Nečekané, cla EU na čínská elektroauta nakonec dost možná nebudou
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Peking, Bratislava i Berlín tleskají Španělsku
Španělský premiér Pedro Sanchez totiž vyrazil na čtyřdenní návštěvu Číny a předvedl tam překvapivou otočku. Vyzývá náhle, ať země EU a Brusel samotný přehodnotí uvalení vysokých cel právě na čínská elektroauta. Ta platí od letošního července provizorně, na přelomu října a listopadu mají vstoupit v platnost trvale, na pět let.
Takže španělský premiér nyní vytušil šanci do jejich finálního zavedení „hodit vidle“. Peking mu za snahu jistě tleská.
Španělsko obrací ze dvou důvodů.
Zaprvé, chce další investice čínských výrobců elektroaut u sebe doma. Zadruhé, bojí se čínské msty za zmíněná cla. Peking totiž hrozí, že zavede nová, odvetná cla na vepřové. Přitom Španělsko je jeho celosvětově největším vývozcem do Číny vůbec.
Čína také hrozí, že v odvetě uvalí nová cla nejen na vepřové či brandy, ale i na auta z EU s velkoobjemovým motorem. Taková cla by v EU nejvíce poškodila Německo a Slovensko (viz graf Bloombergu níže). Je tak pravděpodobné, že Berlín i Bratislava otočku španělského premiéra podporují a nyní Španělsku též tleskají.
K zablokování zavedení cel EU na čínská elektroauta je třeba hlas alespoň patnácti členských zemí Unie.
Otázkou je, zda tedy k zablokování opravdu dojde. Cla samozřejmě mají v EU i početný tábor příznivců. Ti mohou upozorňovat třeba na současné kritické podvyužití evropských výrobních kapacit.
Třetina klíčových závodů na výrobu aut totiž jede nyní v Evropě na půl plynu či ani to ne. Přitom autoprůmysl tvoří 7 % HDP Evropské unie a zaměstnává 13 milionů lidí.
Tuhé emisní regulace EU a hrozba vysokých pokut přiměly zavedené evropské automobilky překotně přecházet na elektromobilitu, na niž nebyly připravené ani ony, ani potřebná infrastruktura. Celá situace tak hlavně nahrála „narušitelům“, tedy právě výrobcům elektroaut z Číny a také z USA, jejichž vzestup by ale nikdy nebyl tak mocný nebýt tolik vypjaté zelené a související dotační agendy EU.
Dostavily se další problémy.
Zejména relativně drahé energie, jež jsou sice bezprostředně důsledkem války na Ukrajině, nicméně dlouhodobě též nezvládnuté energetické politiky evropských zemí v čele s Německem. Trvalejší bolestí je také drahá pracovní síla, která je jak důsledkem jejího nedostatku, tak ovšem i přeregulovanosti trhu práce EU a až příliš silných odborů v zemích typu Německa.
V takovém regulatorním sevření zkrátka uhynuly přirozené tržní síly a podnikatelské instinkty, takže Evropa dnes palčivě postrádá to, na čem její autoprůmysl famózně vyrostl do světové excelence.
.png)
Inflace v Česku je vyšší, než se čekalo, kvůli dražšímu mléku, máslo či čokoládě
Koruna v reakci posiluje pod 25 Kč za euro
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
Za rychlejší než předpokládanou inflací stojí zejména vyšší než předpokládaný růst cen potravin v meziměsíčním srovnání, který se v meziroční perspektivě projevil jejich mírnějším než přepokládaným zlevněním. To tak nebylo dostatečné silné, aby i přes podporu zlevňujících pohonných hmot – meziročně levnějších o zhruba čtyři procenta – „stáhlo“ celkovou meziroční inflaci až k cílované hodnotě dvou procent.
V srpnu oproti červenci zdražila celá řada potravin, například mléko o takřka devět procent, máslo o necelých pět, stejně jako čokoládové výrobky. Máslo či čokoládové výrobky patří k potravinám, které byly v srpnu draží i meziročně.
Ve zbytku letošního roku budou inflační tlaky nadále pod kontrolou. Meziroční inflace by neměla překročit úroveň 2,5 procenta. Spotřebitelská poptávka totiž i přes letošní oživení zůstává z dlouhodobého hlediska slabší, a to i kvůli nijak oslňujícímu vývoji reálných mezd v letošním prvním pololetí. Oboje nahrává tomu, aby inflace zůstala pod kontrolou i při dalším vyhlíženém snižování úrokových sazeb ČNB.
Prezidentská debata v USA zvýšila šance Harrisové
Podpora zpěvačky Taylor Swift ale zatím kartami nezamíchala, ukazují data z predikčních trhů
Prezidentská debata zvýšila šance Kamaly Harrisové na získání Bílého domu. Donald Trump podle predikční platformy PredictIt bezprostředně ztratil. Před duelem ovšem již náskok Harrisové prakticky stáhl, takže je otázkou, zda se nyní trend tohoto jeho stahování neobnoví.
Anebo bude debata Harrisové impulsem k finálnímu vítěznému spurtu?
Každopádně její šance jsou nyní po debatě stále nižší, než byly v polovině srpna, kdy vrcholilo prvotní nadšení z ní, resp. z nahrazení povážlivě ztrácejícího Joe Bidena. To, že jí po včerejší debatě vyjádřila podporu populární zpěvačka Taylor Swiftová, zatím s šancemi příliš nezamíchalo. Drží se u obou kandidátů víceméně stabilní už od konce debaty samotné, jak ukazuje detailnější rozbor jejich průběžného vývoje.
V předvečer debaty byly Trumpovy šance podle platformy PredictIt celkem 52 procent, zatímco v případě Harrisové 53 procent. Nyní je skóre 47:56 ve prospěch Harrisové.
Platformu PredictIt provozuje novozélandská Victoria University, kanceláře má v americké metropoli Washingtonu. Predikční platformy vlastně představují formu sázení. Jejich prostřednictvím lidé směňují kontrakty, jejichž výnos vychází z výsledku nějaké budoucí události, třeba právě nadcházejících prezidentských voleb v USA.
Cena daných kontraktů, která se ustaví v rámci jejich směňování, představuje kolektivní predikci zainteresovaných, podepřenou jejich vlastními penězi. Pokud se například, jako nyní, obchodují kontrakty na Trumpovo vítězství za 47 centů, značí to, že mu účastníci obchodování na platformě PredictIt přisuzují 47procentní šanci, že Bílý dům dobude.
To, že má nyní Trump 47procentní šanci a Harrisová šanci 56procentní, není chybou. Součet šancí obou kandidátů na platformě, jako je PredictIt, může mírně kolísat kolem logické hodnoty sta procent. Cena kontraktu vztažená ke konkrétnímu výsledku odráží vždy ten poslední, nejnovější obchod, který se s ním uskutečnil. Zejména pokud se cena kontraktu rychle mění, součet jejich cen může být mírně odlišný od hodnoty sta procent.
Trumpovy šance na Bílý dům vystoupaly na své maximum sedmdesáti procent v polovině července, v reakci na pokus o atentát na něj. Od té doby vykazují spíše klesající tendenci. Nejníže byly v polovině letošního srpna, kdy, jak je zmíněno, vrcholilo nadšení z Harrisové.
Růst nezaměstnanosti se v srpnu v Česku zastavil
Stále „rozehřátý“ trh práce se popasoval se zkomplikováním zaměstnávání brigádníků
V srpnu se růst míry nezaměstnanosti v Česku zastavil. Míra nezaměstnanosti totiž stagnovala na své červencové úrovni 3,8 procenta. Na ni stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta. Trh práce se tedy v srpnu dokázal již plně adaptovat na letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé se totiž rozhodli letos ve vyšší míře obejít bez brigádníků a pracovní náplň pokrýt přes léto kmenovými zaměstnanci, například díky důsledněji rozvrženého plánu letních dovolených těchto zaměstnanců.
Do konce letošního roku se míra nezaměstnanosti vyšplhá až na rovná 4 procenta. Červenec a srpen jsou totiž tradičně měsíci, kdy vrcholí – byť letos tedy v omezené míře – sezónní zaměstnávání z důvodu právě letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru. Zároveň se na trhu práce ještě v takové míře jako v dalších měsících neobjevují čerství absolventi, takže nabídka práce zůstává omezena. Absolventi pak na trh práce míří ve vyšší míře v dalších měsících a zejména v září, kdy lze očekávat nárůst míry nezaměstnanosti. V říjnu a listopadu by pak míra nezaměstnanosti mohla opět klesnout, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste na zmíněnou úroveň 4 procent.
Český trh práce je tak stále ve stavu, který lze označit za chladnoucí přehřátí, tedy ze „rozehřátí“, neboť už jeho přehřátí není tak intenzivní jako zejména před rokem 2020. Navzdory napjatým podmínkám na trhu práce nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. Naopak mzdový vývoj v letošním druhém čtvrtletí rozhodně neoslnil. Reálné mzdy však i tak sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,5 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu. Napjatá situace na trhu práce ovšem přispívá k tomu, že Česká národní banka letos zpomalila tempo svého snižování základní úrokové sazby a dále jej zpomalí v nadcházejících měsících.
Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
Rozdíl je kromě metodických odlišností dán dvěma klíčovými důvody.
Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard Kč z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard Kč (viz obr. 1, 2).
Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard Kč. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce kvůli takovému vyvedení nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023 (viz obr. 3).


