Národní zpěvník: Pastýři Betlémští, Bouře na moři, Hříšnice

Pastýři Betlémští

Pásli ovce Valaši,

při Betlémském salaši.

Anděl se jim ukázal,

do Betléma jít kázal.

A tam běžte, pospěšte,

Ježíška tam najdete.

A on leží v jesličkách,

obvinutý v pleničkách.

Maria ho kolíbá,

svatý Jozef mu zpívá.

Hajej, belej synu můj,

svatý Jozef pěstoun tvůj.

Maria se starala,

kde by plének nabrala.

Utrhneme z růže květ,

obvineme celý svět.

Bouře na moři

Aj v onem dávný čas

Ježíš spasitel náš

stoupil na lodičku,

bral se přes vodičku.

Aj bouře veliká,

strach, hrůza všeliká;

velké vlny bily,

lodi přikrývaly.

Pán spal na podušce

v konci na lodičce.

Volali na něho

učedníci jeho:

„Spomoziž nám, Pane,

ať nezahyneme!“

„Pročež se bojíte,

snad malé víry jste?“

Pán Ježíš tiše vstal

a větrům přikázal.

Na to povolení

bylo utišení.

Hříšnice

A v neděli po obědě

chodil pán Bůh po besedě.

Nadešel tam jednu dívku,

nabírala vodu čistú.

„Podej, děvče, podej vody,

umyju si svoje nohy.“

„A ta voda není čistá

napadalo do ní lista.“

„A ta voda ta je čistá

než ty, dívko, nejsi jistá.

Devět mužů jsi ty měla,

s každým dítě zahubila.

Pannou jsi se udělala,

knězi se nezopovídala.“

„Sám-li jste vy pán Bůh milý,

že vy znáte moje viny?“

„Jdi, děvčátko, do kostela,

padni na holá kolena.“

Jak jest na hřbitov vkročila,

zvony samy zazvonily,

že v kostele vraha měly.

„Co ty zvony znamenají,

či mě ony hříšnou znají?“

Jak do kostela vrkočila,

obrazy se zobracely

na sebe hledět nedaly.

„Co obrazy znamenají,

či mě ony hříšnou znají?“

Jak v kostele poklenula,

v solný sloup se obrátila.