Nedělní úzkost? Data Elongy ukazují, že nejvíce stresu přichází až ve čtvrtek

Mnoho lidí zná pocit takzvaného „syndromu nedělního večera“ – obavy z blížícího se pracovního týdne. Analýza anonymizovaných dat uživatelů chytrého náramku Elonga ale ukazuje jiný obrázek. Nejvyšší fyziologický stres lidé nevykazují v neděli ani v pondělí, ale ve čtvrtek. Ve srovnání s nedělí je přibližně o 1,1 % vyšší. Naopak právě neděle vychází jako den s nejnižší mírou fyziologického stresu. Data zároveň ukazují druhý zajímavý trend. Přestože je o víkendu stres nižší, regenerace organismu bývá právě v sobotu a neděli nejslabší.

Konec týdne bývá pro organismus náročnější

Podle fyziologa a spoluzakladatele longevity startupu Elonga Radima Šlachty nejde o překvapivý výsledek. „Naše data ukazují, že fyziologický stres během týdne postupně narůstá a vrcholí ve čtvrtek a v pátek. Může to souviset s tím, že lidé před koncem pracovního týdne dokončují důležité úkoly, uzavírají projekty nebo se snaží stihnout co nejvíce práce ještě před víkendem. V českém prostředí navíc bývá pátek často vnímán jako začátek prodlouženého volna, což může vytvářet další časový tlak,“ říká Radim Šlachta.

Podle dat Elongy dosahuje průměrná míra stresu nejvyšších hodnot právě ve čtvrtek a v pátek, zatímco v neděli je nejnižší a ani v pondělí ráno nějak zásadně neroste. To naznačuje, že známé „Sunday scaries“ nemusí být z pohledu fyziologie tak rozšířeným fenoménem, jak se často uvádí. Spíše se může týkat určité části populace nebo být více psychologickým než fyziologickým jevem.

O víkendu odpočíváme, ale ne vždy regenerujeme

Data současně ukazují zajímavý paradox. Přestože je o víkendu organismus méně ve stresu, regenerace dosahuje nejnižších hodnot právě v sobotu a v neděli. Oproti pondělí, které vychází jako den s nejlepší regenerací, je v neděli přibližně o 2,9 % nižší. „Nižší regenerace automaticky neznamená, že víkend trávíme špatně. O víkendu často měníme svůj režim. Chodíme spát později, trávíme více času s rodinou a přáteli, vyrážíme na výlety, sportujeme nebo si dáme sklenku alkoholu. Organismus tak sice může být pod menším pracovním tlakem, současně ale může reagovat na zvýšenou zátěž,“ vysvětluje odborník. Podle něj je navíc důležité nevnímat podobná data černobíle.

„Zdravý životní styl není o tom být každý den perfektní. Dlouhodobé zdraví stojí především na rovnováze. Pokud si člověk o víkendu dopřeje vyšší fyzickou zátěž, je to výborné. A pokud se rozhodne užít si společenský život nebo sklenku vína, taky to nemusí představovat zásadní problém. Důležité je, aby podobné situace byly součástí vyváženého životního stylu. Rozhodující jsou dlouhodobé návyky, nikov jednotlivé výjimky “

Data pomáhají najít vlastní rovnováhu

V rychlém tempu dnešní doby není vždy snadné najít rovnováhu mezi pracovním výkonem, odpočinkem a společenským životem. Přitom právě schopnost regenerovat rozhoduje o tom, jak dlouhodobě zvládáme každodenní zátěž. Stále větší význam proto získávají technologie, které dokážou stav organismu objektivně sledovat. Elonga využívá měření variability srdeční frekvence (HRV), díky kterému lze lépe pochopit, jak tělo reaguje na každodenní zátěž a zda má dostatek prostoru pro regeneraci. Díky tomu může člověk lépe poznat, kdy je vhodné zařadit odpočinek a kdy si naopak může dovolit být aktivnější. (25.8.2026)