Nestačí jen přežít. V novém světě podnikání třeba najít cestu ke štěstí

Nic již nebude tak jako dříve. Celosvětově se mění náplň služeb a pracovních potřeb, v oblasti kvality i kvantity dochází k hluboké přeměně. Proč probíhá celosvětová transformace ekonomiky? Co to znamená pro lidi, podnikatelé a zavedené firmy? Jak nejen přežít, ale i uspět v nově vznikajícím světě podnikání?

Celosvětová transformace ekonomiky

Podle profesora Milana Zeleného pozornost změně celého ekonomického systému, tj. unikátnímu trendu je potřeba se věnovat proto, že jsme již vyčerpali čtyři sektory – zemědělství, průmysl, služby, státní sektor – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je již vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává rovněž ve službách. Na skutečnost, že digitální revoluce zabíjí pracovní místa, již také dávněji upozorňuje celosvětově renomovaná analytická společnost Gartner Group, která působí v oblasti výzkumu a průzkumu podnikového trhu. Ekonomika prochází zásadní kvalitativní změnou již několik let. Pan profesor Zelený to 13. srpna 2016 v rozhovoru s názvem „Jsme velká, tlustá a pomalá housenka“ pro Lidové noviny srozumitelně vysvětlil na housence, která stále roste a přidává jednotlivé sektory, až najednou v daném prostředí nemůže fungovat. Sama se neuživí. Příroda to zařídila tak, že se housenka zakuklí a promění v motýla, který se v prostředí pohybuje

Dopad transformace ekonomiky pro lidi, podnikatelé a zavedené firmy

Z analýzy The World Development Report 2019 vydanou Světovou bankou vyplývá, že když čínská skupina Foxconn technology, největší smluvní výrobce elektroniky na světě a hlavní výrobce telefonů firmy Apple, zapojila do procesu výroby roboty, snížila počty zaměstnanců o 30 procent.

Ruská Sberbank využívá umělou inteligenci při poskytování půjček. Nyní o jejich poskytnutí rozhoduje v 35 procentech případů, do pěti let by měl počítač rozhodovat o 70 procentech žádostí. Roboti zde už nahradili tři tisíce lidských zaměstnanců.

Nové technologie také způsobují to, že se výroba přesouvá. Ve chvíli, kdy je automatizace levnější než lidská pracovní síla, mohou firmy přesunout výrobu blíže spotřebitelským trhům. 3D tisk například umožnil německému Adidasu vytvoření dvou "rychlých továren" na výrobu bot, jedné v Německu a druhé v USA. Ve vietnamských továrnách pak zrušil více než tisíc míst ve výrobě. Nizozemská společnost Philips Electronics díky automatizaci přesunula výrobu z Číny zpět do Nizozemska.

Dopad celosvětově probíhajících změn v ekonomice je již tedy možné spatřit v postupném přeměňování globální ekonomiky založené na využívání outsourcované levné pracovní síly do lokální ekonomiky. Znamená to osamostatňování regiónů, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu a zaměření se na vytváření, rozvíjení a vylaďování národních regionálních adaptivních organizací s mezinárodní působností. Dnes již máme 3D tiskárny, na nichž si můžeme vytisknout mnohé věci běžné spotřeby jako například elektromobil, vyrobit si vlastní auto na místě spotřeby není problém. Jediné, co potřebujete, je digitální program, algoritmus, software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, po celém světě se budou tyto programy prodávat a sdílet. Se znalostmi již tedy v mnoha případech obchodujeme rychlosti světla.  

Rapidně postupující digitalizace přináší sebou také ekonomické potíže, což je způsobeno skutečností, že s rostoucím výkonem počítačů potřebují firmy méně pracovníků některých profesí. Populace bez zaměstnání neschopné rychle nabýt nové dovednosti, bude narůstat, což dneska potvrzují také různé nepříznivé prognózy vývoje ekonomiky. Svět se totiž dávno mění a nastává dlouhodobá doba ekonomické stagnace. Nová odvětví, nové produkty sice vytvářejí nové pracovní příležitosti, ale to, co se postupně ztratí, bude ve skutečnosti převyšovat. Začíná se měnit náplň pracovních potřeb, v oblasti kvality i kvantity dochází k hluboké přeměně. Nic již nebude tak jako dříve.

Ačkoli by podle prognóz a přání velkých globálních korporátních firem měli jejích zisky i tržby růst, podnikatelské prostředí již není pro ně tak příznivé jako dosud. Globální outsourcing levné pracovní síly je u konce, protože nastartovat byznys je nyní díky moderním technologiím a dostupnosti kapitálu jednodušší než dříve, což přispívá ke zrychlování růstu konkurence na trzích a tvrdému boji o přežití. Nastává období recyklovaného procesu a backsourcingu založené na obnově a recirkulaci znalostí, recyklaci a regeneraci zdrojů, energie a materiálu, přesunu „odpadu“ do kategorie zdrojů atp.

Zejména mladé a inovativní dravé firmy z rozvíjejících se trhů, které svoji působnost rozšiřují na západ, používají byznys modely, s nimiž zavedené podniky nejen v rozvinutých ekonomikách dokáží jen těžko bojovat. V přímém přenosu tak můžeme sledovat přeskupování sil a přesun těžiště světové ekonomiky ze západu na východ. Evropa je nekonkurenceschopná vůči dravým a adaptivním tygrům z Asie a Ameriky.

Raketový růst globálních korporátních firemních zisků v předchozích dekádách odstartovaly privatizace západoevropských a později i středo a východoevropských, asijských či jihoamerických firem. Růst konkurence spustil na celém světě boj o místo na trhu, což společnosti vedlo k inovacím a expanzi mimo primární trhy i mimo jádrové oblasti podnikání. Růst zisků zejména do roku 2008 podporovali i deregulace a sílící globalizace, která společnostem umožnila pružně reagovat na vývoj na trhu.

Richard Dobbs, Tim Koller a Sree Ramaswamy z konzultační firmy McKinsey již v roce 2015 varovali, že přichází obrat. Zatímco v roce 2013 globální firemní zisky po zdanění tvořily 9,8 % světového HDP, v následujícím desetiletí by podle Dobbse, Kollera a Ramaswamyho měl tento poměr klesnout na 7,9 %, a dostat se tak zpět na úroveň z 80. let 20. století. Prostor pro další expanzi se totiž nestále zmenšuje a možností k inovacím v tradičních sektorech postupně ubývá. Zároveň není možné očekávat, že velkým globálním korporacím pomůže takzvané agilní maticové regionální řízení, které jim má podle jejích zástupců pomoci zvýšit vyjednávací pozici přes omezení autonomii jejich pobočkám v jednotlivých národních státech.

Cesty ke štěstí v novém světě podnikání

Podle Světové banky nové technologie mění to, jak lidé budou v budoucnu pracovat. Dávají prostor takzvané gig ekonomice neboli zásilkové ekonomice. V tomto systému si firmy více najímají nezávislé zaměstnance na krátkodobé úvazky. Díky digitalizaci a různým platformám vzniká stále více služeb na vyžádání - jako je dovoz potravin, taxikářské služby, ale i účetnictví, editace nebo hudební produkce. Toto prostředí vytváří možnosti právě pro ty, kteří pracují samostatně, díky platformám tak více lidí získává jednorázové zakázky místo toho, aby měli uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem. Díky tomu lidé v průběhu života vystřídají více pracovních pozic.

Na cestě ke štěstí v rámci celosvětově probíhajících změn je tedy potřeba zaměřit se na výchovu, které smyslem je člověk jako samostatná zodpovědná, podnikavá, tvořivá, aktivní a prakticky orientovaná osobnost způsobilá postarat se nejen sama o sebe, ale schopná stát se úspěšným živitelem rodiny, podnikatelem, řemeslníkem, obchodníkem, technikem, programátorem, zemědělcem, atd. Důraz je dobré zaměřit hlavně na spolupráci, projektové řízení, kázeň, systém a praktičnost vyžadující kognitivní schopnosti. Rozvíjet je tedy potřebné dovednosti, které zatím roboti nahradit nedokážou jako je komplexní řešení problémů, kritické myšlení nebo argumentace.

Svoboda v novém světě podnikání přesně jako v Baťově vnímání znamená schopnost generovat takové zdroje, díky nimž člověk může užívat hodnoty spojené se šťastným životem. Přiblížit nás k němu může prozíravé uvažování, důkladné rozhodování a nakonec vkládání peněz tam, kde neztrácejí svoji hodnotu a kde generuji hodnoty další.

Zavedené společnosti prokazatelně stojí na křižovatce. Buď konečně přistoupí na nová pravidla hry, nebo je čeká postupný úpadek. Velké korporace a podniky se musejí přestat tvářit jako neporazitelné, musejí si přiznat, že se na jejich místo tlačí odhodlaní nováčci, a tomu přizpůsobit nejen obchodní modely, ale i celé portfolio služeb a produktů.

Zásadní také je, že zatímco investory v západním světě zajímá v první řadě krátkodobý profit, podnikatelé z emerging markets si uvědomují, že důležitější je dlouhodobý horizont. To ve velké míře souvisí s faktem, že na rozvíjejících se trzích převažují rodinné a státem vlastněné firmy, zatímco v Evropě či USA se s akciemi většiny firem obchoduje na veřejných trzích, a tlak na hospodaření podniků v černých číslech je tak nepoměrně vyšší.

Podle prof. Jána Košturiaka, guru inovací, dnešní doba potřebuje podnikatele, kteří v tom, co dělají, hledají hlubší smysl než jen hromadění peněz. Podnikatele, kteří umějí být svým zákazníkům a klientům opravdu prospěšní, kteří dovedou sehnat práci svým lidem a kteří se také umějí podělit o svůj zisk s potřebnými.

Prof. Milan Zelený říká, že Baťa by v současném novém světě podnikání sáhl k tomu, k čemu sáhl. Vytvořil by si vlastní školu práce. Realizoval by svojí myšlenku podnikatelské univerzity. Odpoutal by se od vzdělávacích systémů, které nepodporují jeho podnikatelský záměr. Baťovi nevyhovovalo, jaké se stavěly budovy, tak si je stavěl sám, nevyhovovala mu letadla, která se vyráběla, tak si je začal dělat sám. Přístup „uděláme si to sami“ je nevyhnutelný, protože velké systémy se velmi pomalu mění a více méně dělají všechno proto, aby si udržely status quo.

Podle prof. Zeleného podnik 21. století v novém světě podnikání je nástrojem tvorby hodnot pro zákazníka, ne institucí spotřeby hodnot již v průběhu jejich tvorby. Proces tvorby hodnot není prostý lineární model vstup→výstup, ale sebeposilující cyklus, založený na inovacích a reinvesticích.

V novém světě podnikání se opravdu oplatí dělat správné věci nežli věci správně. Zaměřit se třeba na to, co skutečné podnikatelé vždycky zdobilo. To bylo srdíčko, chtít sloužit veřejnosti-lidem. Určitě je pozitivní, že vznikají nové nápady se skutečnými řešeními zlepšující svět kolem nás. Ono to možná chvilku trvá, pokud se nám potvrdí, že jsme svůj nejen peněžní kapitál vložili tam, kde neztrácí svou hodnotu a kde generuje reálné hodnoty další. Třeba být ovšem vytrvalý jako bratři Baťové a Steve Jobs, protože jak řekl Steve Jobs polovina toho, co rozdělí úspěšné podnikatele od těch neúspěšných, je pouhá vytrvalost. Steve se nevzdával. Nestačilo mu jen vést lidi při navrhování a tvorbě úžasných produktů – také se za své firmy bil jako lev, aby zajistil jejich přežití a nasměroval je na cestu ke štěstí, a se stejnou vervou bojoval i za své blízké a přátele.

Adrian Podskľan, Ph.D.