Nerovné pracovní příležitosti pro ženy a muže? Podle nového průzkumu nikoliv

Pracovní podmínky mužů a žen jsou ve většině sledovaných oblastí relativně srovnatelné. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Moore Czech Republic, který mapoval situaci mezi zaměstnanci napříč různými odvětvími – od výroby a služeb přes IT až po zdravotnictví a vzdělávání. Výsledky tak vnáší pochybnosti do zažitého veřejného obrazu, podle něhož čelí ženy v českých firmách značným znevýhodněním.

Veřejné debaty naznačují, že se pracovní příležitosti mužů a žen velmi liší. Proto provedla společnost Moore Czech Republic průzkum mezi zaměstnanci českých firem, aby nahlédla do zákulisí tohoto tvrzení. Cílem bylo zjistit, jak na tom pracovní trh v ČR je a zda sami zaměstnanci na běžných pozicích (nikoliv vedoucích a manažerských) vnímají zásadní rozdíly mezi pohlavími. 

„Podle výsledků panuje mezi zaměstnanci široká shoda v tom, že příležitosti pro kariérní růst, přístup k rozvojovým programům, finanční ohodnocení i přidělování odpovědnosti jsou ve firmách obecně srovnatelné pro obě pohlaví. Pouze 16,5 % respondentů uvedlo, že má buď osobní nebo vypozorovanou zkušenost se znevýhodněním v pracovním prostředí. Navíc 57,1 % respondentů nesdílí názor, že by ženy musely pro uznání či postup vynaložit větší úsilí než muži,” říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic. 

Do šetření se zapojilo 46,3 % mužů a 53,7 % žen na běžných zaměstnaneckých pozicích. Jednalo se o respondenty z firem různé velikosti a odvětví. Délka působení ve firmě byla u respondentů také různá – mezi dotázanými bylo 25,1 % těch, kteří ve firmě pracují více než 10 let, ale i 26,0 % těch, kteří na pozici působí 1-3 roky. 

Rodičovství není překážkou, nebo ano?

V otázkách spojených s rodičovstvím a návratem z mateřské dovolené se ukázalo, že se podle dotázaných vrací většina žen (58,0 %) na stejnou pracovní pozici, jakou zastávala před odchodem. V menší části případů (15,6 %) pak došlo k posunu na jinou pozici. Pokud však k posunu došlo, jednalo se pouze v 8,3 % případů o vyšší pozici. Ve 41,7 % to byla pozice nižší, 50,0 % respondentů pak nedokáže porovnat, zda se jednalo o nižší nebo vyšší pozici.  

„Ačkoliv 40,7 % dotázaných míní, že rodičovství nemá na kariérní postup žádný vliv, našla se část respondentů, která zastává názor, že u žen má rodičovská dovolená negativní vliv. Konkrétně si to myslelo 25,1 % respondentů, což je nemalé procento,” upozorňuje Marcela Hrdá. 

Diverzita jako součást firemní kultury

Z odpovědí zaměstnanců rovněž vyplynulo, že 26,4 % firem v průzkumu již má formálně definovanou politiku pro podporu rovnosti a diverzity. Nicméně 46,3 % dotázaných o ničem takovém neví.  

K nalomení tvrzení o nerovnosti nahrává také to, jak by zaměstnanci „oznámkovali“ přístup svých firem k rovným příležitostem mužů a žen. „Za jedna” by je ohodnotilo 16,7 % respondentů, 25,4 % by udělilo svému zaměstnavateli dvojku, 35,6 % trojku, 15,3 % za čtyři a 7,0 % za pět. Prostor pro zlepšení tedy firmy rozhodně mají. 

Ke zlepšení pracovních příležitostí by mohla přispět transparentní pravidla pro odměňování a povýšení či návratové programy po rodičovské dovolené (školky, částečný pracovní úvazek). Užitečné by podle respondentů byly také pravidelné kontroly rozdílů v platech mezi pohlavími či podpora mužů v čerpání rodičovské dovolené.  

Rovnost jako výsledek cílevědomé práce

Výsledky průzkumu nabízejí zajímavý kontrast k často citovaným tvrzením o přetrvávajících nerovnostech mezi muži a ženami na českém trhu práce. „Interní firemní praxe však podle aktuálních dat ukazuje, že alespoň v části českých firem jsou rozdíly mezi pohlavími menší, než se čekalo – zejména tam, kde se vedení aktivně věnuje diverzitě, transparentnímu hodnocení a podpoře návratu rodičů po mateřské a otcovské dovolené,” říká Marcela Hrdá. 

Zjištění naznačují, že dosažení férových pracovních podmínek není pouze otázkou legislativy, ale i systematického řízení firemní kultury. Transparentní personální procesy, dostupné rozvojové programy a důsledné vyhodnocování interní spravedlnosti se ukazují jako faktory, které pomáhají udržet rovné příležitosti v praxi.   

Podle Marcely Hrdé tak výsledky průzkumu přinášejí pozitivní zprávu – mezi ženami a muži v českých firmách napříč sektory nepanují zásadní rozdíly v pracovních podmínkách na běžných pracovních pozicích, a to ani v příležitostech k růstu. 

Nicméně je nutné vzít v potaz zjištění OECD (2023), podle kterého zůstává Česká republika mezi zeměmi s vyšší genderovou mzdovou mezerou a nižším zastoupením žen ve vedoucích pozicích.

„Je důležité téma diverzity a rovnosti sledovat dlouhodobě. Jednak proto, aby bylo možné reagovat na změny pracovního trhu, a zároveň proto, aby se férové prostředí stalo běžným standardem ve všech firmách, nejen v těch, které již dnes patří mezi příklady dobré praxe. Současně je nutné dál vytvářet prostor a aktivní programy pro kariérní růst žen,” dodává Marcela Hrdá. (13.11.2025)