Evropský parlament ve středu schválil roční odklad účinnosti unijního nařízení proti odlesňování (EUDR), které mělo platit od 30. prosince 2025 a které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z půdy vykácené nebo degradované v důsledku odlesňování. Odložení reaguje na kritiku některých členských států, včetně České republiky, a podnikatelského sektoru, že podmínky nového nařízení nejsou dostatečně vyjasněné, kvůli čemuž firmy i některé úřady tápou, jak s ním mají naložit. Tématu se dále věnuje Viktorie Nerpas, expertka na udržitelné podnikání z poradenské společnosti BDO.
„Nařízení proti odlesňování nadále je stále očekávanou a hojně sledovanou legislativou, pouze byla jeho účinnost o rok odložena — stejně jako loni. Odklad dává firmám větší čas na přizpůsobení jejich dodavatelských řetězců novým požadavkům, což jistě ocení, protože legislativa je poměrně komplexní a proces plnění nařízení nebyl zcela jednoznačný,“ komentuje Viktorie Nerpas z BDO.
Evropské nařízení EUDR totiž zásadním způsobem mění pravidla pro obchod s komoditami a produkty, jejichž výroba může přispívat k odlesňování. Firmy už neuspějí s formálním prohlášením — budou muset mít detailní přehled o celém dodavatelském řetězci a být schopné doložit, že jejich produkty nepřispívají k ničení lesů. Klíčem k úspěšnému naplnění pravidel je včasná příprava: od detailního mapování dodavatelů až po propracované interní systémy sledovatelnosti.
Regulace se vztahuje na sedm hlavních komodit — dobytek, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju a dřevo — a na všechny produkty, při jejichž výrobě byla některá z těchto komodit použita.
Povinnosti plynoucí z nařízení se týkají jak tzv. hospodářských subjektů (tedy firem, které komodity či produkty uvádějí na trh nebo je vyvážejí), tak obchodníků v dodavatelském řetězci — ať už jde o velké firmy nebo menší prodejce.
„Hospodářské subjekty budou muset vypracovat a uložit tzv. prohlášení o náležité péči (due diligence statement), zajistit sledovatelnost produktu včetně přesných geolokačních údajů, provést posouzení rizik a v případě nutnosti přijmout opatření k jejich zmírnění,“ vyjmenovává Viktorie Nerpas. „Bude nezbytné ověřit, že původ suroviny je legální a v souladu s místními zákony,“ dodává.
Obchodníci s větším rozsahem podnikání (nad 250 zaměstnanců nebo obrat nad 50 milionů EUR) budou mít stejné povinnosti jako hospodářské subjekty. U menších podniků a drobných prodejců jsou požadavky méně přísné — stačí, když uchovávají informace o svých dodavatelích a odběratelích po dobu pěti let.
Praktický příklad: Obchod s kávou
„Představme si firmu A, která doveze zelenou kávu z Brazílie do přístavu v německém Hamburku — jde o moment, kdy se káva poprvé objeví na trhu EU. Firma A je hospodářský subjekt a musí provést due diligence: ověřit původ kávy, geolokovat plantáže, potvrdit, že při pěstování nedošlo k odlesnění, a nahrát prohlášení do systému EU,“ uvádí příklad Viktorie Nerpas z BDO.
„Pokud pak firma B — třeba pražírna kávy v Německu s více než 250 zaměstnanci — nakoupí tuto kávu, upraží ji a dále prodává do supermarketů, má jako velký obchodník stejné povinnosti jako firma A. Menší prodejce C, třeba supermarket v České republice, který praženou kávu nabízí koncovým zákazníkům, je v roli obchodníka — musí uchovávat informace o dodavatelích a odběratelích,“ dodává expertka z BDO.
Co to znamená v praxi a jak se připravit
Základem je, aby firmy pečlivě zmapovaly, zda některé jejich produkty nespadají pod EUDR. Následně musí shromáždit geolokační a právní doklady o původu, nastavit interní systém sledovatelnosti, provést posouzení rizik a připravit opatření k jejich zmírnění. Je třeba zavést interní směrnice, checklisty a zajistit školení zaměstnanců, kteří budou odpovědní za compliance.
„Firmy musí být připravené dříve, než dorazí první zásilky do EU,“ doporučuje Nerpas. „Jen tak se vyhnou komplikacím a případným sankcím a zajistí, že jejich dodavatelský řetězec bude transparentní.“ Povinnost doložit původ, geolokaci a průběh auditu se netýká pouze primárních komodit — vztahuje se i na hotové produkty.
„Pokuty za nedodržení pravidel mohou dosáhnout až čtyř procent z ročního obratu v EU — to je motivace, aby firmy nové požadavky nepodcenily,“ uzavírá Viktorie Nerpas z BDO. (30.11.2025)
