Obchoďáky jsou novými hřišti pro mladé. Rizikovým skupinám pomáhají streetworkeři i ostraha

Struktura nájemníků v obchodních centrech se v posledních letech proměňuje – stále více místa zabírají služby. I díky tomu se obchoďáky stávají veřejným prostorem, kde lidé tráví volný čas, což sebou nese také negativní důsledky v podobě výtržností, zejména u mládeže. Ostraha objektů ale nemá efektivní způsob, jak mladistvým v jejich problematických aktivitách zabránit, proto v některých případech spolupracuje s neziskovými organizacemi pro prevenci rizikového chování. Obecně kriminalita mladistvých roste. Oproti loňskému roku Policie eviduje nárůst o téměř 25 %.
Obchodní domy dnes už neslouží jenom jako místo, kde si můžeme nakoupit všechno potřebné. Staly se místem setkávání a trávení volného času, což se týká především mládeže. Ta využívá volně dostupné Wi-Fi připojení, klimatizované prostory nebo veřejné toalety. A nabídka bezedných kelímků v restauracích jim umožňuje strávit čas u konzumace i několik hodin.
Podle Daniela Velčovského ze společnosti ABIS, která zajišťuje komplexní správu budov včetně ostrahy, se některé party často baví na úkor ostatních a obtěžují další zákazníky nebo ostrahu. Ta ale nemá dostatečné pravomoci jim v tom efektivně zabránit. „Obvykle jde spíš o drobné činnosti, jako je třeba házení kamínků nebo plivání přes zábradlí vyšších pater, pouštění hlasité hudby, běhání po pasážích a obecně vyrušování ostatních zákazníků,“ popisuje Velčovský, který má na starost ostrahu v obchodním centru na pražském Žižkově. „Ve chvíli, kdy dojde ke konfrontaci s ostrahou, stává se to pro mládež zábavou a jakousi výzvou. Kolegové je například při opakovaném porušování řádu obchodního centra vyvedou z objektu, oni se vrátí jiným vstupem a snaží se mu utéct. Mládež si takové výtržnosti často taky natáčí a vytváří si z téhle ‘zábavy’ obsah na sociální sítě,“ dodává. Videa ke sdílení na sítích hledají také u různých nájemců obchodního centra, což často hraničí s kyberšikanou. 
Z našich zkušeností se represe při řešení konfliktů s teenagery dlouhodobě ukazuje jako neefektivní. Ostraha proto v některých případech spolupracuje s neziskovými organizacemi, které se zabývají prevencí problémového chování mladistvých,“ říká Velčovský. Do obchodních center docházejí terénní sociální pracovníci, kteří rizikové skupiny oslovují a baví se s nimi o pravidlech chování v obchodních centrech, alternativních způsobech trávení volného času nebo činnosti nízkoprahových klubů. Mladým lidem poskytují potřebné informace, asistenci v komunikaci s úřady, působí jako mediátoři v konfliktech, zaměřují se na prevenci rizikového chování a jsou pro ně také podporou v těžkých chvílích.
Snažíme se taky pravidelně setkávat s vedením obchodního centra a diskutovat vzájemnou spolupráci. V minulosti proběhl workshop práce s mládeží pro zaměstnance ostrahy, podobný workshop bychom OC chtěli nabídnout znovu, případně bychom chtěli navázat i lepší a bližší vztah se samotnou ostrahou. Také v OC máme rozmístěné samolepky s QR kódem naší služby, který si zájemci mohou načíst a požádat o podporu a pomoc,“ vysvětluje Julie Kretinina, terénní pracovnice organizace Beztíže, která pracuje s mládeží na Praze 2, 3 a 10.
Podle Daniela Velčovského se chování mladistvých v obchodním centru díky působení sociálních pracovníků zlepšuje, ale prevenční programy stále nedokážou zasáhnout všechny. Mezi skupinami mladistvých se pohybují i skutečně problémoví jedinci, kteří jsou schopni páchat trestnou činnost. „Z naší zkušenosti šlo o organizované krádeže, kdy skupina patnácti až šestnácti jedinců obestoupí kolemjdoucího a okrade ho o peníze,“ popisuje Velčovský. Pokud se ale takový incident stane, pravomoci ostrahy objektu dosahují v podstatě stejné úrovně, jako každého jiného občana. Díky ostraze se ale policie dostaví na místo včas a má k dispozici kamerové záznamy pro dopadení a identifikaci pachatelů. 
V roce 2023 Policie ČR už zaevidovala dohromady přes 400 případů krádeží provedených nezletilými nebo mladistvými. V porovnání se stejným obdobím, tedy mezi lednem a srpnem 2022, kdy došlo 328 krádežím nezletilými, se jedná téměř o 25% nárůst kriminální činnosti. Streetworkové organizace ale v rámci preventivních programů polevovat neplánují a snaží se aktivity spojené s péčí o duševní zdraví a sociálním bezpečím mladistvých rozšiřovat o spolupráce s dalšími institucemi. „Zkušenosti klubů z poslední doby ukazují, jak potřebná je intenzivnější spolupráce se školami a multidisciplinární koordinovaná spolupráce zdravotníků, psychologů, terapeutů zahrnující také práci s rodinou a osobami pro dítě blízkými,“ uvádí Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. (17.10.2023