Nejnovější globální trendy v oblasti cholery, meningitidy a moru

Počet úmrtí na choleru se v roce 2025 zvýšil o 30 %, a to i přes menší počet hlášených případů Světové zdravotnické organizaci (WHO).  

V roce 2025 47 zemí nahlásilo WHO 451 499 případů cholery a 7 870 úmrtí. Jedná se o nejvyšší počet úmrtí na choleru hlášených WHO za rok od roku 1999. Tato čísla odrážejí data ze sledování hlášená WHO, a nikoli skutečnou globální zátěž cholery, která je podle odhadů podstatně vyšší, jelikož mnoho případů zůstává nehlášeno.  

Sedm zemí – Angola, Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Nigérie, Jižní Súdán, Súdán a Jemen – se podílelo přibližně na 90 % všech hlášených případů cholery a úmrtí na ni na celém světě. Největší zátěž vykázal africký region WHO s 34% nárůstem případů a 58% nárůstem úmrtí ve srovnání s rokem 2024. 

Tato zjištění jsou publikována v nejnovějším vydání Týdenního epidemiologického záznamu spolu s aktualizacemi o dvou dalších bakteriálních onemocněních náchylných k epidemiím: meningitidě a moru.  

„Nárůst úmrtí na choleru je připomínkou výzvy, která nás čeká,“ řekl Dr. Chikwe Ihekweazu, výkonný ředitel Programu WHO pro mimořádné události v oblasti zdraví. „Nikdo by dnes neměl umírat na choleru, když máme nástroje k prevenci a léčbě této nemoci. Koncentrace případů a úmrtí v malém počtu zemí ukazuje, kde by cílené investice do bezpečné vody a hygieny mohly mít největší dopad. V kombinaci s přísnějším sledováním nemocí, zapojením komunity, očkováním a přístupem ke kvalitní péči mohou tyto investice pomoci tento trend zvrátit.“ 

Cholera je akutní průjmové onemocnění způsobené bakterií Vibrio cholerae. Nemoc se šíří potravinami a vodou kontaminovanou výkaly, zejména v oblastech bez bezpečné vody a hygienických zařízení. 

Choleře lze sice předcházet a je léčitelná, ale pokud se těžká dehydratace rychle neléčí, může být smrtelná. Více než jedno z pěti hlášených úmrtí na choleru se stalo mimo zdravotnická zařízení, což zdůrazňuje, že příliš mnoho pacientů se stále včas nedostane k lékařům. U pacientů léčených ve zdravotnických zařízeních byla míra úmrtnosti celosvětově pod 1 % – což je prahová hodnota pro adekvátní péči. V roce 2025 však tato míra ve 12 zemích překročila 1 %. 

Celosvětová produkce perorálních vakcín proti choleře se mezi lety 2022 a 2025 více než zdvojnásobila, z přibližně 30 milionů na přibližně 80 milionů dávek ročně, což výrazně zlepšilo dostupnost vakcín. Mezinárodní koordinační skupina (ICG) pro poskytování vakcín v loňském roce schválila 71 milionů dávek pro použití v postižených zemích, včetně 20 milionů dávek pro preventivní očkování, které bylo po více než tříletém pozastavení obnoveno začátkem letošního roku. 

Očkování pomáhá v boji proti meningitidě do roku 2030  

Bakteriální meningitida i nadále představuje značnou zátěž pro země v africkém pásu meningitidy, oblasti sahající od Senegalu po Etiopii, kde se epidemie vyskytují pravidelně. V roce 2025 24 z 26 zemí v regionu nahlásilo WHO 21 526 podezřelých případů a 971 úmrtí, což odpovídá úmrtnosti 4,5 %. Mezi zeměmi, které hlásily údaje za oba roky, počet případů klesl o 5,9 % ve srovnání s předchozím rokem.  

Meningitida je zánět tkání obklopujících mozek a míchu, přičemž bakteriální meningitida je nejzávažnějším typem. Čtyři typy bakterií jsou zodpovědné za většinu případů bakteriální meningitidy na celém světě. 

Očkování změnilo úsilí v boji proti meningokokové meningitidě, jedné z hlavních příčin bakteriální meningitidy. Od zavedení konjugované vakcíny proti meningokoku A v roce 2010 se případy séroskupiny A u očkované populace snížily o více než 99 % a od roku 2017 nebyl v zemích, které vakcínu zavedly, hlášen žádný potvrzený případ. 

V regionu se nyní zavádí vakcína Men5CV/MMCV, která nabízí širší ochranu proti pěti meningokokovým séroskupinám, a to jak pro reakci na ohniska nákazy prostřednictvím ICG, tak pro preventivní očkovací kampaně. V roce 2025 se Niger stal první zemí, která provedla celostátní kampaň s použitím této vakcíny.  

Dohled je i nadále nezbytný pro kontrolu moru 

Mor je bakteriální onemocnění, které se obvykle šíří mezi zvířaty prostřednictvím blech a někdy může nakazit i lidi. 

Mezi lety 2019 a 2025 nahlásilo WHO podezření na mor u lidí 10 zemí, z nichž šest nahlásilo potvrzené případy. Celkem bylo WHO nahlášeno 3847 podezřelých případů a 423 úmrtí, což odpovídá úmrtnosti 11 %. Většina případů byla hlášena z Demokratické republiky Kongo a Madagaskaru, kde je mor v některých oblastech stále endemický. Mor se může vyskytnout i v zemích, které případy nehlásí, a roční počty případů kolísaly v závislosti na načasování, místě a rozsahu ohnisek. 

Pro včasnou detekci moru, snížení přenosu a prevenci větších ohnisek je i nadále nezbytný průběžný dohled nad populacemi hlodavců a dalších zvířat spolu s rychlou reakcí na ohniska nákazy.  

Neautorizovaný překlad, foto WHO (4.10.2026)