Návrh státního rozpočtu zákonný strop překračuje o 64 mld. Kč

Vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Dne 26. ledna 2026 vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem ve výši 310 mld. Kč. V souladu s § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dále jen „Zákon“) konstatuje NRR, že tento návrh je v přímém rozporu s jeho aktuálním zněním. Zákon a platná metodika jeho výkladu definují závazný výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů pro rok 2026 na základě tzv. strukturálního schodku sektoru vládních institucí ve výši 1,75 % HDP. Ten odpovídá hotovostnímu deficitu státního rozpočtu ve výši 237 mld. Kč. Tuto částku je možné v souladu se Zákonem a rozpočtovými pravidly navýšit o tzv. návratnou finanční výpomoc na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany (společnosti EDU II) a o výdaje na obranu země přesahující 2 % HDP (175,7 mld. Kč). Původní návrh rozpočtu na rok 2026 schválený minulou vládou dne 30. 9. 2025 počítal s výdaji na obranu ve výši 206,5 mld. Kč (2,35 % HDP) a umožňoval tak zvýšit výdaje rozpočtu nad rámec schváleného výdajového rámce o 31 mld. Kč (0,35 % HDP). Předchozí návrh státního rozpočtu obsahoval taktéž částku na návratnou finanční výpomoc včetně souvisejících operací s EDU II ve výši 18 mld. Kč a povoloval tedy výsledný hotovostní deficit ve výši 286 mld. Kč.

Tento limit však není relevantní pro srovnání s návrhem nové vlády z 26. ledna 2026, neboť v něm zmíněný výdaj na návratnou finanční výpomoc včetně souvisejících operací s EDU II již není obsažen a vláda v něm snížila výdaje na obranu tak, že maximálně přípustný deficit 237 mld. Kč lze navýšit o 9 mld. Kč, neboť výdaje na obranu jsou napříč kapitolami rozpočtovány ve výši 184,7 mld. Kč (2,10 % HDP).

Závazný limit deficitu dle Zákona tak činí 246 mld. Kč a návrh státního rozpočtu tento zákonný strop překračuje o 64 mld. Kč. Tato suma představuje objem výdajů, pro které nemá vláda k dispozici ani příjmy, ani Zákonem povolený schodek. Zároveň navržený deficit implikuje strukturální schodek sektoru vládních institucí dle odhadu Ministerstva financí (MF ČR) ve výši 2,2 % HDP a dle odhadu NRR až 2,5 % HDP, což v každém případě přesahuje hranici strukturálního schodku povoleného Zákonem pro rok 2026. Jde o první případ za dobu platnosti Zákona, kdy je samotný vládní návrh státního rozpočtu v těchto klíčových parametrech již ex-ante v explicitním nesouladu s maximálními zákonnými limity.

1. Nestandardní situace, výklad a aplikace pravidel

NRR si uvědomuje, že návrh státního rozpočtu pro rok 2026 vzniká v bezprecedentní situaci. Poprvé v dějinách samostatné České republiky byl rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Sněmovna“) původní vládou navržený rozpočet vrácen k přepracování v okamžiku, kdy v mezičase proběhlé volby do Sněmovny změnily její složení. Přicházející nová vládní většina tak vracela rozpočet k přepracování vládě, která většinu ztratila. Zároveň se vedla politická i výkladová diskuse o tom, zda má odcházející vláda po proběhlých volbách poslat původní návrh státního rozpočtu do Sněmovny po volbách znovu, či nikoliv.

Žádná z těchto okolností ale podle NRR nemění nic na faktu, že příprava návrhu státního rozpočtu musí probíhat podle platného Zákona a vláda je Zákonem vázána předložit návrh státního rozpočtu v každém okamžiku v jeho mezích a limitech. Stávající verze Zákona včetně stropů pro maximální přípustné strukturální schodky veřejných rozpočtů byla schválena již v roce 2023 a nebyl k ní žádný alternativní návrh, pozměňovací návrh a ani žádná diskuse ve Sněmovně. NRR tím pádem brala za dané, že normou se chce řídit celá politická scéna bez ohledu na to, kdo bude právě vládnout.

Po sněmovních volbách v říjnu 2021 se taktéž měnila vláda a do roku 2022 vstupovala Česká republika v rozpočtovém provizoriu, během něhož taktéž sestavovalo MF ČR státní rozpočet pro běžící kalendářní rok. Ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu (Sněmovní tisk 144/0, únor 2022) tehdy MF ČR uvádělo, že státní rozpočet je v souladu s národní legislativou, tedy i výdajovým rámcem daným Zákonem.

NRR proto považuje za neudržitelnou argumentaci předkládajícího MF ČR, že na přípravu rozpočtu po jeho vrácení Sněmovnou se omezení daná Zákonem nevztahují. Současně NRR upozorňuje, že orgánem oprávněným dle § 21 Zákona hodnotit, zda a jak jsou fiskální pravidla plněna a jak mají být aplikována, je právě NRR. MF ČR, potažmo vláda jsou naopak povinnými subjekty, které v souladu se Zákonem musejí jednat (k argumentům MF ČR dále viz přílohu). Za signifikantní proto NRR v této souvislosti považuje, že Důvodová zpráva (Sněmovní tisk 94/0, únor 2026) k předloženém návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 sice konstatuje soulad tohoto návrhu s právem Evropské unie, ale nikoli soulad s národními fiskálními pravidly uvedenými v Zákoně.

2. Další zjištění

NRR pozitivně hodnotí, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 netrpí některými vadami, kterými trpěly rozpočty v minulých letech. Například odhad výnosu z emisních povolenek je realističtější, celkové příjmy státního rozpočtu byly řádně posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, nevykazují známky jakéhokoli záměrného zkreslení a neplánuje se mimorozpočtové krytí některých výdajů ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Nicméně z pohledu NRR by bylo neakceptovatelnou cenou za odstranění těchto nedostatků to, že by se naopak nedodržovaly základní principy pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Vláda i v tomto návrhu zachovala v kapitole Ministerstva dopravy výdaje ve výši 19,6 mld. Kč (např. dostavba dálnice D11) označené jako výdaje obranné, což NRR zpochybňovala již v návrhu státního rozpočtu předloženém předchozí vládou. NRR má velmi vážné pochyby, že by tento výdaj na základě aktuální metodiky NATO mohl být jako celek uznán jako výdaj obranný.

Dále NRR konstatuje, že považuje za nestandardní způsob, jakým byly upraveny výdaje tzv. parlamentních kapitol (např. Ústavní soud), tedy institucí, jejichž rozpočet by dle § 8 rozpočtových pravidel měl schvalovat Rozpočtový výbor Sněmovny, nikoliv vláda. Tento mechanismus je dlouhodobě ustáleným způsobem ochrany na vládě nezávislých institucí a je relevantní a usazenou součástí dělby moci mezi exekutivu a moc zákonodárnou. MF ČR nicméně uvádí, že ani zmíněná část rozpočtových pravidel v případě předložení státního rozpočtu po jeho předchozím vrácení Sněmovnou neplatí a ochranu tzv. parlamentních kapitol není třeba respektovat. Tato záležitost není podstatná z hlediska vládou navržených celkových výdajů státního rozpočtu, protože zmíněné kapitoly úpravu výdajů samy akceptovaly. Ovšem NRR má o tomto výkladu silné pochybnosti a doporučuje alespoň následně zhojit postup úpravy výdajů u těchto kapitol usneseními Rozpočtového výboru Sněmovny.

3. Výhled na rok 2027 a úprava fiskálních pravidel

NRR konstatuje, že se v průběhu času naplňuje její očekávání, že efekty konsolidace z minulých let se postupně vyčerpávají a sestavování rozpočtů je kvůli zvyšování objemu automaticky valorizovaných výdajů, novým nákladným výdajovým prioritám a nevůli adekvátně přizpůsobovat tempu růstu výdajů příjmy veřejných rozpočtů rok od roku komplikovanější a náročnější, a to přesto, že se česká ekonomika nachází v růstové fázi hospodářského cyklu. Jak již NRR informovala, sestavování rozpočtu na rok 2027 se může ukázat jako ještě složitější, než jaké byly práce na rozpočtu roku 2026. V té souvislosti proto NRR věnuje a bude věnovat mimořádnou pozornost navržené klíčové úpravě fiskálních pravidel, které jsou předloženy k projednání Sněmovně (Sněmovní tisk 90/0). Jejich nastavení – ať už v podobě harmonizace s novými fiskálními pravidly v rámci EU, či úpravy na úrovni národní – bude určovat dráhu veřejných financí a jejich udržitelnost na mnoho let dopředu.

Příloha

Ministerstvo financí uvádí ve svém vyjádření k návrhu státního rozpočtu tři teze:

    1. Rozpočtové rámce, které jsou stanoveny zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, se podle zákona  o rozpočtových pravidlech vztahují na přípravu návrhu zákona v řádném termínu, nikoliv na jeho novely či úpravy.

NRR odmítá, že by Zákon a rozpočtová pravidla neplatily pro případ přípravy rozpočtu po vrácení prvotního návrhu Sněmovnou, protože by to vytvářelo pro jakoukoli vládu extrémně snadnou cestu k obcházení zákonných výdajových limitů a povoleného schodku tím, že si vláda návrh „vrátí sama“ rozhodnutím vlastní většiny ve Sněmovně. Navíc MF ČR samo ve zmíněném návrhu úpravy fiskálních pravidel (Sněmovní tisk 90/0) staví najisto dodatečným textem, že jakýkoli vládní návrh musí Zákon respektovat, jinými slovy přisvědčuje logice výkladu pravidel ze strany NRR.

    2. Na situaci, kdy návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 nebyl v 1. čtení schválen a byl vrácen vládě k přepracování, se vázanost výdajovými rámci nevztahuje a v této fázi je naopak nutné řídit se doporučeními Poslanecké sněmovny uvedenými v jejím 46. usnesení z 3. schůze ze dne 26. listopadu 2025.

NRR konstatuje, že usnesení Sněmovny má nižší právní sílu než platný zákon.

    3. Výpočet NRR zcela opomíjí skutečnost, že součástí českého právního řádu je přímo aplikovatelné evropské nařízení č. 2024/1263 a z něj vyplývající národní úniková doložka na obranné výdaje. V aktuálním návrhu státního rozpočtu je již úniková doložka schválená Radou EU dne 30. 6. 2025 zohledněna, a to v celkové výši 55 mld. Kč. Po jejím započtení činí limit 292 mld. Kč a domnělé překročení představuje 18 mld. Kč.

Zmíněná úniková doložka, týkající se obranných výdajů, nemá na český rozpočtový proces žádný vliv. Jedná se o Doporučení Rady EU ze dne 8. července 2025, kterým se Česku umožňuje odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou EU podle nařízení 2024/1263. Jinými slovy se jedná o možné překročení fiskálního rámce EU, za které by případně nebyla ČR sankcionovaná Evropskou komisí při vyhodnocování jeho plnění. Pokud by byl výklad MF správný, pak je pro NRR s podivem, proč již minulá vláda této únikové doložky nevyužila, neboť státní rozpočet byl schvalován až po červnu 2025, a navíc v situaci, kdy výdaje na obranu se měly meziročně navýšit. NRR trvá na tom, že při sestavování státního rozpočtu je nutné se řídit legislativou národní. V opačném případě by totiž nebyla platná ani hranice tzv. dluhové brzdy, kterou zákon stanovuje na úrovni 55 % HDP, a tedy přísněji než primární právo EU.

NRR navíc konstatuje, že MF ČR argumentuje v tomto bodě zcela nekonzistentně. Nelze o témže návrhu státního rozpočtu zároveň tvrdit, že je v souladu se Zákonem, protože ten se na uvedený rozpočet vůbec neaplikuje, a následně uvádět, že sice v souladu není, ale jen o nižší hodnotu, než jak kalkuluje NRR. Výdajové rámce byly překročeny a jakkoli NRR trvá na tom, že o celých 64 mld. Kč, tak i nižší překročení by stále bylo překročením, a tedy jednáním mimo rámec Zákona. (10.2.2026)