Píseň 1
Peníze jsou páni světa,
dukát, to je pravý rek,
a co někdy stotka umí,
to by člověk sotva řek.
Třebas ty byl motovidlo,
že bys oslí uši nes:
přece najdeš chvály sídlo –
jenže to jde do peněz.
Chce-li košťál mladou kůstku,
kancelářský správců hlas,
chce-li forman čerstva jezdit,
musí míti kolomaz.
Žoldy! volá muž i žíňka,
s prázdnou rukou žádný ples;
i ta boží křepelinka
tluče pořád: Pět peněz!
Železnice, parostroje,
krámy, domy, fabriky –
to teď roste jako z vody
podle nové praktiky.
Měj si ale rozum v pachtu,
důl i hory světa zlez:
přec nenajdeš šťastnou šachtu –
jsi-li chudák bez peněz.
Chceš-li zkusit ženskou věrnost,
chceš-li zkoumat přítele,
chceš-li změřit panskou lásku
nebo světské fortele:
všecko najdeš, není veta,
víru na kůl nepověs;
jenom vejdi na trh světa –
ale nechoď bez peněz.
Peníze jsou hever světa,
silou svojí pravý div;
bez nich darmo cíle hledáš,
třeba jsi byl sto let živ.
Jen až půjdem ku armádě
s tichým srdcem do nebes –
ano, jen v tom jednom pádě
dojdem cíle bez peněz!
