Rozhovor: Nejčastějšími případy, kdy lze mluvit o lichvě, je uzavírání smluv s úrokem i v řádech stovek procent…

Společnost Vaše nároky.cz zajišťuje získání finančního odškodnění, na něž má občan nárok v případě, že byl poškozen jednáním obchodníků, zaměstnavatelů, institucí či státu. Její komplexní služby, které pokrývají veškeré oblasti života, jsou zcela bez nákladů a zbytečné administrativy na straně klienta. Obrátili jsme se na ni s několika dotazy v souvislosti s pandemií, kdy mnoho lidí má finanční problémy a hrozí jim exekuce.

Řada lidí se dostává do dluhové pasti, které jsou její hlavní příčiny?

Příčiny mohou být různé, většinou lidé uzavírají smlouvy o zápůjčce či úvěru, kdy jednotlivé splátky poté nejsou schopni splácet. Dlužníci častokrát následně řeší situaci tím, že své dluhy řeší novými zápůjčkami, kterými platí své původní dluhy. Tahle situace poté vede k neustálému navyšování dluhu včetně nárůstu úroků z prodlení a dlužník se tudíž dostává do dluhové pasti. Zadluženost s nemožností splácet své závazky v mnoha případech nastává také například z důvodu ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, rozvodu, úmrtí blízké osoby a podobně.

Jak z ní?

V první řadě by se měl dlužník především zabývat tím, jaké závazky vůči věřitelům má a v jaké výši. Dále je vhodné zjistit, zda je na dlužníka vedeno exekuční řízení nebo zda probíhá vůči němu řízení u soudu. Své dluhy by dlužník neměl přecházet, ale snažit se komunikovat s jednotlivými věřiteli. Pokud dlužník není schopný splácet své dluhy, je tedy v úpadku nebo mu úpadek hrozí, je na místě podat návrh na zahájení insolvenčního řízení u příslušného insolvenčního soudu. Cílem insolvenčního řízení je dosáhnout úplného oddlužení.

Často se v této souvislosti setkáváme s pojmy insolvence, likvidace, úpadek. Jaký je mezi nimi rozdíl, můžete je více charakterizovat?

Úpadkem v souladu se zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se myslí situace, kdy dlužník má více věřitelů, současně jsou tyto peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky dlužník není schopen plnit.

Pokud hovoříme o insolvenci myslíme tím dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), způsob řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů. Způsobem řešení úpadku je oddlužení, konkurs nebo reorganizace. Cílem insolvenčního řízení je pak uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

Likvidací se rozumí vypořádání majetku zrušené právnické osoby v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán. Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Cílem likvidace je vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace podle zákona. Pro likvidaci právnické osoby je ustanoven likvidátor. Po ukončení likvidačního řízení je podán návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. Výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku právnická osoba zcela zaniká.

Jaké novinky v této oblasti přináší evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci?

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 je zajistit efektivnost fungování vnitřního trhu, volného pohybu kapitálu a posílení unie kapitálových trhů. Dalším bodem je například sjednocení problematiky restrukturalizace a insolvence vnitrostátních úprav a zefektivnění procesu insolvenčního řízení.

Předmětná směrnice se dále zaměřuje na dlužníky, především pak na právnické osoby, a to na malé a střední podniky v rámci EU. Cílem je větší podpora životaschopných podniků a zrychlení procesu likvidace neživotaschopných. Dále se zaměřuje například na podporu podnikajících fyzických osob.

V souvislosti s úvěry v bankách si obvykle připlatíme pojištění proti neschopnosti splácet atd. Je to řešení, chrání nás to například v případě, že podnikatel udělá špatné rozhodnutí?

Při sjednání pojištění proti neschopnosti splácet bude vždy záležet, na jaké situace, které byly ujednány ve smlouvě mezi pojistitelem a pojištěným, se pojištění bude vztahovat. Nejčastěji se lze pojistit pro situace ztráty zaměstnání, úrazu či dlouhodobé nemoci.

Samostatnou kapitolu tvoří nebankovní společnosti, které poskytují úvěry mnohdy lidově řečeno za nekřesťanský úrok? Je to v souladu se zákonem?

Zákon jako takový přesně neurčuje hranici úrokové sazby, od které lze úrok sjednaný ve smlouvě považovat za úrok, který se příčí dobrým mravům.  Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník k dané problematice pouze říká v § 580, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Jednotlivé případy úroků, které se příčí dobrým mravům jsou řešeny v rámci soudních řízení. Stanoviska k dané problematice lze nalézt v judikatuře Ústavního soudu České republiky.

Dohled nad nimi má ČNB, jak je to v případě těch, kteří nemají licenci. Podle některých se nic neděje…

K dané problematice lze vycházet ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dříve nebankovním společnostem nemusela být poskytnuta licence ČNB, aby v souladu se zákonem mohly uzavírat úvěry se spotřebiteli, to se však změnilo a s účinností k 1.6.2018 již není možné poskytovat úvěry nebankovními společnostmi bez udělené licence. 

Lichva, lichváři, to jsou pojmy, které v lidech vyvolávají apriori negativní pocity. Co si máme pod nimi představit?

Lichva je závazek, který se obecně příčí dobrým mravům. Co lze označit jako lichvu výslovně upravuje zákon. Nejčastějšími případy, kdy lze mluvit o lichvě, je uzavírání smluv s úrokem i v řádech stovek procent. Lichvářem se chápe subjekt, právnická nebo fyzická osoba, která uzavírá s dalšími subjekty lichevní smlouvy za účelem neúměrného zisku.

Kdy se člověk dopouští lichvy?

Obecně se osoba ať už fyzická či právnická dopouští lichvy, pokud uzavře s druhou stranou smlouvu, kterou zneužije nepříznivou životní situaci druhé strany a zaváže druhou stranu k plnění ve značném nepoměru. Závazek je tak nepřiměřený k zisku závazkem získanému.

Definuje náš právní řád lichvu, jak se proti ní dá bránit?

Lichvou se dle § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, myslí smlouva při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Občanský zákoník lichevní smlouvu sankcionuje neplatností. Tuto problematiku dále upravuje i zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v § 218. V trestním řízení v případě prokázání trestného činu lichvy lze pachateli uložit zákaz činnosti či dokonce odnětí svobody v řádu několika let.

Co byste doporučili těm, kteří se takříkajíc pohybují na hraně dluhové pasti?

Především aktivně se zajímat vůči jakým věřitelům dlužník má své dluhy, jaká je výše těchto dluhů v současné době, jaké je procentuální nastavení úroků v jednotlivých smlouvách uzavřených s věřiteli. Dále například na jaké části dluhu se započítávají jednotlivé splátky dlužníka. Pokud se dlužník dostane do finanční tísně, není vhodným řešením uzavírat nové smlouvy o zápůjčkách či úvěrech a finančními prostředky z těchto závazků splácet své předchozí závazky. Naopak pokud si dlužník sám neví se splácením svých závazku rady, je na místě například využít služby finančního poradenství.

Více na www.vasenaroky.cz (5.7.2020)