.jpg?s3=1)
Vláda schválila novelu trestního řádu, která představuje další krok k modernizaci české justice. Návrh Ministerstva spravedlnosti přináší řadu praktických změn, jejichž cílem je zrychlit a zefektivnit trestní řízení, lépe využívat moderní technologie, posílit ochranu práv osob zúčastněných na řízení a odstranit nedostatky, na které dlouhodobě upozorňuje soudní praxe. Novela současně reaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
„Předkládaná novela není o jedné velké změně, ale o řadě praktických opatření vycházejících ze zkušeností soudů, státních zastupitelství, advokátů i policie. Odstraňuje některé nedostatky současné úpravy, reaguje na vývoj judikatury a vytváří lepší podmínky pro efektivní vedení trestního řízení v digitální době,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Modernější justice: méně administrativy a širší využití digitálních technologií
Jednou z hlavních oblastí novely je digitalizace trestního řízení a omezení zbytečné administrativní zátěže.
Novela zejména:
► Rozšiřuje využívání automatického přepisu soudních jednání prostřednictvím systému Beey. Automatický přepis zvukového záznamu bude moci doplnit a v některých případech nahradit dosavadní písemný protokol z jednání.
► Upravuje fungování jednotného elektronického úložiště, v němž jsou uchovávány zvukové a obrazové záznamy ze soudních jednání.
► Zavádí dálkový přístup k záznamům ze soudních jednání pro osoby oprávněné nahlížet do trestního spisu. Účastníci řízení a jejich právní zástupci tak budou moci k záznamům přistupovat vzdáleně, aniž by museli osobně navštěvovat soud a přenášet data prostřednictvím USB disků.
► Zjednodušuje doručování písemností osobám, které se doručení vyhýbají. Policie ČR bude moci po předchozím souhlasu příslušného justičního orgánu takovou osobu předvést na policejní služebnu, kde písemnost převede z elektronické do listinné podoby a doručí ji. Odpadne tak nutnost převážet osobu i stovky kilometrů k příslušnému soudu pouze za účelem doručení písemnosti.
Navrhovaná opatření mají přispět nejen k úspoře času a nákladů, ale také k lepší dostupnosti informací pro strany trestního řízení.
Posílení práva na spravedlivý proces a zákaz zatajování důkazů
Novela rovněž reaguje na rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva a posiluje procesní záruky podezřelých a obviněných osob. V návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Černý proti České republice výslovně zakotvuje právo podezřelého či obviněného a jejich právních zástupců požadovat vynětí jejich komunikace z trestního spisu, pokud se v něm taková komunikace nachází.
Další významnou změnou je výslovné zakotvení povinnosti státního zástupce vyrozumět v řízení před soudem soud o všech nových důkazech,
o nichž se dozví včetně těch, které svědčí ve prospěch obžalovaného. Nová úprava zároveň stanoví jasná pravidla pro postup státního zástupce při zpřístupňování důkazů, včetně těch, které mohou svědčit ve prospěch obviněného.
Cílem je posílit rovnost procesních stran, transparentnost dokazování a důvěru veřejnosti ve spravedlivé rozhodování soudů.
Vyšetřování armádních zakázek převezme výlučně Policie ČR
Novela přináší také změnu v oblasti vyšetřování trestné činnosti související s veřejnými zakázkami v rezortu Ministerstva obrany. Výlučnou pravomoc vyšetřovat trestné činy související s armádními zakázkami bude mít Policie České republiky. Cílem této změny je svěřit vyšetřování závažné hospodářské a korupční kriminality policejním útvarům, které mají s odhalováním a vyšetřováním tohoto druhu trestné činnosti největší zkušenosti.
Současně má změna předcházet pochybnostem o institucionální nezávislosti vyšetřování v případech, kdy by trestnou činnost v rezortu obrany vyšetřovala Vojenská policie, která je organizačně součástí tohoto rezortu. Nová úprava tak má přispět k účinnějšímu vyšetřování korupce, posílení nestrannosti a větší důvěře veřejnosti v objasňování případů souvisejících s nakládáním s veřejnými prostředky.
Větší ochrana oznamovatelů a osob podávajících vysvětlení
Významnou součástí novely je také posílení ochrany osob, které oznamují trestnou činnost nebo podávají vysvětlení ve fázi prověřování. Nová právní úprava zavádí opatření k ochraně jejich totožnosti s cílem omezit riziko jejich zastrašování, ovlivňování nebo jiného nátlaku ze strany podezřelých a dalších osob. Smyslem je zajistit, aby se lidé nemuseli obávat oznámit trestný čin nebo vypovídat před orgány činnými v trestním řízení.
Novela současně umožňuje v odůvodněných případech zveřejnit státní příslušnost osoby, proti níž je vedeno trestní řízení.
Navrhovaná úprava tak usiluje o přiměřenou rovnováhu mezi ochranou osobních údajů, právem veřejnosti na informace a potřebou chránit osoby, které se podílejí na odhalování trestné činnosti.
Odvolací soudy nebudou moci nižším soudům diktovat hodnocení důkazů
Další podstatná změna posiluje respektování zásady volného hodnocení důkazů a bezprostřednosti soudců při rozhodování trestních věcí. Novela výslovně stanoví, že nadřízený soud nesmí v řízení o opravném prostředku přikazovat soudu nižšího stupně, k jakým skutkovým zjištěním má dospět nebo jak má ve věci rozhodnout, pokud jde o skutkové otázky. Odvolací soudy budou i nadále oprávněny zavazovat soudy nižšího stupně svým právním názorem. Nebudou jim však moci nařizovat, jak mají hodnotit konkrétní důkazy nebo jaký skutkový závěr z nich mají vyvodit. Současně se výslovně zákonem omezuje možnost odvolacího soudu přikázat věc po zrušení rozhodnutí jinému soudci soudu prvního stupně. Takový postup bude přípustný pouze z důležitého důvodu.
Změna reaguje mimo jiné na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Tempel proti České republice. Evropský soud v tomto případě kritizoval postup odvolacího soudu, který opakovaně rušil rozhodnutí soudu prvního stupně a následně přikázal věc jinému soudci v souvislosti se snahou dosáhnout odsuzujícího rozsudku.
Nová úprava má zabránit nepřípustným zásahům do nezávislého hodnocení důkazů.
Praktické změny pro rychlejší, spravedlivější a důvěryhodnější trestní řízení
Schválená novela představuje soubor konkrétních opatření, která reagují na potřeby každodenní praxe soudů, státních zastupitelství, policie i advokacie. Jejím společným cílem je odstranit zbytečné administrativní překážky, využít možnosti moderních technologií, zefektivnit vyšetřování závažné kriminality a současně posílit základní procesní práva a ochranu osob vystupujících v trestním řízení.
Modernizace trestního řízení tak nemá znamenat pouze jeho zrychlení, ale také větší transparentnost, spravedlnost a důvěru veřejnosti v právní stát. (30.10.2026)