Před nedávnem se nám dostala do rukou kniha s názvem Materiály a člověk s podtitulem Netradiční úvod do současné materiálové vědy, jejímž autorem je prof. Miroslav Raab, CSc., mezinárodně uznávaný odborník v oblasti materiálové vědy. Její druhé vydání vyšlo v roce 2020 a jejím vydavatelem je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Nemalou zásluhu na tom, že ´spatřila světlo světa´ má Nadace RUDOLF, která spolupracovala s autorem při přípravě druhého vydání a navíc přispěla k propagaci a distribuci knihy.
Zvídavého čtenáře, a musíme uznat, že je plná hodnotných a zajímavých informací, zaujme oslovení v úvodu: Dobrý den, čtenáři! Buďte srdečně vítáni! Právě vstupujete do podivuhodného světa materiálů, a trochu jinými dvířky, než bývá obvyklé… Jste zvídaví, zajímá vás spousta nejrůznějších věcí a rádi jim přicházíte na kloub, milujete detektivky a literaturu faktu, přitahují vás záhady minulosti i otázky lidské budoucnosti, naděje i obavy, které plynou z vědeckého a technického vývoje, baví vás dobrodružství poznání, dialog mezi chytrými lidmi, střetávání názorů. Současně se ale děsíte lidské malosti, omezenosti a hlouposti. Souhlasí? Pak jste přesně na tom správném místě a ve správné společnosti. Pojďte mezi nás a udělejte si pohodlí. A než se kolem rozkoukáte, dovolte, abychom začali náš příběh tak trochu zeširoka…
Z úvodu knihy jsme vybrali: Současně s pokrokem techniky a specializací také upadá všeobecný vkus. Čím to asi je? Příčin je jistě víc, ale jednou z nich jsou i obrovské možnosti, které dnes technika dává velkému množství lidí. To s sebou přináší velikou odpovědnost a ne každý si ji plně zaslouží. Estetické hodnoty, které obdivujeme třeba na lidové architektuře minulého století, její „lidské měřítko“, byly ovlivňovány nejen vkusem a citem tehdejších stavitelů, ale také mírou možností, vlastně stavebními materiály, které měli lidé k dispozici: délkou trámů a prken, nosností zdiva, velikostí skleněných tabulek a tak dále. Lopatami, krumpáči a koňskými povozy bylo možno postavit i veliký rybník, ale omezené technické možnosti už samy zaručily jeho harmonické umístění v krajině. Malebná místa pro vzácné stromy v zámeckém parku prý vyhledávala paní kněžna pomocí maket vzrostlých stromů, které sluhové přenášeli kolem zámku. Zato projektanti některých pražských sídlišť podle všeho vůbec nevytáhli paty z kanceláře ovládané pravými úhly a desetinou soustavou. Doprostřed historických náměstí ve Znojmě a v Jihlavě posadili krabicovité obchodní domy, před tradiční budovu nádraží v Přerově postavili nepřiměřeně veliké obytné bloky a v mnoha našich městech také zbytečně bourali technické i kulturní památky. To vše svědčí o technické aroganci a pohrdání tradic. V čase buldozerů, železobetonu a Semtexu si stavitelé mohou dovolit prakticky cokoliv, jen když jim dá někdo pravomoc a peníze. Skutečně, moderní budovy, přehrady, mosty, dálnice, konstrukce a stroje mohou být krásné i vznosné a úspěšně soutěžit s výtvory našich předků, ale velmi často vzbuzují rozpaky a nenapravitelně kazí vzhled krajiny i měst. Můžeme se přít, je-li starodávné mlýnské kolo hezčí než poslední model parní turbíny, ale nákladné paláce kultury, paneláky, technické velestavby a baterie ocelových sil u malebné vísky mají k eleganci barokních zámků a zahrad přece jen hodně daleko.
Materiály tedy neovlivňují jenom funkci staveb a výrobků, ale také jejich tvar. Ve svém souhrnu pak měly vždycky obrovský vliv na život každého jednotlivého člověka i na celou lidskou společnost. Základy nauky o materiálech jsou proto potřebnou součástí všeobecného vzdělání, nejenom na průmyslovkách a technikách. Je to typický příklad multidisciplinární nauky, totiž takové, která využívá poznatky mnoha oborů. A tak, kdo chce materiálům opravdu rozumět, musí důkladně přičichnout alespoň k mechanice, fyzice, chemii a mineralogii. Kromě toho by měl ovládat mikroskopii a řadu dalších experimentálních technik. To je sice náročné, ale může to být velice poutavé, ba i docela napínavé. Naštěstí, pro člověka, který se s naukou o materiálech setkává poprvé, není ani tak důležitý soubor detailních poznatků jako pochopení základních a obecných vztahů mezi strukturou a vlastnostmi materiálů a také porozumění obecným trendům v materiálové technologii. Syntetický a srozumitelný úvod k moderní nauce o materiálech u nás dosud chybí. Proto jsme se odhodlali, autor spolu s nakladatelstvím, k vydání knížky, která není učebnicí ani příručkou, ale neměla by být ani nezávazným povídáním. V každém případě má tento text na rozdíl od učebnice tu výhodu, že se nemusí číst nebo dokonce studovat v přesném pořadí kapitol. Tuto knížku můžete otevřít na libovolném místě a pokračovat pak podle vlastního uvážení, případně se kdykoli vracet, právě tak jako ve velké samoobsluze mezi regály s čokoládou a zmrzlinou. Zveme vás k této hře, která by čtenáři měla jakoby mimochodem naznačit, odkud přichází a kam kráčí současná materiálová věda. Hrozně rádi bychom vzbudili váš zájem, inspirovali vaše vlastní myšlenky i další studium. Pokud se nám to zdaří, bude to i zásluha vás samotných, laskavých, trpělivých a zvídavých čtenářů.
Kniha Materiály a člověk rozhodně nepatří mezi ty, které jsou jen ozdobou knihovny jejího majitele, proti takovým má vysokou přidanou hodnotu. Je to brána do světa materiálů v širších souvislostech. Rádi jsme do ní vykročili. A samotná publikace? Stala se externím poradcem redakce…
Zdroj: časopis CzechIndustry 4/2023
