Nákupy bez zprostředkovatelů, rekordní rozpočet i nábor: Ministr obrany předstoupil před Sněmovnu s bilancí výsledků resortu

V reakci na pokus opozice o vyslovení nedůvěry vládě vystoupil v Poslanecké sněmovně ministr obrany Jaromír Zůna s detailním přehledem dosavadních kroků a úspěchů svého resortu. Ve svém projevu zdůraznil, že řízení obranyschopnosti státu staví výhradně na exaktních datech, systémových změnách a komplexním přístupu k bezpečnosti.

Stabilní financování a zrychlení klíčových nákupů

Ministr ve svém vystoupení poukázal na historicky nejvyšší rozpočet resortu, který v nadcházejícím období přesáhne 191 miliard korun a zajistí plnění aliančního závazku dvou procent HDP na obranu. Zvýšené finanční prostředky směřují přímo do reálných schopností armády – od pořizování moderní techniky, jako jsou systémy protivzdušné obrany, tanky Leopard či bezpilotní prostředky, až po rekordní investice do nemovité infrastruktury a výcvikových kapacit. Zásadním posunem je výrazné zrychlení akvizičních procesů, z nichž se podle ministra daří odstraňovat zbytečnou byrokracii a nadbytečné zprostředkovatele. Zároveň probíhají hloubkové audity zakázek a zálohových plateb z minulosti s cílem zajistit maximální efektivitu a transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky.

Lidský kapitál jako priorita a obrat v náboru

Klíčovou část projevu tvořila oblast péče o personál a rozvoj lidských zdrojů, kde rezort zaznamenal zásadní obrat trendu. Díky adaptaci systému přípravy, posílení výcvikových kapacit i rozšiřování spolupráce se středními a vysokými školami směřuje Armáda ČR v roce 2026 k nejvyššímu čistému přírůstku vojáků od začátku profesionalizace v roce 2002. Souběžně s náborem nových profesionálů a posilováním aktivních záloh se Ministerstvo obrany zaměřuje na péči o stávající vojáky i občanské zaměstnance, a to prostřednictvím růstu služebních tarifů, přípravy nového systému benefitů, investic do služebního bydlení nebo modernizace proviantních norem. Zlepšení podmínek služby i rozvoj péče o novodobé válečné veterány a jejich rodiny podle ministra přímo přispívají k dlouhodobě vysoké důvěře veřejnosti v armádu. (TZ MO ČR)

Z vystoupení ministra obrany

Dovolte mi, abych vás seznámil s naplňováním Programového prohlášení vlády v působnosti Ministerstva obrany České republiky. Jakékoliv hodnocení naší práce a našich výsledků v dosavadním období stojí výlučně na exaktních datech a faktech.

Na Ministerstvo obrany jsme nepřišli s tím, abychom si vyzobali některá lukrativní témata a zbytek řízení ponechali svému osudu. Uvědomujeme si totiž, že komplexní řízení je jediná cesta vpřed. Komplexita předznamenává úspěch, její ztráta znamená zánik. Proto také Programové prohlášení vlády pracuje v oblasti obrany a bezpečnosti s pojmy, jakými jsou koncepce celkových sil, celospolečenský přístup, bezpečnostní systém státu a podobně, tedy pojmy, které oproti minulosti pracují s komplexním pojetím bezpečnosti, kde vnitřní i vnější bezpečnost ve struktuře našeho národního zájmu jsou kladeny na stejnou úroveň.

Vycházíme ze strategických dokumentů České republiky a v rámci Ministerstva obrany ze stromu koncepcí vyššího i nižšího řádu, které stanovují v dlouhodobém výhledu cíle a opatření směřující k posilování obrany a bezpečnosti státu.

Vzhledem k ukotvení České republiky v bezpečnostní architektuře NATO a Evropské unie je nutné reflektovat mezinárodní závazky vycházející z potřeb kolektivní obrany. Současně je nutné respektovat prioritní národní zájem, bezprostřední potřeby a zdrojové možnosti České republiky a z toho vyplývající národní způsob a národní priority výstavby vojenských schopností Ozbrojených sil České republiky.

Oproti období nekritického budování výlučně expedičních schopností naší armády musíme dnes především urychlit výstavbu vševojskové armády k zajištění obrany teritoria České republiky a NATO a současně schopnosti podporovat integrovaný záchranný systém a systém krizového řízení státu.

Pokud je vysílán do zahraniční operace kontingent, vždycky máte hodně času na to, abyste ho dokázali zorganizovat, vycvičit a komplexně zabezpečit v aliančním uskupení sil. Pokud ale vzniká nutnost rychlé reakce na závažnou bezpečností hrozbu a dochází k aktivaci vojenských sil, armáda je použita ve stavu, v jakém je. Odtud pojem urgence a také nutnost správného nastavení priorit v existujících limitech a podmínkách zdrojového zabezpečení, které může naše země poskytnout.

Proto jsme v Programovém prohlášení vlády formulovali priority výstavby Ozbrojených sil České republiky, které tuto skutečnost reflektují, od protivzdušné obrany státu přes výstavbu teritoriálních sil, posílení logistiky až například po adaptaci systému přípravy personálu k podpoře našich ambicí v personální oblasti. Naším cílem je budovat moderní, profesionální a technologicky vyspělou armádu. Navazujeme tím na dlouhodobý záměr budovat jednu z nejkompetentnějších armád mezi státy našich velikostí a našich možností.

V obranné a bezpečnostní politice dochází v souběhu s aktivací regionálních, operačních a dalších plánů NATO k posilování obranných kapacit a schopnosti odstrašení podél východního křídla Aliance. Působení sil a prostředků Armády České republiky v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku je pro Českou republiku prioritou. Současně jsou přijata opatření k posílení těchto jednotek v případě potřeby.

Armáda České republiky v současné době působí v 17 misích a operacích NATO, Evropské unie a OSN. Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2028, připravované operační plány a dokumenty, stejně tak zahájený proces revize bezpečnostní a krizové legislativy reflektují národní zájem, bezpečnostní potřeby, alianční závazky ke kolektivní obraně a součinnost se spojenci.

Do konce roku 2026 bude dokončena revize Ústředního plánu obrany státu a schválen Dlouhodobý výhled pro obranu, přičemž důraz je položen na celovládní a celospolečenský přístup a praktickou proveditelnost jednotlivých opatření. Posilujeme regionální formy spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, například v rámci V4, středoevropské obranné spolupráce, západního Balkánu a a na úrovni bilaterálních vztahů.

Se Slovenskem jsme obnovili mezivládní konzultace, prodloužili ochranu jeho vzdušného prostoru a podepsali dohody související s nákupem vojenského materiálu. S Velkou Británií jsme prodloužili působení vojenského poradního výcvikového týmu ve Vyškově, jehož výcvikem za dobu jeho působení prošlo více než 13 000 vojáků.V rámci zemí V4 budeme v roce 2028 vytvářet společné bojové uskupení Evropské unie (EUBG), ve kterém bude Česká republika sehrávat roli vedoucí země.

Do závěrů summitu NATO v roce 2026 v Ankaře Česká republika pomohla prosadit projekt rozšíření středoevropské sítě produktovodů NATO (CEPS) přes území České republiky na další alianční země střední a východní Evropy. Velmi významný úspěch.

Hlavním opatřením ve strukturálních změnách v tomto roce bylo vytvoření Velitelství teritoriálních sil v Táboře, ustanovení systému velení a řízení a zahájení procesu jeho institucionalizace a budování kapacit. Výstavba teritoriálních sil probíhá v souladu s přijatými plány a opatřeními. V roce 2026 bylo 14 rot aktivních záloh krajských vojenských velitelství reorganizováno do struktury 14 praporů územní obrany teritoriálních sil, u kterých u každého z nich bude v cílovém stavu sloužit okolo 600 profesionálů, příslušníků aktivní zálohy a všeobecné zálohy.

Posilujeme kapacity k plnění jednoho z našich hlavních závazků ve výstavbě vojenských schopností, kterým je podpora hostitelskou zemí (Host Nation Support). Dnem 1. 10. 2026 zahajujeme výstavbu pluku podpory nasaditelných sil v Rakovníku.

Rovněž byla provedena optimalizace struktury Ústředního správního úřadu Ministerstva obrany a redukce jeho velikosti o 6 procent. Cílem je posílit odborné a výkonné složky Ústředního správního úřadu Ministerstva obrany.

Další organizační, dislokační a mobilizační opatření se v současné době připravují pro rok 2027. Vnímejme ale trend vývoje počtu služebních míst na Ministerstvu obrany v uplynulých deseti letech, od roku 2016, který je setrvale klesající při narůstajícím objemu a komplexitě činností včetně výdajů na obranu. V roce 2016 to bylo 1 035 systemizovaných míst, v roce 2026 již jen 899.

Jedním z významných dlouhodobých a komplexních procesů, který byl v letošním roce zahájen, je adaptace systému přípravy personálu. Ačkoliv jde o oblast, kterou řadíme do principu výstavby vojenských sil, byla minulým vedením Ministerstva obrany zcela opomenuta. Velitelství výcviku – Vojenská akademie ve Vyškově byla ihned personálně posílena za účelem vytvoření podmínek pro zajištění přípravy a všestranného zabezpečení rostoucího počtu absolventů ve všech formách přípravy. Tento proces bude pokračovat i v dalších letech. Personálním zdrojem je racionalizace a optimalizace struktur systému přípravy personálu v rezortu.

Zahájen byl pilotní projekt Kurz důstojníků v záloze pro vysoké školy při Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, který bude organizován v Karlovarském kraji. Jde o nástroj, který zásadním způsobem do budoucna pozitivně ovlivní doplňování důstojnického sboru Ozbrojených sil České republiky, ať už jde o profesionální armádu, aktivní zálohu nebo všeobecnou zálohu. Postupně bude celorepublikově rozšířen a již dnes evidujeme zájem ze strany vysokých škol.

Hovoříme-li o potřebě zvyšování početních stavů armády nebo aktivní zálohy a mobilizačního systému, ale musíme si v prvé řadě položit otázku, jak bude personálně zajištěno v případě potřeby velení ozbrojeným silám o větší velikosti a struktuře, a toto je ta odpověď. Je to také silné posílení miličního pojetí armády.

Pobočka Vojenské střední školy v Moravské Třebové, v Sokolově rozšíří počet tříd a zahájili jsme také jednání o převzetí samostatného školního areálu do majetku Ministerstva obrany. Umožní nám to perspektivně investovat a vybudovat moderní zázemí pro vzdělávání i pobyt žáků na této škole a zvyšovat její kapacitu.

Ministerstvo obrany, Zlínský kraj a další subjekty zahájily součinnost při přípravě na vybudování společného kampusu zajišťujícího vzdělávání, zázemí pro činnost, součinnost, výcvik, rekrutaci a podobně pro složky bezpečnostního systému státu na bázi Střední školy – Centra odborné přípravy technické v Uherském Brodě. Jde o jedno z významných opatření, se kterým pracuje i Programové prohlášení vlády.

Univerzita obrany a Západočeská univerzita připravují společný studijní program Ochrana obyvatelstva, jehož cílem je příprava personálu pro oblast krizového řízení, který by měl být také organizován v Karlovarském kraji. Byla uzavřena dvě nová memoranda s vysokými školami, konkrétně Jihočeskou univerzitou a Univerzitou Pardubice, takže celkově spolupracujeme již s 25 vysokými školami. Současně přibylo 11 dohod se středními školami, jejichž celkový počet dosáhl 45. Aby bylo rozumět, jde o stipendia pro studenty technických oborů. Našim cílem je motivovat mládež, aby studovala právě tyto technické obory, a jestli se rozhodnou jít do průmyslu, do obranného průmyslu nebo jednoho dne vstoupit do armády, je jejich věc, ale nám jde o to, aby právě tento typ vzdělání byl v České republice podporován. Nepotřebujeme další absolventy různých filozofických škol, kteří nacházejí uplatnění pouze v nevládním sektoru.

Tolik v příkladech ze souboru opatření, která jsou v rámci adaptace systému přípravy personálu na MO v současnosti realizována. Jde o tempo, které tady nebylo řadu let. Systém přípravy personálu adaptujeme s cílem vytvořit podmínky pro vyšší ambice, které má Ministerstvo obrany České republiky v oblasti doplňování vojenským i civilním personálem. Pokud se celoroční predikce roku 2026 naplní, dosáhneme v oblasti doplňování personálu nejvyššího čistého přírůstku od zahájení profesionalizace v roce 2002, a to i navzdory skutečnosti, že naše armáda prochází v současnosti generační obměnou. K dnešnímu dni, tedy 29. 9., nastoupilo do armády nebo již má vydáno rozhodnutí o nástupu 3 597 budoucích vojáků včetně studentů Univerzity obrany, kterých je 396. Přírůstek počtu vojáků jen za první polovinu roku 2026 je vyšší, než byl za minulé vlády za celé funkční období, kdy to bylo jenom 1 541. Celková predikce předpokládá, že původně náborový cíl stanovený minulým vedením Ministerstva obrany na 2 250 osob pro celý rok naplníme na více než 160 procent. Současně dojde ke snížení odchodovosti vojáků o zhruba 15 až 20 procent. Samotná Armáda České republiky by měla za letošní rok personálně posílit o více než 2 000 osob. Pozitivní vývoj zaznamenává také aktivní záloha, kde očekáváme čistý přírůstek 900 vojáků, tedy o 400 více než v minulém roce.

Pokud tedy sečteme za rok 2026 rekrutaci a doplňování aktivní zálohy, jde o 4 500 nových příslušníků ozbrojených sil. Podaří se nám tak dosáhnout poklesu věkové struktury naší armády, což bude otočení trendu za posledních deset, patnáct let. Počítáme rovněž s tím, že v roce 2026 složí vojenskou přísahu ve všech formách přípravy okolo 6 000 občanů České republiky. Pro rok 2027 až 2029 jsme navíc zabezpečili rozpočtové pokrytí pro nábor 3 500 vojáků ročně. To jsou ve srovnání s minulými dekádami mimořádná čísla.

Od 1. ledna 2026 se zvýšily služební tarify vojákům v hodnostech svobodník až štábní praporčík o 7,5 procenta, u důstojnických a generálských hodností o 5 procent. Příjem na základní pozici svobodníka přesáhl 50 000 korun měsíčně. Od roku 2027 rovněž navyšujeme významně platy občanských zaměstnanců, kdy tato oblast byla v posledních letech výrazně zanedbána. Jak vyplývá z výzkumu renomovaných výzkumných a analytických pracovišť, se kterými spolupracujeme, nejde ale pouze o výši služebních tarifů, ale o průsečík několika faktorů, které ve své synergii pozitivně působí na kvalitu života a podmínky služby vojáků. Aktuálně Ministerstvo obrany České republiky uvádí přibližně 383 nabídek různých benefitů. Prostor pro posun v kvalitě a atraktivitě těchto nabídek existuje, a tím i možnost jejich dalšího zkvalitňování a lepší dostupnosti pro vojáky. Zadal jsem proto přípravu komplexního plánu rozvoje systému benefitů na následujících 12 měsíců s termínem předložení do 30. září. Plán bude obsahovat jasný harmonogram, seznam cílových partnerů i měřitelné ukazatele, zejména počet nových uživatelů a skutečnou finanční úsporu. Smyslem není mít co nejdelší katalog, ale nabídnout výhody, které voják a jeho rodina skutečně využijí.

Současně jsem vydal úkol připravit do konce roku 2026 návrh novelizace proviantní normy, která by více odpovídala nárokům a stravovacím návykům nové generace vojáků, kteří dnes do armády vstupují. Naší prioritou je i zajištění bydlení pro vojáky. V posádce Jince byl dokončen převod nového bytového domu se 76 bytovými jednotkami pro vojáky z povolání v hodnotě 245 milionů korun. Ve Vyškově byla podepsána smlouva na výstavbu druhé etapy ubytovacího zařízení pro základní přípravu za téměř 299 milionů korun a v přípravě je přestavba bývalé střední školy na služební byty. Dostupnost bydlení podporujeme také spoluprací s posádkovými městy, namátkově Žatec, Příbram, Rokycany, Strakonice, Vyškov a Přerov, na základě uzavřených memorand. Celkově máme připravený program na výstavbu služebních bytů a modernizaci ubytoven za 3,1 miliardy korun.

S tím samozřejmě souvisí rozpočet – v letošním roce Ministerstvo obrany hospodaří s částkou 154,8 miliardy korun. Pro srovnání uvedu, když využiji Rutteho zprávu z NATO za rok 2025, že nominální výdaje na obranu v období let 2014 až 2025 vzrostly o 400 procent. Reálný nárůst očištěný o inflaci činí 172,5 procenta. Jde o jeden z nejvyšších růstů mezi členskými státy NATO, který nás současně řadí mezi horní třetinu nejrychleji se modernizujících armád v rámci NATO. O tom zase opozice vůbec nemluví, kdy v některých oblastech patříme z hlediska vojenských schopností mezi absolutní špičku.

Při přípravě rozpočtu na rok 2027 počítáme se 191 miliardami korun přímo v kapitole Ministerstva obrany, což představuje meziroční nárůst o více než 36 miliard korun, tedy přibližně o 23 procent. Historicky jde o nejvyšší výdaje na obranu České republiky. Současně budeme první vládou, která reálně dosáhne 2 procent výdajů na obranu.

Ještě významnější je struktura těchto prostředků. Programové financování má v roce 2027 dosahovat téměř 82 miliard korun. Oproti roku 2026 jde o nárůst téměř o 26 miliard korun, tedy přibližně 46 procent.

Rozpočet Ministerstva obrany je tedy mimořádně proinvestiční. Plníme rovněž cíl Programového prohlášení vlády stanovující dostat do rovnováhy vedle investičních rovněž mandatorní a ostatní běžné výdaje - jinými slovy posilovat připravenost armády.

Součástí finančního řízení Ministerstva obrany je aktivní zapojení do přípravy nového víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2028 až 2034, kde jsme identifikovali a připravili projekty v hodnotě 118 miliard korun. Ty jsme rozdělili do tří hlavních oblastí – výstavba vojenských schopností, obrana odolnosti státu včetně podpory spojeneckých sil a vědy, výzkumu a inovací.

Dalším nástrojem je SAFE. Česká republika získala možnost čerpat více než 50 miliard korun z tohoto program. Přehodnotili jsme původní záměry a konečné rozhodnutí je, že tyto finanční prostředky budou využity na pořízení tanků Leopard 2A8, vozidel Tatra 815 se speciálními nástavbami a výstavbu dálnice D11.

Za účelem maximalizace budoucích výsledků a systémového posilování potřebných kompetencí bylo k 1. 7. 2026 ve struktuře ekonomické sekce Ministerstva obrany vytvořeno specializované pracoviště, které bude řídit proces přípravy projektů a čerpání fondů EU a NATO.

Dokladem modernizace armády a podpory domácího obranného průmyslu je i rozsah nově uzavřených smluvních vztahů, vedle těch, které jsou již dlouhodobě realizované a běží. V roce 2026 jsme již uzavřeli celkem 7 309 smluvních vztahů včetně dodatků v celkovém objemu více než 34 miliard korun. Z toho 6 980 smluv v hodnotě více než 30 miliard korun směřovalo do tuzemska, 163 smluv za 2,36 miliardy korun do zahraničí a 166 smluv za 1,9 miliardy korun se týkalo našich státních podniků a příspěvkových organizací.Silně tak podporujeme domácí ekonomiku.

Pokud statistiku očistíme od dodatků, podepsali jsme celkem 6 721 nových smluv v hodnotě téměř 34 miliardy korun. Jen prostřednictvím Sekce vyzbrojování akvizic bylo sjednáno 345 smluv za více než 20 miliard korun, a ještě připomenu, to vše v podmínkách tříměsíčního rozpočtového provizoria v roce 2026, které bylodůsledkem stavu, v jakém návrh státního rozpočtu připravila minulá vláda.

S vyšším rozpočtem zároveň roste naše odpovědnost. Cílem není rozpočet jednoduše navýšit, čerpat, ale proměnit veřejné prostředky v reálnou, dlouhodobě udržitelnou a použitelnou obranyschopnost České republiky. Proto jsme si také stanovili cíl provést audit některých připravovaných modernizačních projektů na pozadí nově definovaných bezpečnostních priorit státu vyplývajících z vývoje bezpečnostních prostředí a nově přijatých závazků ve výstavbě vojenských schopností ze summitu NATO 2025 v Haagu.

Příkladem mohou být systémy protivzdušné obrany SPYDER a All-in-One. Pořízení systému SPYDER bylo zahájeno v roce 2016 a smlouva uzavřena v roce 2021. Dokončení implementační fáze zahrnující dodávky, vojskové zkoušky, integraci, je plánováno do roku 2027. V současnosti jsou i všechny čtyři baterie systému SPYDER v České republice. Proces složitý, trvající více než deset let – v jeho řízení se vystřídalo pět projektových manažerů, jeden z nich byl dokonce odvolán – ale nakonec spěje i naším úsilím k úspěšnému završení.

Pro navazující projekt All- in-One nebyl vytvořen předchozím vedením Ministerstva obrany České republiky žádný procesní předpoklad. Mnou provedenou kontrolou projektu v lednu 2026 bylo zjištěno, že specifikace pro pořízení systému není zpracována a předložena, v tomto důsledku zadávací dokumentace nezpracována. Forma doplňku k předchozím smlouvám odporuje znění zákona o zadávání veřejných zakázek a nadto Program rozvoje vzdušných sil byl vyčerpán z hlediska stanoveného objemu finančních prostředků, na které byl zpracován. Akvizici tohoto systému protivzdušné obrany tedy nešlo zahájit. Protože jde o jednu z prioritních potřeb zajišťování obrany České republiky a rovněž jeden z kritických závazků ve výstavbě schopností NATO, byla přijata razantní opatření k vytvoření institucionálního předpokladu pro tuto akvizici. Mohu zde uvést, že v prosinci 2026 bude Ministerstvo obrany připraveno k podpisu smlouvy na pořízení tohoto systému. Tady srovnejte šest let od spuštění procesu do podpisu smlouvy na pořízení systému PVO SPYDER a 11 měsíců od spuštění procesu do připravenosti k podpisu smlouvy na pořízení PVO All-in-One. To uvádím na okraj neutuchajících diskusí o tom, jak nám byrokracie brání v rychlosti akvizic. Není potřeba žádných zprostředkovatelů, koordinátorů legislativních či nestandardních kroků. Nutná je znalost vojenského systému, letitá praxe v akvizičním procesu a znalost daného korporátního prostředí, tedy v tomto případě firmy Rafael.

Všechny dříve uzavřené hlavní modernizační projekty Armády České republiky pokračují, jako je BVP CV90, Leopard 2A4, 2A8, F-35, Caesar 155 mm, vrtulníky systému H1 a další. Bohužel průvodním znakem velkých zakázek je výrazné zpožďování dodávek i neplnění smluvních požadavků a technických podmínek v daném čase.

Intenzivně pokračujeme v informatizaci, digitalizaci a zavádění nových systémů velení, řízení, spojení, průzkumu a pozorování, elektronického boje – tedy technologií rozhodujících na soudobém válčišti. Posilujeme stacionární mobilní satelitní kapacity včetně budování redundantních řídících prvků, abychom zajistili rychlý, bezpečný a odolný tok informací uvnitř armády i směrem k aliančním partnerům. V této oblasti, pokud jde o informatizaci plánujeme do roku 2032 investice téměř za 29 miliard korun.

V roce 2026 také byla uzavřena rámcová dohoda do roku 2028 na pořízení 3 000 kusů autonomních systémů dronů, především na protaktický stupeň velení a řízení Armády České republiky. Karlovarský kraj zahajuje výstavbu společného operačního střediska Integrovaného záchranného systému (SOS 112) za významné podpory Ministerstva obrany. Do projektu přispíváme hlavně pokročilými systémy velení a komunikace, jako je Národní platforma civilně-vojenské spolupráce. V gesci Ministerstva obrany je rovněž realizován projekt Informační systém zajišťování obrany státu s integrovanou antidronovou ochranou, který bude dokončen do 31. 12. 2028.

K podpoře obranného průmyslu bylo uspořádáno 15 průmyslových dnů, jejichž cílem je prohloubit kontakt armády s průmyslem, získat zpětnou vazbu a zvyšovat informovanost o technologiích dostupných na trhu. Proběhla řada významných akcí na podporu exportních aktivit českého průmyslu v Singapuru, v Rijádu, Eurosatory v Paříži, Farnborough, Norimberku, Jihoafrické republice, Düsseldorfu, Chile a podobně. Aktivně v letošním roce podporujeme obranný a bezpečnostní průmysl České republiky v Černé Hoře, Lotyšsku, Moldávii, Slovensku, Polsku, Rumunsku, Ázerbájdžánu, Korejské republice a dalších zemích. Podepsali jsme dohodu o obranné spolupráci s Černou Horou, která má usnadnit dodávky vojenského materiálu, a v tomto týdnu bude podepsána dohoda o vojensko-technické spolupráci s Ázerbajdžánem.

V roce 2026 také realizujeme rekordní investice do nemovité infrastruktury v majetku Ministerstva obrany. Jen v oblasti nemovité infrastruktury bude proinvestováno v letošním roce 9,2 miliardy korun. V hodnoceném období bylo také vyhlášeno 252 veřejných zakázek v oblasti výstavby, rekonstrukce a facility managementu s předpokládanou hodnotou 11,6 miliardy korun. Dokončeno a předáno bude do užívání v roce 2026 okolo 60 investičních akcí s celkovými náklady 5,7 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce letiště Čáslav, Pardubice, výstavba nemovité infrastruktury v Přáslavicích, Štěpánově, Chrudimi, objekt Velitelství vzdušných sil v Praze – Ruzyni.

V rámci modernizace infrastruktury vojenských lékařských a rekreačních zařízení byla dokončena komplexní přestavba lázeňského komplexu Albatros v Jeseníkách a probíhá výstavba multifunkční sportovní haly v hodnotě 300 milionů korun na Měříně. Zlepšování podmínek pobytu v těchto zařízeních je rovněž součástí benefitního systému pro vojáky a občanské zaměstnance.

Ta čísla jsou skutečně obrovská. Přes vysoké objemy zakázek a investic nedošlo za současného vedení Ministerstva obrany k žádnému podání na ÚOHS nebo nově vyšetřovanému případu. V roce 2026 současně probíhá několik významných interních auditů a například audit plnění závazků vůči NATO má ověřit stav naplňování přidělených aliančních cílů schopností ve vazbě na výdaje kapitoly Ministerstva obrany, audit optimalizace akvizičního procesu a programového financování strategických projektů, audit výstavby jednotek aktivní zálohy nebo audit nákladovosti systému přípravy personálu se zaměřením na plnění kontrolních závěrů kontrolní akce NKÚ na Univerzitě obrany č. 19/20 z roku 2019 a další. Například předběžný nález auditu Ministerstva obrany v letošním roce činí závěr, že v předchozím období nebyl realizován závěr a doporučení kontrolní akce NKÚ z roku 2019 na Univerzitě obrany. Bude nutné vyvodit jak osobní odpovědnost za tento stav, tak i přijmout systémová opatření a rozhodnutí.

Stejnou logiku má právě probíhající revize systému zálohových plateb, který byl v minulosti terčem kritiky. Zadali jsme komplexní audit zálohových plateb a pravidel uvolňování veřejných prostředků předem. Audit odpoví na otázky, zda byly zálohy v minulosti poskytovány jen tam, kde to bylo nezbytné a ekonomicky odůvodněné, zda stát získal odpovídající protihodnotu, jak byly prostředky chráněny a zhodnocovány před samotným čerpáním, a jak jsou aplikována rizika a kontrolní mechanismy v akvizičním procesu. Za každou z těchto otázek stojí konkrétní velká akviziční kauza z minulosti.

Nejde jen o zálohové platby, ale i o nastavení splátkových podmínek, přípravu akvizic jako celku a kontrolní mechanismy. Cílem není projekty komplikovat, ale naopak zajistit jejich hladký průběh a dosažení plánovaných cílů.

Nezapomínáme ani na válečné veterány, kterých je novodobých již přes 16 tisíc. Připravujeme novelu zákona o válečných veteránech, která rozšíří pomoc rodinám padlých – na příspěvek dosáhnou děti, manželky i rodiče.

Podle průzkumu veřejného mínění požívá armáda vysokou úroveň důvěry ve společnosti. Jedním z faktorů je skutečnost, že v dlouhých datových řadách a hlavních ukazatelích činnosti dosahujeme v letošním roce svými výsledky historicky nejvyšších hodnot v oblasti rozpočtu, investic, řízení lidských zdrojů, hlavních řídících procesech a podobně – v klidu, bez okázalosti a stále mezi lidmi s novými nápady.

Jsme na dobré cestě k naplnění našich cílů obsažených v Programovém prohlášení vlády a jsme připraveni kdykoliv veřejně skládat účty.

Celé znění projevu  je zde: Projev ministra obrany (4.10.2026)