Nemocenské pojištění živnostníky neláká. V roce 2024 si ho platilo nejméně lidí za posledních osm let

Zájem o dobrovolné nemocenské pojištění mezi živnostníky v Česku dramaticky klesá. V roce 2024 si jej platilo jen 96 301 osob samostatně výdělečně činných, což odpovídá 14,5 % těch, kteří podnikají na hlavní činnost. Vyplývá to z otevřených dat České správy sociálního zabezpečení. Jde o nejnižší počet od roku 2018. Hlavním důvodem je podle odborníků neuspokojivá výše dávek, která vychází z nastaveného vyměřovacího základu a relativně dlouhá karenční doba. Podnikatelé se proto čím dál častěji spoléhají na vlastní finanční rezervu v kombinaci s životním pojištěním.

Podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) podnikalo k 31. 12. 2024 zhruba 1,155 milionu osob. Jako hlavní výdělečnou činnost ji evidovalo více než polovina (konkrétně 681 351). Nemocenské pojištění si loni dobrovolně platilo pouze 96 301 z nich, což odpovídá jen bezmála 14,5 % ze všech OSVČ na hlavní činnost. Míra využití nemocenského pojištění v průběhu posledních dvou let navíc kontinuálně klesá. V porovnání s rokem 2023 to bylo zhruba o tři tisíce méně, s rokem 2022 pak dokonce o necelých šest tisíc podnikajících osob. Počet živnostníků, kteří ČSSZ platí pojistné na nemocenské pojištění, byl loni nejnižší od roku 2018.

OSVČ spoléhají na sebe

Na rozdíl od sociálního nebo zdravotního se k nemocenskému pojištění OSVČ přihlašují dobrovolně a podle statistik ČSSZ jej většina z nich neplatí. Výpadek příjmu v době nemoci tak může mít výrazný dopad zejména na ty, kteří nemají vytvořenou dostatečnou rezervu nebo si nezajistili jiné krytí. „Řada podnikatelů s vážnou nemocí nepočítá, přitom ale často nesou odpovědnost za závazky, jako jsou hypotéky, úvěry na vybavení či péče o rodinu,“ popisuje Marcela Pekárková, produktová manažerka životní pojišťovny YOUPLUS.

Část OSVČ proto hledá alternativní řešení a spoléhá se spíše na komerční životní pojištění. To obvykle zahrnuje nejen krytí pro případ pracovní neschopnosti, ale i trvalé následky úrazu, závažné nemoci nebo invaliditu. „Na rozdíl od nemocenského pojištění si navíc mohou klienti sami zvolit tarif, například s plněním už od prvního dne nemoci,“ dodává Pekárková.

Důvodů, proč si nemocenské pojištění živnostníci neplatí, je více. Výše dávek vychází z vyměřovacího základu, který si OSVČ určují sami, minimálně však jako padesát procent daňového základu. Pokud si jej zvolí nízký, bude tomu odpovídat i pojistné a taky plnění. Další nevýhodou je skutečnost, že dávky jsou vypláceny až od patnáctého dne nemoci, a to pouze tehdy, pokud si podnikatel pojištění platí alespoň tři měsíce. Živnostníci si často hlídají každý náklad navíc, a právě kvůli těmto podmínkám se od pojištění mnohdy odvracejí.

Podnikatelé musí myslet na finanční rezervu

První týdny nemoci nebo úrazu většinou živnostníci zvládnou pokrýt z krátkodobých úspor, při delší léčbě už však tyto rezervy docházejí a nastupuje pojistné plnění. Mandatorní měsíční výdaje se u podnikatelů můžou pohybovat ve výši nižších desítek tisíc dle náročnosti a specializace podnikání – například pronájem prostor, materiální vybavení nebo náklady na licence softwarových programů.

Pokud mají OSVČ za všech okolností na účtu rezervu, se kterou umí přečkat několik dnů léčení, často pojištění krátkodobých dopadů přeskakují. „Nezřídka kdy tím přecení své síly, stačí totiž nečekaný jednorázový výdaj, třeba na opravu služebního auta, a najednou se úspory výrazně ztenčí,“ tvrdí Pekárková. Kromě rozsahu pojistného krytí a nastavené výše pojistných částek ovlivňuje výslednou výši pojistného více faktorů, jako například věk, zdravotní stav, rizikovost profese, koníčky, ale i to, zda je klient kuřák.

„Úvaha o přihlášení k nemocenskému pojištění by měla vycházet z individuálního posouzení finanční situace. Největší jistotu nabízí kombinace životního pojištění a finanční rezervy, spoléhat se jen na jedno z řešení je příliš riskantní. V případě jakýchkoliv pochybností by měli podnikatelé hledat konzultaci u prověřeného finančního poradce. Už jenom proto, že každý má specifickou životní situaci,“ uzavírá Pekárková. (23.7.2025)