Od smrti k novému životu 64: Přípravy k nové inkarnaci

Pozoruji v duchovní sféře výjev, který jest plný symbolického poučení pro nás.

Vidím, jak světlé, průsvitné bytosti vítají duši, která do jejich středu vkročila. Vím, že je to pokročilé ego, které po dokonané pouti fysické prošlo již všemi vrstvami očisty. Bytosti vítají duši a plují s ní v místa blaženosti. V čem záleží tato blaženost? Jest to ether lásky, který ovzduším plyne a do kterého vkročí teprve čisté duše, prosté všech sil pocházejících z hmoty. A v těchto vlnách radosti pociťují lásku tak intensivně, že splyne jejich cit v jediný. Nerozlišují druha od druha, ale cítí jeho citem. Zde uskutečňují se Kristova slova: „Miluj svého bližního, jako sebe samého“, protože všichni jedno jsou v duchovním cítění a milují se tou čistou láskou, kterou nám Kristus kázal.

Čisté duše plují v prostoru, kde vidí planety naší sféry. Pozorují a zkoumají. Necítí hmotného obalu naší země, a nemohly by nám ani říci, jakého jest složení, jakou má váhu nebo význam, ony vidí jen to, co jest duchovní, vznáší se nad planetou a cítí pouze její auru, to duchovní, k čemu také země spěje. Ony tedy vidí příští duchovní stav naší země a poněvadž jsou z naší planety, mizí jim pochopení pro planety jiné. Jen ta, ze které vyšly, má na ně tu působnost, že mohou viděti její duchovní obal. Nevidí hmoty a vod jako my, vidí však podstatu vody právě tak, jako asi jasnovidec vidí etherické tělo člověka.

Pozoruji nyní zvláštní víření sil v tom okultním obsahu země a pochopuji, že jsou to síly, které přitahují a vábí duše k opětnému ponoření se do hmoty. Bytosti tyto však nevidí hmoty, jsouce pouze přitahovány silou, které dosud ve svých inkarnacích nevyčerpaly. A proto některá z těch duší jest ještě mnohými silami přitahována dolů, kdežto jiná pouze silou jednou, a musí proto ještě jedenkráte dolů sestoupiti.

Bytost lidská musí se do určitého stupně inkarnovati jen na planetu, kterou kráčela od věků; síly musí býti vyčerpány na této planetě.

Pozoruji, že duše níží se k zemi a poznávám v nich, v jejich očích osoby, které žily dávno i v nedaleké době. Vidím tedy, že nemůžeme mluviti o nějakém čase ve vyšších sférách.

Mistr praví: Poznali jste, že je rozdíl v době, kdy duše přijdou k dokonalosti. Kdo kráčí cestou dobra na fysické úrovni, toho duše jest již v inkarnaci spojena s vysokými, duchovními bytostmi, jež mu urovnávají cestu. Ne nadarmo řekl Kristus: „Já jsem cesta.“ Myslil tím lásku, poznání a uvědomování si duchovní hodnoty. Nestačí býti pouze dobrým, musíte si také uvědomovati, co duchovního máte v sobě z boží jiskry vloženo, a jsouce toho si vědomi, musíte vyvinouti sílu, která vás spojí s říší duchovní.