Nejstabilnější pozice v průmyslových firmách jsou konstruktér či vývojář. Míru fluktuace zde snižují generační zaměstnavatelé

Zhruba pětina zaměstnanců stráví na jedné pracovní pozici více než patnáct let. Celkový průměr přitom zvyšují takzvaní generační zaměstnavatelé, často průmyslově orientované firmy s dlouhou tradicí, kde pracovníci působí i celý život. Mezi nejstabilnější pozice se v tomto odvětví řadí konstruktéři, vývojáři či vedoucí pracovníci. Průmyslové firmy se tak snaží zvrátit současný trend, kdy ubývá zaměstnanců, kteří se bojí, že si krátkým působením na konkrétní pozici zkazí životopis.
Podle zatím posledního průzkumu společnosti Paylab.com vidí zaměstnanci jako ideální dobu pro působení na konkrétním pracovním místě v jedné firmě nejčastěji tři až pět let. Vyslovilo se tak 39 procent dotázaných, ve skupině lidí mezi 25 až 34 roky věku pak tento údaj uvedlo 48 procent respondentů. Druhou nejčastěji zmiňovanou variantou byla možnost 6 až 9 let, k té se přiklonilo 26 procent respondentů, zejména pak z věkové skupiny mezi 45 a 55 roky.
Naopak podle dat Českého statistického úřadu vydrží Češi v jednom zaměstnání v průměru nejčastěji pouze jeden rok. Tato skutečnost se týká 10,75 procenta zaměstnanců. Druhou nejčastější variantou je pak působení v jednom zaměstnaní po dobu šesti let, což je případ 10,64 procenta pracovníků. Poměrně významnou část pak tvoří také zaměstnání, kteří v jedné firmě působí déle než 15 let, konkrétně se tato skutečnost týká pětiny zaměstnanců.
Výrazně se na tom podílejí i takzvaní generační zaměstnavatelé, kterými jsou často průmyslově orientované firmy s dlouhou tradicí. Lze sem řadit i brněnský koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. „Není výjimkou, že u nás působí hned několik generací v rámci jedné rodiny, které si vzájemně předávají své znalosti a pracovní návyky. Zástupci nejzkušenější generace tak u nás pracují klidně i celý život,“ uvedl výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší.
Právě kolektiv je podle Marcely Vyskokové z personální agentury Advantage Consulting nejčastějším důvodem k setrvání ve firmě. „Dalšími jsou pak firemní kultura, vysoký plat, blízkost pracoviště či vhodná pracovního doba,“ doplnila.
Nejstabilnější pozice
Podle personalistů dochází ke změnám v pozicích v současnosti daleko rychleji než v 90. letech. „Spousta lidí hledá rozvoj a profesní růst. Každopádně nejstabilnějšími pozicemi jsou v případě zmíněných technických firem například konstruktéři, hardwaroví vývojáři nebo i programátoři softwaru, často pak i lidé na technických manažerských pozicích. Naopak pozicemi, kde dochází k častějším změnám, můžou být například inženýři zákaznické kvality, protože tam dochází k tlaku a velkému stresu ze všech stran, dále pak pozice v logistice či nákupu,“ řekla Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica.cz, která se zabývá náborem technicky zaměřených zaměstnanců.
Při srovnání s ostatními odvětvími je však podle Kodenkové u technicky zaměřených firem fluktuace zaměstnanců rozhodně nižší. To potvrzuje i Marcela Vyskoková. „Menší fluktuace lidí je u manažerských pozic a pozic technického typu. Tito zaměstnanci mají většinou dobré ohodnocení, dobré postavení a změna pro ně nemusí znamenat postup výš. Na rozdíl od lidí v dělnických a administrativních profesích,“ sdělila.
Méně zaměstnanců s obavami z krátkého působení
Právě nestálost zaměstnání je nejvíce typická zejména pro nastupující generaci. Podle dat portálu Profesia.cz práci nejčastěji mění lidé ve 21 nebo 26 letech věku. Potvrzují to i zástupci průmyslových firem, podle kterých se jedná o záležitost typickou pro celé odvětví. „Vnímáme tuto skutečnost delší dobu, s aktuální situací na trhu práce se ještě zintenzivnila. Častými důvody je touha vyzkoušet v mladém věku něco dalšího či úplně nového. Ne jednou jsme se také setkali s touhou po naprosto jiném profesním směřování, ke které zaměstnanec dospěl až v momentu, kdy okusil danou pracovní náplň. Spousta z nich se čerstvě po dostudování teprve hledá,“ řekl Prášil. S jeho vyjádřením úzce souvisí data společnosti Advantage Consulting. Podle nich je jedním ze současných trendů klesající podíl zaměstnanců, kteří se bojí, že by si zkazili životopis tím, že nevydrží na jedné pozici alespoň několik let.
Míra fluktuace zaměstnanců zpravidla s rostoucím věkem klesá, podle Kodenkové to souvisí hlavně s historickým a ekonomickým vývojem, lidé ve věku od 45 do 50 let totiž často působí u jednoho zaměstnavatele déle než mladší skupiny. Například podle loňského průzkumu společnosti Randstad však u lidí ve věkové skupině 55-67 let dosahovala fluktuace 14 procent, což byla jen o tři procentní body nižší hodnota než u skupiny 25-34 let. Podle Marcely Vyskokové nahrává rekordně nízká nezaměstnanost všem lidem, kteří se chtějí kariérně či finančně posunout. „Ovšem pokud lidé ve firmě pracují déle a jsou na vyšších pozicích, je jejich rozhodování pro změnu těžší a delší. Zvažují důvody pro a proti,“ uzavřela.
Martin Svoboda (23.10.2019)