Česká ekonomika na počátku letošního roku mírně zpomalila. Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, v 1. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %, a ve srovnání s meziročním růstem ve 4. čtvrtletí 2018 tak zpomalil o 0,1 p. b. Mírné zpomalení růstu jde na vrub vysoké srovnávací základny z minulého roku, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 4,2 % Podle údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2019 zvolnil tempo růstu na 0,5 %, proti 0,8 % ve 4. čtvrtletí 2018.
„Na základě dostupných údajů statistiky průmyslu jsme očekávali výraznější zpomalení hospodářského růstu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková průmyslová produkce v 1. čtvrtletí t. r., po očištění od vlivu počtu pracovních dnů, vzrostla meziročně pouze o 0,2 % a v porovnání se 4. čtvrtletím 2018 byla o 1,2 p. b. nižší. Nicméně podle ČSÚ to byl zpracovatelský průmysl, který nejvíce přispěl k tvorbě hrubé přidané hodnoty. „V dlouhodobém horizontu vypadá povzbudivě především vývoj v odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Dynamika růstu tohoto odvětví je nejvyšší. Odpovídá tak trendu rychlého růstu digitálních technologií,“ doplnil ministr Havlíček.
Jednou z bariér další expanze průmyslu je nedostatek pracovníků. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od června 2008 a její významnější pokles už není v zásadě možný. V letošním dubnu evidovaly úřady práce zhruba 210 tisíc uchazečů o práci, takže se v Česku dále rozevírají nůžky, kdy je více volných pracovních míst než uchazečů.
Úlohu dalšího zdroje růstu na nabídkové straně ekonomiky tak budou zřejmě plnit, obdobně jako loni, služby. V 1. čtvrtletí se tržby ve službách, očištěné o kalendářní vlivy, meziročně reálně zvýšily o 2,5 %. Nadprůměrně rostly tržby v informačních a komunikačních činnostech (růst o 5,8 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (3,2 %), solidně pak také v ubytování, stravování a pohostinství (2,2 %). Z dalších odvětví si dobře vede rovněž stavebnictví, jehož produkce v 1. kvartále t.r. vzrostla o 2,3 %.
Předběžný odhad hrubého domácího produktu zahrnuje pouze údaje o jeho celkovém vývoji, podrobnější data o struktuře zveřejní ČSÚ při zpřesnění výsledků dne 31. května. Zatím jsou dostupné výsledky prodejů v maloobchodě, které napovídají, že hospodářský růst by měl být tažen především spotřebou domácností. Tržby maloobchodu bez motorových vozidel, očištěné o kalendářní vlivy, se za 1. čtvrtletí 2019 meziročně reálně zvýšily o 5,4 %. „Nálada spotřebitelů je stále pozitivní, podporovaná rychlým růstem mezd, extrémně nízkou nezaměstnaností a rekordní mírou ekonomické aktivity,“ doplnil ministr Havlíček. Na druhé straně očekáváme oslabení příspěvku zahraničního obchodu, a to jak vlivem silné domácí poptávky, která zvyšuje dovozy, tak i stále nevýrazné ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů. Podle předběžného rychlého odhadu Eurostatu vzrostla ekonomika eurozóny v 1. čtvrtletí 2019 meziročně o 1,2 %, tj. stejně jako ve 4. čtvrtletí 2018. Podle dosud dostupných údajů za jednotlivé země pak ve Spojeném království o 1,8 %, Rakousku o 1,4 % a Německu o 0,7 %.
Zvolnění vývoje české ekonomiky v 1. čtvrtletí bylo v zásadě očekáváno, takže neměníme náš odhad, že v celoročním výsledku by se tempo růstu hrubého domácího produktu mohlo pohybovat kolem 2,5 %. Toto očekávání je však zatíženo výraznými nejistotami. Vedle stále nevyjasněné otázky brexitu představují významná vnější rizika nárůst protekcionismu a zpomalení globálního růstu. V domácích podmínkách jsou nejistoty spojeny se zřetelnými znaky přehřívání ekonomiky, především na trhu práce a nemovitostí. „Nerovnováhy na trhu práce vytvářejí silný tlak na růst mezd, který by při delším trvání mohl nepříznivě působit na konkurenceschopnost firem,“ uzavřel ministr Havlíček. (16.5.2019)