O co ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“

O co ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Přehled toho, oč ve skutečnosti jde v „rozpočtové kauze“, kolem níž stále panuje řada nejasností a mýlek:
1) Fialova vláda před volbami připravila rozpočet s nerealisticky nízkým schodkem, aby zvýšila své šance na volební úspěch.
2) Ještě před volbami rozpočet dostala stará Sněmovna.
3) Pár dnů po volbách Fialova vláda přiznala, že v rozpočtu chybí desítky miliard na připravené dopravní stavby.
4) Pokud by tyto desítky miliardy řádně zahrnula, vážně hrozí, že sama poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti.
5) Jestliže by rozpočet předkládala nové Sněmovně, musela by ony desítky miliard zahrnout, a porušit zákon o rozpočtové odpovědnosti. Cejch rozpočtově neodpovědné vlády by ulpěl na ní.
6) Zároveň uchystala svého druhu past nové vládě. Protože ta, pokud dopravní stavby zahrne do svého rozpočtu, riskuje, že poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti.
7) Toho by zřejmě nová opozice, někdejší Fialova vláda, využila k nařčení vlády nové, že není rozpočtově odpovědná.
8) Podstatná část veřejnosti by patrně skutečně uvěřila tomu, že nová vláda není rozpočtově odpovědná kvůli výdajům na rozmáchlé předvolební sliby, i když by ve skutečnosti šlo jen o to, že řádně zahrnula výdaje, které měla zahrnout už vláda předchozí.
 
Francii padá rating, už jej má horší než Česko u většiny ratingových agentur
Český státní dluh přitom za dosluhující Fialovy vlády narostl o více než 1000 miliard, nominálně nejvíce v historii
Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+ (viz graf 1 níže). Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.
Francie podle agentury čelí největší politické nestabilitě od zřízení Páté republiky roku 1958, přitom si neví rady, jak zkrotit své vysoké deficity veřejných financí a zbrzdit tempo zadlužování. Letos by měl schodek Francie činit podle Standard & Poor’s 5,4 %, což zhruba odpovídá schodku Česka z covidového roku 2020, který činil 5,6 %.
Podobně Francii do horší ratingové kategorie, než v jaké je Česko, přeřadila před několika týdny agentura Fitch Ratings. Je to tedy dnes úplně poprvé v historii, kdy má Francie horší rating než Česko ne pouze u jedné, ale vlastně už u většiny světově významných ratingových agentur.
A to navzdory tomu, že dosluhující česká vláda je prvním kabinetem české historie, za jehož působení se nominálně státní dluh zvýšil o více než bilion korun (viz graf 2 níže). Od jejího nástupu na sklonku roku 2021 do konce letošního září, tedy zhruba do letošních sněmovních voleb, státní dluh narostl o zhruba 1070 miliard, vyplývá nových dat ministerstva financí.
Zhruba 32 % celkového nominálního státního zadlužení Česka, tedy zadlužení vzniklého za celé jeho dějiny, „od praotce Čecha“, vzniklo za působení dosluhující Fialovy vlády. V poměru k hrubému domácímu produktu, což je ukazatel zahrnující nejen úroveň zadlužení, ale také inflace a růstu ekonomiky, se však podařilo veřejné zadlužení ČR v posledních letech snížit a elementárně zastabilizovat. To je stěžejním důvodem toho, že Česko si svůj rating drží i v pohnuté době 20. let, zatímco Francii se opakovaně zhoršuje.
Některé investory může zhoršení ratingu, učiněné navíc na mimořádném jednání ratingové agentury Standard & Poor’s, přimět se francouzských dluhopisů zbavovat. Což bude jen další varování pro Německo, aby nevstupovalo do plnohodnotné dluhové unie s Francií. Bez vzniku dluhové unie ovšem visí otazník nad dlouhodobou udržitelností eurozóny jako takové.
 
Chřipka může letos Česko připravit až o 30 miliard korun
Jedna dávka očkování přitom stojí jen stovky korun, plně jej hradí zdravotní pojišťovny
Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.
Z ekonomického hlediska jde o výraznou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že prevencí chřipky by bylo možné předejít více než 541 tisícům dnů pracovní neschopnosti a ušetřit ušlý produkt v hodnotě přibližně dvou miliard korun ročně.
Ekonomické dopady však nekončí u ztracené produktivity. Komplikace, jako je například zápal plic, mohou náklady dramaticky zvýšit. Hospitalizace pacienta s pneumonií vychází zhruba na 30 tisíc korun denně. Po započtení výdajů na nemocenské dávky a nákladů zaměstnavatelů dosahují celkové ztráty podle Hospodářské komory zhruba 20 až 30 miliard korun ročně.
Očkování proti chřipce představuje jednu z nejefektivnějších investic do zdraví. Cena jedné dávky se pohybuje v řádu stovek korun a u rizikových skupin, mezi něž patří senioři, chronicky nemocní či zdravotníci, je plně hrazená zdravotní pojišťovnou. Pro sezónu 2025/2026 je v Česku zajištěno více než 850 tisíc dávek vakcín.
Problémem zůstává nízká proočkovanost. Proti chřipce se v Česku očkuje pouze asi sedm procent populace. To znamená, že každoročně onemocní zbytečně tisíce lidí a řada z nich má těžší průběh, kterému by šlo předejít. Podle analýzy Value Outcomes/IQVIA by při dosažení 75% proočkovanosti práceschopné části obyvatel dosáhla úspora pro ekonomiku až 27 miliard korun ročně. Z toho 21 miliard představuje zachovanou produktivitu a dalších šest miliard úspory na nemocenských dávkách.
Z ekonomického pohledu jde o drobnou investici s obrovským multiplikačním efektem – za cenu několika set korun lze předejít pracovním výpadkům, které stojí celou ekonomiku miliardy. 
Zdrojem údajů jsou Ministerstvo zdravotnictví a Hospodářská komora ČR.

Štítky: