V srpnu se společnostem Nvidia a AMD podařilo zajistit si návrat na čínský trh s čipy pro umělou inteligenci, nebylo to ovšem zadarmo. V rámci bezprecedentní dohody obě firmy přistoupily na to, že americké vládě odvedou 15 % svých tržeb z vybraných prodejů do Číny. Na oplátku obdržely potřebné exportní licence.
Pro Wall Street je to více než jen neobvyklá obchodní dohoda – jedná se o vzorový příklad toho, jak jsou geopolitika, korporátní zisky a vedoucí postavení na trhu v dnešní době neoddělitelně propojeny. Pro investory je to vzácná příležitost vidět v reálném čase, jak se politické zásahy mohou proměnit v příležitost i slabinu.
Dohoda na pomezí diplomacie a transakce
Podle dohody může Nvidia do Číny opět vyvážet svůj AI čip H20 a AMD model MI308 – oba produkty byly navrženy tak, aby obcházely dřívější americké restrikce. Cenou za licenci je 15% podíl z veškerých tržeb z těchto prodejů, odváděný přímo Washingtonu. Dosud žádná americká firma nepodmínila vývozní licenci pravidelným odvodem části příjmů.
Pro Nvidii jde o zásadní obrat. V uplynulém fiskálním roce firma z Číny utržila přibližně 17 miliard dolarů – tedy 13 % celosvětových příjmů. AMD inkasovalo zhruba 6,2 miliardy, což tvořilo 24 % jeho tržeb. Dubnový exportní zákaz ohrozil firmám výdělky v řádu miliard dolarů, aktuální dohoda jim k nim znovu otevírá dveře. Pro Bílý dům jde o způsob, jak si udržet kontrolu nad strategickou technologií a rovnou ji i zpeněžit.
„Je to názorný příklad toho, že globální trhy už dnes nehlídají jen konkurenti, ale často samotné vlády – a vybírají mýtné.“
Proč je to neobvyklé
Exportní kontroly obvykle fungují jako nekompromisní nástroj: buď je trh otevřený, nebo uzavřený. Dohoda o sdílení výnosů tuto hranici stírá a bezpečnostní omezení mění v průběžnou finanční transakci. Vytváří také precedens, který by mohl být aplikován i jinde – v biotechnologiích, čisté energii, dokonce i v obraně – a vytvořit tak globální síť politických mýtných bran.
Stejně výmluvná je i politická choreografie. Dohoda byla uzavřena jen několik dní po setkání generálního ředitele společnosti Nvidia Jensena Huanga s prezidentem Donaldem Trumpem, což podtrhuje stále transakčnější povahu obchodní politiky USA. V tomto prostředí se o přístupu na trh nejedná pouze na ministerstvu obchodu, ale vyjednává se v Oválné pracovně.
Důsledky pro společnosti Nvidia a AMD
Dohoda obnovuje okamžitý přístup na trh, kde aktuálně čínské čipy pro umělou inteligenci zaostávají v oblasti výkonu. Analytici Saxo Bank odhadují, že samotná společnost Nvidia by mohla získat zpět přibližně 8 miliard USD za čtvrtletí, které byly dříve mimo hru.
Cena je však vyšší než 15% snížení. Marže utrpí a politické riziko nezmizelo – pouze se přecenilo. Peking může stále uvalit vlastní omezení, zatímco politika USA se po příštích volbách může opět změnit. Čínská média spojená se státem již obvinila čipy společnosti Nvidia z toho, že obsahují „zadní vrátka“, což společnost popírá.
„Získat zpět tržby není totéž jako získat zpět kontrolu – zejména když zákazník i vaše vlastní vláda mohou kdykoli změnit podmínky spolupráce.“
Od rizika k příležitosti – pohled investora
Z pohledu investorů nejde o jednoduchou zprávu typu „dobře nebo špatně“, ale o spektrum dalších možných scénářů.
Optimistická varianta počítá s tím, že čínská poptávka po čipech H20 a MI308 vydrží i po roce 2026, 15% daň se promítne do cen a globální poptávka po AI infrastruktuře dál potáhne výsledky vzhůru.
Realističtější je spíš střední scénář: tržby se příští rok zotaví, ale Peking urychlí domácí výrobu čipů, a okno příležitosti se do konce dekády uzavře.
Skutečným rizikem je oživení geopolitického napětí – nové omezení vývozu ze strany Washingtonu nebo odvetný zákaz ze strany Pekingu by mohly udělat tuto dohodu bezcennou.
Jedná se o dohodu, která kupuje čas, nikoli jistotu. Poskytuje společnostem Nvidia a AMD krátkodobý nárůst tržeb a udržuje čínské zákazníky v jejich ekosystému, ale také upevňuje vládní politiku jako přímé náklady podnikání.
„Nyní nejde jen o prodej nejlepších čipů, ale o to, jak se orientovat v nejkomplexnějším politickém terénu moderního obchodu.“
Měnící se obchodní strategie
Precedens v tomto případě hraje důležitou roli. Pokud Washington shledá tento přístup úspěšným, mohl by se tento model rozšířit i na další odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Pro polovodičový průmysl to znamená, že ziskovost a strategická autonomie jsou nyní úzce spjaty s politickou situací. Pro drobné investory je to připomínka, že v oblasti umělé inteligence a pokročilých technologií jsou prognózy zisků stejně citlivé na obchodní jednání jako na produktové plány.
Co dále sledovat
Zda se bude jednat o jednorázový ústupek, nebo o novou podobu obchodní politiky USA.
Klíčové bude:
► jaký proti krok podnikne Peking – zejména zda podpoří domácí výrobu AI čipů;
► zda Bílý dům použije tento model i v dalších exportních odvětvích;
► širší tržní faktory jako inflace a měnová politika Fedu, které ovlivní valuace velkých technologických firem.
Krátkodobá výhra, dlouhodobá pravidla zatím bez jasného znění
Tahle dohoda není jen epizodou z kvartálních výsledků – je to obraz nové reality globálního obchodu, kde hranice fungují jako kontrolní body s vyjednávatelným mýtem. Pro Nvidii a AMD je výhra jasná: návrat na klíčový trh. Ale zároveň se jedná o signál, že i ty nejsinější firmy jsou dnes zatahovány do politického vyjednávání.
A pro investory platí jednoduchý závěr: politiku je potřeba započítat do vzorce ziskovosti. Konkurenční výhodou v této době nemusí být jen rychlejší čipy, ale také rychlejší přizpůsobení se politické realitě. Společnosti, které zvládnou obojí, budou ty, které zůstanou na nohou, až se pravidla nevyhnutelně opět změní. (14.8.2025)
.jpg?s3=1)
