Vláda dnes schválila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který předložila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Návrh provádí do českého právního řádu požadavky nové evropské směrnice o spotřebitelském úvěru. Cílem je posílit ochranu spotřebitelů a nastavit jasnější a předvídatelnější pravidla pro poskytování úvěrů.
Novela reaguje na nové evropské standardy ochrany spotřebitelů při poskytování spotřebitelských úvěrů. Směrnice ukládá členským státům mimo jiné zavést opatření, která mají účinně předcházet nepřiměřeně vysokým cenám spotřebitelských úvěrů.
Naším cílem bylo nastavit jasná a férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami a zároveň zachovají fungující trh spotřebitelských úvěrů.
„Naším cílem bylo nastavit jasná a férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami a zároveň zachovají fungující trh spotřebitelských úvěrů. Novela proto přináší několik konkrétních opatření, která posilují ochranu spotřebitelů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Výsledná podoba se rodila více než dva roky a je výsledkem intenzivních jednání s finančním sektorem, orgánem dohledu i spotřebitelskými organizacemi. Jde o vyvážený kompromis, který chrání spotřebitele a zároveň zachovává dostupnost legálních úvěrů,“ dodala.
Jedním z důležitých opatření je stanovení stropů úvěrů, které mají zabránit extrémně drahým půjčkám a omezit tak riziko pádu do dluhové pasti. U standardních úvěrů bude zastropována roční procentní sazba nákladů (RPSN), zatímco u menších a krátkodobých půjček se stanoví strop celkových nákladů úvěru.
Návrh se inspiruje stávající judikaturou k souladu s dobrými mravy, proto navržený strop přibližně odpovídá úrovni platné judikatury, podle níž je úrok do trojnásobku bankovních zápůjčních sazeb ještě v souladu s dobrými mravy, zatímco sazby kolem čtyřnásobku jsou již považovány za nepřiměřené. Navržený strop proto odpovídá právě trojnásobku zápůjční sazby, což dnes vychází přibližně kolem 50 %. To, co už je dnes neakceptovatelné, je čtyřnásobek, který se pohybuje mezi 70 až 80 %. Na osoby, které dnes poskytují spotřebitelské úvěry v souladu s touto judikaturou (do trojnásobku), by nová úprava neměla mít žádný dopad. S touto novelou současně nedojde ke snížení dostupnosti legálních úvěrů pro rizikovější zákazníky a jejich přesunu do šedé zóny. Naopak dojde k větší ochraně spotřebitele a dojde k naplnění požadavku EU, která tyto stropy po členských státech požaduje.
Jednou z klíčových změn je také úprava pravidel v oblasti posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Cílem zákona o spotřebitelském úvěru je, aby úvěr nebyl poskytován lidem, kteří jej objektivně nemohou splácet. Nová úprava se nyní zaměřuje na skutečnou schopnost spotřebitele splácet, a ne to, jestli došlo v rámci posuzování úvěruschopnosti k formální chybě poskytovatele. Pokud tedy úvěr získá spotřebitel, který na jeho splácení nemá, nebude takovým úvěrem vázán, nebude platit žádné úroky ani další poplatky a bude splácet pouze částku, kterou si půjčil. Tento návrh odpovídá i nejnovější judikatuře Nejvyššího soudu.
Novela přináší i další pravidla pro jednání poskytovatelů úvěrů se spotřebiteli. Posilují se zejména informační povinnosti, aby lidé měli před uzavřením smlouvy srozumitelné a přehledné informace o nákladech a podmínkách úvěru. Cílem je, aby se spotřebitelé mohli lépe rozhodovat a měli dostatek informací ještě před podpisem smlouvy.
Nově se rozšiřuje působnost zákona i na spotřebitelské úvěry, které jsou poskytované zdarma, tedy bez úroku a jakýchkoli dalších poplatků. Poskytovatelé a zprostředkovatelé těchto úvěrů budou muset získat oprávnění k činnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru a dodržovat všechna pravidla stejně jako ostatní. Týkat se to bude zejména prodeje zboží na splátky a modelů typu nakup teď, zaplať později (buy now – pay later).
Přípravu návrhu provázela rozsáhlá odborná diskuse. Ministerstvo financí během ní jednalo například se zástupci sdružení bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, spotřebitelských sdružení, úvěrových registrů i orgánem dohledu. Debat se účastnili i zástupci fintech nebo telekomunikačního sektoru.
Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny a následně do Senátu. Po schválení Parlamentem bude předložen prezidentovi republiky k podpisu. Pokud legislativní proces proběhne podle plánu, zákon by měl nabýt účinnosti 20. listopadu 2026, v souladu s termínem stanoveným evropskou směrnicí. (16.3.2026)