Od důlkatce po terčník: Botanici Akademie věd ČR zmapovali tuzemské lišejníky a mechorosty

DaLiBor. Jako slavná opera Bedřicha Smetany se jmenuje nejucelenější databáze výskytu lišejníků a mechorostů v Česku, kterou vytvořili vědci z Botanického ústavu AV ČR. Jedním z jejích cílů je přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů těchto organismů u nás. Aktuálně obsahuje už téměř půl milionu záznamů mechorostů a více než 90 tisíc záznamů lišejníků.
Říká se mu důlkatec prostranný (Lobaria amplissima) a v Česku je tento extrémně vzácný lišejník k vidění jen na několika málo stromech v okolí šumavské Modravy. Zato žlutavým terčníkem zedním (Xanthoria parietina, na hlavním snímku) se kůra tuzemských dřevin jenom hemží. I tyto dva druhy lišejníků monitoruje databáze výskytových dat DaLiBor (Database of Lichens and Bryophytes), která vznikla v roce 2018 a navazuje na koncept databázové aplikace PLADIAS určené pro cévnaté rostliny.
 „DaLiBor má za cíl sjednotit a zpřístupnit existující data, která jsou roztříštěná v osobních nebo institucionálních databázích či v odborné literatuře,“ říká Matěj Man, jeden z autorů databáze z oddělení geografických informačních systémů a dálkového průzkumu země Botanického ústavu AV ČR.
Vědci ji nyní využívají hlavně pro sledování změn lišejníkové a mechové flóry v průběhu času a vytváření map potenciálních nových lokalit pro výskyt vzácných druhů. DaLiBor je tedy určen především potřebám odborníků, o registraci do něj však mohou požádat i amatérští pozorovatelé přírody.
Zejména pro ně ústav chystá také veřejný on-line atlas lišejníků, který by měl začít fungovat koncem letošního roku. „Atlas bude mimo jiné obsahovat popis ekologie a fotografie českých lišejníků, ale díky propojení s databází DaLiBor také aktuální mapky rozšíření druhů,“ doplňuje Matěj Man.
V hlavní roli lišejníky a mechorosty
Na území Česka se vyskytuje 870 druhů mechorostů a zhruba 1700 druhů lišejníků. Mechorosty, které se mimochodem v minulosti využívaly na místo dnešního toaletního papíru, jsou v přírodě důležité například proto, že dokáží nasávat a zadržovat vodu v krajině. „Lišejníky zase fungují jako citlivé bioindikátory – odhalí míru znečištění krajiny i jak je na tom daná oblast klimaticky,“ shrnuje jeden z hlavních přínosů těchto složených organismů v přírodě další z autorů databáze, Jiří Malíček z oddělení taxonomie Botanického ústavu AV ČR.
DaLiBor podle něj otevírá vědcům možnosti pro další výzkum. Mohou díky němu třeba vyhodnotit, které druhy na našem území ubývají, které přibývají a co to vypovídá o krajině, jejím stavu a hospodaření v ní. „Databáze nám například ukázala, že nejvíce druhů epifytických lišejníků, tedy těch, které rostou na borce stromů, se v Česku vyskytuje na bucích,“ uzavírá Jiří Malíček.
Databáze je přístupná na adrese https://dalibor.ibot.cas.cz, pro přístup k datům je nutná registrace. Po přihlášení si zájemci mohou prohlížet interaktivní mapy výskytu jednotlivých druhů, vyhledávat záznamy na základě mnoha kritérií nebo vypisovat a exportovat data. Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu EPSILON. (12.2.2020)