průmyslem požadována a než jakou průmysl očekával s ohledem na dosavadní politická jednání i veřejná vyjádření představitelů vlády. 

Pro energeticky náročný průmysl představují kompenzace důležitý nástroj na ochranu konkurenceschopnosti a už sebemenší krácení představuje její ohrožení i snížení schopnosti firem investovat do potřebných transformačních opatření.

České firmy, podnikající v energeticky náročných odvětvích, dlouhodobě čelí tomu, že se jim do ceny elektřiny promítají náklady na emisní povolenky, které konkurence ze zemí mimo EU nenese. To snižuje jejich konkurenceschopnost a zvyšuje riziko, že se část výroby přesune mimo Evropu. Vláda na svém zasedání (29. 6. 2026) schválila dvě nařízení, která tato nebezpečí zmírňují: počet odvětví, která mohou o kompenzace nepřímých nákladů žádat, se zvyšuje ze 14 na 36 a na letošní rok je pro ně vyčleněna částka 3,43 miliardy korun. Potřebná částka, vypočtená na základě provozních údajů za loňský rok, byla ale vyšší (cca 3,77 mld. Kč), a hrozí tak plošné krácení nárokové výše kompenzací, s níž už průmysl počítal. To je při současné průmyslové krizi velmi nepříjemná zpráva.

Vláda nicméně přislíbila, že financování kompenzací pro další roky vyřeší systematičtěji, a to v rámci chystané aktualizace Obecného programového dokumentu pro financování opatření ze systému obchodování s emisemi. Ten by měl s výhledem do roku 2030 obsáhnout nejen oblasti hrazené z výnosů aukcí, ale i další využití prostředků Modernizačního fondu. 

„Jsme zklamáni, že neplatila politická dohoda ohledně alokace plné částky. Kompenzace jsou velmi důležitým nástrojem pro ochranu konkurenceschopnosti českých průmyslových firem a jakékoliv krácení firmy pocítí. Oceňujeme nicméně snahu systémově řešit financování pro příští roky. Věříme, že aktualizovaný programový dokument přinese firmám větší jistotu, že se i v dalších letech mohou na kompenzace spolehnout. Věříme, že do budoucna již k dalšímu krácení docházet nebude,“ říká Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Pro energeticky náročná odvětví, která navíc často čeká další elektrifikace, je mechanismus kompenzací významným nástrojem, který přispívá ke zmírnění negativních dopadů promítání cen povolenek do cen elektřiny. Jde o částečnou náhradu za náklady navíc, které de facto nemůžeme ovlivnit a které snižují naši konkurenceschopnost. Ta je i díky striktní unijní regulaci už dnes velice oslabená a pro mnohé podniky je vyplacení kompenzací existenční otázkou. Jsme nicméně rádi, že na kompenzace nově dosáhnou i některé ocelářské procesy, které v uplynulých letech způsobilé nebyly,“ doplňuje Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie.

Pozitivní zprávou je tedy rozšíření způsobilých odvětví, které Svaz průmyslu dlouhodobě prosazoval i na evropské úrovni. Komise sice nenavrhla zařadit všechna požadovaná odvětví, na seznam se ale dostalo dalších 22 sektorů ohrožených neférovou konkurencí ze třetích zemí mimo EU. Nově je mezi nimi například výroba minerální vlny (vaty), tedy materiálu, který se běžně používá k tepelné, protipožární nebo protihlukové izolaci budov a vyrábí se tavením skla nebo horniny.  

„Pro nás jako výrobce minerálních izolací je zásadní, že došlo k narovnání podmínek. Zatímco část našeho odvětví vyrábějící izolace ze skelných vláken byla způsobilá čerpat podporu jako sklářské pododvětví již dříve, výrobci využívající k tavení místo skelných střepů jiné suroviny, například čedičovou horninu, tuto možnost neměli. Na vysoce konkurenčním trhu to představovalo významnou nerovnost, a jsme rádi, že došlo k nápravě,“ říká k rozšíření způsobilých odvětví Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. 

Co jsou kompenzace nepřímých nákladů? 

Je to mechanismus, který má výrobcům z energeticky náročných odvětví ohrožených mezinárodní konkurencí a možným přesunem výroby mimo EU poskytovat finanční kompenzace za cenu emisní povolenky, kterou museli zaplatit v ceně elektrické energie. Vyplácí se zpětně po zohlednění reálných provozních nákladů za předchozí kalendářní rok a podmínkou je realizace opatření do dalšího snižování emisí, resp. do energetických úspor či využití nefosilních zdrojů energie. Způsobilých je nově celkem 36 odvětví. Na evropské úrovni jsou stanovena základní pravidla. Vyplácení a konečná výše kompenzací záleží na členském státě. (30.6.2026)