Globální zdravotní situace se neustále vyvíjí a lidé se dožívají vyššího věku. Po narušení způsobeném pandemií COVID-19 se celosvětová délka života vrátila téměř na úroveň před pandemií. Zároveň se na počtu úmrtí podílejí nepřenosná onemocnění (NCD), přičemž k rostoucí a měnící se zátěži nemocí přispívají onemocnění, jako je cukrovka, demence, duševní poruchy a poruchy užívání drog.
Nejnovější odhady globálního zdraví WHO, které byly v pátek zveřejněny, poskytují obraz o tom, jak se zdraví v jednotlivých zemích a regionech změnilo v letech 2000 až 2023, včetně trendů v očekávané délce života, příčinách úmrtí a zátěži nemocí.
Globální zdraví se zotavuje, ale ne všechny dosažené zisky se vrátily
Globální průměrná délka života dosáhla v roce 2023 73,3 let, což se blíží 73,4 letům zaznamenaným v roce 2019. Průměrná délka života ve zdraví se zotavovala pomaleji a v roce 2023 dosáhla 62,8 let, což je stále o 0,4 roku méně než v roce 2019.
Zároveň pokračuje dlouhodobý posun směrem k nepřenosným onemocněním (NCD). V roce 2023 se NCD podílely na 74 % úmrtí na celém světě, oproti 58 % v roce 2000. V roce 2023 byly NCD osm z deseti hlavních příčin úmrtí ve světě.
Tento posun je stále více patrný napříč všemi úrovněmi příjmů. V roce 2023 poprvé představovaly přenosné nemoci méně než polovinu všech úmrtí v zemích s nízkými příjmy, což znamenalo další krok v globální epidemiologické transformaci.
„Delší život je jedním z velkých úspěchů veřejného zdraví,“ řekl Dr. Alain Labrique, ředitel oddělení WHO pro data, digitální zdraví, analytiku a umělou inteligenci. „Další výzvou je zajistit, aby tyto další roky byly prožity ve zdraví a aby zdravotnické systémy byly vybaveny tak, aby reagovaly na měnící se potřeby populace.“
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní globální zátěží
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají celosvětově hlavní příčinou úmrtí a zátěže nemocí. V roce 2023 způsobila ischemická choroba srdeční sama o sobě přibližně 9,5 milionu úmrtí a 210 milionů let života upravených o invaliditu (DALY), měřeno v letech ztraceného zdravého života.
Od roku 2000 došlo v mnoha částech světa k výraznému pokroku ve snižování zátěže ischemické choroby srdeční. V regionech Světové zdravotnické organizace (WHO) v západním Pacifiku a jihovýchodní Asii však bylo zaznamenáno zvýšení rizika na individuální úrovni, což zdůrazňuje přetrvávající nerovnosti v kardiovaskulárním zdraví mezi populacemi.
Stále častěji se objevují i další chronická onemocnění. Riziko úmrtí na cukrovku se od roku 2000 výrazně zvýšilo, zejména v jihovýchodní Asii. Prudce vzrostla i Alzheimerova choroba a další demence, například demence se v roce 2023 stala pátou nejčastější příčinou úmrtí na světě, oproti 19. místu v roce 2000. Celosvětová úmrtí na demenci se za toto období ztrojnásobila.
Duševní zdraví a poruchy užívání drog přispívají k měnící se zátěži
Duševní onemocnění jsou další důležitou součástí měnícího se globálního zdravotního obrazu. Mezi lety 2019 a 2023 se globální věkově standardizovaná míra DALY zvýšila přibližně o 20 % u depresivních poruch a téměř o 45 % u úzkostných poruch. Dohromady tyto stavy v roce 2023 představovaly odhadem 110 milionů let ztráty zdravého života v důsledku předčasného úmrtí a invalidity.
Poruchy užívání drog vykazovaly podobné trendy napříč regiony. Mezi lety 2000 a 2023 zaznamenal region WHO pro Ameriku největší nárůst rizika úmrtí a ztráty zdravého života, zatímco v západním Pacifiku došlo k výraznému poklesu.
