Nemocnice potřebují více než okna. Denní světlo, výhled ven a klid prospívají pacientům i zdravotníkům

Přístup k dennímu světlu, výhled ven, klid a osvětlení přizpůsobené dennímu i nočnímu provozu by měly být součástí zadání všech projektů nemocničních staveb a rekonstrukcí. Upozorňují na to odborníci z pracovní skupiny Provoz budov a zdravé vnitřní prostředí České rady pro šetrné budovy (CZGBC). Výzkumy spojují více denního světla, výhledy ven, klid a akustický komfort s rychlejším zotavením pacientů i psychickou pohodou zdravotnického personálu. Jak lze tyto principy uplatnit v praxi, ukazuje nový pavilon P4 Fakultní nemocnice Olomouc.
Do nového pavilonu P4 se ambulance Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc přestěhovala letos v únoru. Šestipodlažní budova soustředí ambulantní onkologickou péči včetně rozšířeného stacionáře pro podávání chemoterapie. Při návrhu se studio Adam Rujbr Architects soustředilo nejen na efektivitu a dlouhodobou udržitelnost, ale také na psychologii prostoru, který pracuje s denním světlem i akustikou tak, aby pacientům i personálu poskytoval nadstandardní klid a komfort.
„Mám ráda moderní architekturu, kombinaci kovu a skla. Výstavba nové budovy byla můj sen a jsem vděčná, že se stal skutečností. Rozdíl oproti původní budově onkologie je natolik výrazný, že se nedá ani slovy popsat. Dostatek světla, světlé barvy, pozitivní energie. Prostředí mě naplňuje klidem a je mi tu dobře,“ popisuje změnu docentka Hana Študentová, zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Po přechodu na zimní čas a se zkracováním dnů roste význam přirozeného světla v interiérech. Pacienti i personál jsou v nemocnicích často celé hodiny a dny odkázáni jen na vnitřní prostředí budovy. Správná kombinace denního světla a umělého osvětlení proto není jen otázkou estetiky pokojů a čekáren. Světlo pomáhá řídit biologické rytmy a jeho načasování je důležité pro spánek i bdělost.
„Pacienti potřebují špičkovou léčbu, moderní léky a zkušené odborníky. Potřebují ale také prostředí, které podporuje jejich psychickou pohodu a dodává jim sílu zvládat náročnou léčbu. Denní světlo, příjemný prostor a pocit lidskosti nejsou pouhým komfortem navíc. Pomáhají pacientům neztratit naději a připomínají jim, že naším cílem není pouze léčit nemoc, ale vrátit člověka zpět do života,“ dodává Hana Študentová.
Příklad olomoucké nemocnice v praxi potvrzuje, jak je důležité pracovat se zdravým vnitřním prostředím nemocnic už při přípravě návrhu. Odborníci z pracovní skupiny Provoz budov a zdravé vnitřní prostředí CZGBC proto apelují na zadavatele nemocničních stavebních projektů, aby důraz na denní světlo, výhledy i akustiku zahrnuli už do zadávací dokumentace.
„Když se staví nemocnice, o mnoha důležitých aspektech se rozhoduje na desítky let. Kam bude směřovat okno a kde bude stát lůžko nebo křeslo pro chemoterapii, se určuje už v zadání a později lze dispozice upravit jen těžko. Pacienti tu tráví dlouhé hodiny léčby a personál celé směny, prostředí jim proto musí pomáhat, ne je zatěžovat,“ říká architekt Adam Rujbr ze studia Adam Rujbr Architects.
Význam slunečního světla v nemocničních pokojích zdůrazňuje i česká Národní referenční laboratoř pro osvětlení. Ve svém odborném stanovisku uvádí, že proslunění nemocničních pokojů nelze v současné ani budoucí architektuře opomíjet. Zda na pokoj dopadne přímé slunce, rozhoduje už umístění budovy a orientace pokojů ke světovým stranám. Laboratoř také připomíná, že denní světlo zaměstnancům nemocnic snižuje únavu a chybovost, zlepšuje koncentraci a je prevencí syndromu vyhoření.
Pohodu pacientů ovlivňuje výhled z lůžka i akustika
Samotná okna ale nestačí. Vedle množství světla záleží i na výhledu, který odborníci spojují s lepším zvládáním stresu a psychickou pohodou.
FN Ostrava, pavilon psychiatrie
„Přínosem oken není pouze dostatečné denní osvětlení, ale také kvalita výhledu. Tu ovlivňuje například poloha lůžka, výška parapetu i uspořádání interiéru. Právě kontakt s přírodními prvky patří k základním pilířům biofilního designu, který propojuje architekturu s přírodou a pomáhá vytvářet kvalitnější a příjemnější vnitřní prostředí. Ve zdravotnických zařízeních je však třeba tyto principy uplatňovat s ohledem na specifické provozní, hygienické a technické požadavky,“ říká Michaela Smejkalová ze společnosti OM Consulting.
Pro zotavení je stejně důležitý klid, v nemocnicích je ale vzácný. Výzkum z roku 2022 změřil na dvou nemocničních odděleních, dětském a pro seniory, noční hladinu hluku v průměru 42 až 44 decibelů a hlukové špičky přes 90 decibelů, tedy výrazně nad doporučeními Světové zdravotnické organizace. Hluk z chodeb, přístrojů a alarmů ruší spánek pacientů i soustředění personálu.
Jednotlivé parametry se navíc navzájem ovlivňují. Velké prosklené plochy pouštějí do budovy světlo, od tvrdých povrchů se ale odráží zvuk. Noční provoz zase vyžaduje světlo i ticho zároveň. Světlo, akustiku a soukromí proto nelze navrhovat odděleně.
„Akustickou pohodu v nemocnici nelze nařídit, je třeba ji navrhnout. Pacient potřebuje v noci spát a sestra se musí soustředit a domluvit s kolegy, aniž by zvyšovala hlas. Akustiku je proto potřeba řešit společně se světlem a dispozicí přímo v projektech už od začátku, ne až ve chvíli, kdy si na hluk začnou stěžovat pacienti i personál,“ říká Iveta Králová ze Skupiny Saint-Gobain, místopředsedkyně představenstva České rady pro šetrné budovy.
Jak kvalitu vnitřního prostředí nemocnic ovlivňují předpisy
Novela vyhlášky o požadavcích na výstavbu letos změnila pravidla pro denní osvětlení. Nově jsou požadavky na denní osvětlení obytných a pobytových prostor splněny, pokud plocha oken a dalších stavebních otvorů, kterými se prostor osvětluje, činí alespoň desetinu jeho podlahové plochy.
Vyhláška ale nerozlišuje specifika nemocnic a zdravotnických zařízení. Podle odborníků z pracovní skupiny CZGBC proto nelze toto pravidlo u nemocnic uplatňovat plošně. Záleží i na tom, jak je konkrétní místnost právně zařazená, a vždy je potřeba počítat s navazujícími hygienickými předpisy, nařízením vlády a technickými normami.
„Denní světlo se do budovy nedá doplnit dodatečně jako vybavení. Rozhoduje hloubka dispozice, orientace pokojů i to, kam umístíme provozy, které okna nepotřebují. Pokud se s tím počítá od první studie, mohou z toho těžit pacienti i personál,“ říká Veronika Hájková, senior architektka ze společnosti CASUA.
Při návrhu konkrétních řešení pomáhají certifikační systémy, například mezinárodní systém hodnocení WELL zaměřený především na zdraví, psychickou pohodu a komfort uživatelů budov.
„Nestačí zajistit co nejvíce světla. Pacient na lůžku potřebuje jiné podmínky než zdravotník při vyšetření nebo během noční směny. Principy WELL pomáhají propojit denní světlo s vhodným umělým osvětlením, ochranou před oslněním i potřebou nočního odpočinku. Důležité je také ověřovat skutečné podmínky přímo v provozu,“ vysvětluje Daniela Danešová ze společnosti DEKPROJEKT.
Prakticky jde například o umístění pokojů a pracovišť v budově, dostupnost denního světla v personálním zázemí nebo vhodné stínění. Při noční péči může pomoci místní osvětlení místo rozsvícení celého pokoje. Denní světlo je přitom potřeba sladit se soukromím pacientů.
„Soukromí nemusí znamenat tmavou místnost za zavřenými dveřmi. Když se kombinuje čiré a matované sklo s plnými částmi, dostane se denní světlo hlouběji do budovy a pacient přitom zůstane chráněný před nežádoucími pohledy,“ říká architektka Klára Bukolská ze společnosti LIKO-S.
Nemocnice Náchod
Na světlo u lůžka se myslí už přes 160 let
Význam světla pro nemocné popisovala už v polovině 19. století zakladatelka moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. V Poznámkách o ošetřovatelství napsala, že hned po čerstvém vzduchu potřebují nemocní nejvíc světlo, a to nejen světlo, ale přímé slunce.
Vědecky se souvislost mezi prostředím nemocnice a zotavením pacientů zkoumá nejméně od 80. let 20. století. Známá studie z roku 1984 porovnávala dokumentaci 23 dvojic pacientů po operaci žlučníku. Pacienti s výhledem na stromy měli průměrně kratší pooperační pobyt a v části rekonvalescence dostávali méně silných analgetik než srovnávání pacienti s výhledem na cihlovou zeď.
Později se výzkumy zaměřily i na samotné denní světlo. Studie pacientů s depresí na psychiatrickém oddělení z roku 1996 zjistila průměrnou délku hospitalizace 16,9 dne ve slunných pokojích oproti 19,5 dne v méně slunných pokojích, tedy o 2,6 dne kratší. Výzkum z roku 2013 sledoval 263 pacientů po koronárním bypassu v bangladéšské nemocnici. I zde byla vyšší naměřená intenzita denního světla v pokoji spojena s kratší hospitalizací.
Studie se liší sledovanými skupinami i podmínkami, jejich výsledky ale ukazují stejným směrem: prostředí nemocnice je součástí léčby.
V tématu zdravých nemocnic se pracovní skupina vedle denního světla a akustiky zabývá také inkluzivním designem pro stárnoucí pacienty, pracovními podmínkami zdravotnického personálu a ekonomickými dopady kvalitního vnitřního prostředí. Záměrem je přispět k tomu, aby zadání nových nemocnic i rekonstrukcí zohledňovala vedle vybavení, energetické náročnosti a údržby také potřeby pacientů a zdravotníků. (17.11.2026)