Ode dneška platí embargo na ruský diesel; české banky mají rekordní zisky

Komentář Lukáše Kovandy
I českým řidičům proto zdraží nafta, varuje britská poradenská firma. Na embargu nejvíc vydělají Turecko, Maroko či Indie.
Dnes vstupuje v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7.
Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel. Více než 95 procent tankerů zajišťujících mezinárodní námořní přepravu se pojišťuje skrze Londýn.
V pátek EU a G7 dojednaly ještě druhý strop, 45 dolarů za barel, který se vztahuje na ropné produkty, které se, na rozdíl od dieselových paliv, tradičně prodávají ve slevě oproti ceně ropy. Cena ruské námořně vyvážené ropy je už od loňského prosince ze strany EU a G7 zastropována na úrovni 60 dolarů za barel.
Cena ruských dieselových paliv se nyní pohybuje kolem 90 dolarů za barel. Zastropování ještě o 10 dolarů na barel vyšší se tak ruských rafinérií příliš nedotkne. Nutno ovšem říci, že ruská dieselová paliva jsou už nyní ve slevě, neboť dieselová paliva z jiných oblastí, než je Rusko, se v EU dle její klíčové referenční ceny prodávají za přibližně 113 dolarů za barel.
Rusko před invazí na Ukrajinu dodávalo do EU v průměru zhruba 650 tisíc barelů dieselových paliv denně. Zítřek tedy představuje zásadní milník v procesu přesměrovávání těchto dodávek, nebo alespoň jejich podstatné části, do jiných oblastí.  Největší odběratelem ruských dieselových paliv tak letos bude oblast východního Středozemí, včetně Turecka. Do této oblasti zamíří letos v denním průměru o sto tisíc barelů dieselu více než loni, celkem 210 tisíc barelů. Klíčovými odběrateli ruských dieselových paliv se letos stanou také africké a latinskoamerické země.
Vítězi celé situace tak budou obchodníci s palivy a také země, které budou profitovat z jejich přeprodeje. Příkladem je Indie. Ta velmi pravděpodobně bude zpracovávat ruskou ropu a vyvážet ji zpracovanou, třeba právě v podobě dieselového paliva, do Evropy jako palivo již ne-ruského původu. Ruská ropa, stejně jako zmíněný ruský diesel, je nyní ve slevě oproti referenční ceně, a to kvůli západním sankcím. Indický vývoz ropných produktů do Evropy letos v lednu dramaticky narostl, v porovnání s lednem roku 2022 i lednem roku 2021 (viz graf Bloombergu níže)
Dále například zmíněné Turecko už nyní tedy nakupuje ruská dieselová paliva ve slevě, nyní za oněch zhruba 90 dolarů za barel, přičemž svými dodávkami tohoto paliva z vlastních rafinérií zásobuje země EU za cenu o zhruba 25 procent vyšší. Loni v prosinci si Turecko dovezlo rekordní objem ruských dieselových paliv. Podobně na situaci vydělá také Maroko, jehož dovoz ruského dieselu v uplynulých týdnech též markantně vzrostl.
Už nyní nastávají paradoxní podívané. Třeba když se ve Středozemním moři míjí dva tankery. První přepravuje barely s ruským dieselem z přístavu Primorsk v Baltském moři do Turecka. Druhý veze z Turecka to samé palivo do Francie.
Mezinárodní toky obchodu s ropou a ropnými produkty, které se postupně zefektivňovaly a cizelovaly po celá desetiletí, se tak nyní zesložiťují. S jejich narůstající „zašmodrchaností“ stoupá cena přepravy. Třeba proto, že tankery musí nyní zdolat větší vzdálenost. Zatímco dříve by plavidlo ze zmíněného Primorsku přepravovalo barely s dieselem jen do některého z přístavů severozápadní Evropy, nyní starý kontinent obeplouvá, když palivo veze až do Turecka.
Složitější přeprava znamená nejen vyšší cenu, ale také zvýšené riziko výpadku v dodávkách. Podle britské poradenské společnosti Wood Mackenzie je tak třeba počítat s letošním růstem ceny dieselových paliv v EU. I čeští řidiči tak zřejmě na svých peněženkách pocítí novou podobu mezinárodního obchodu s ruskou ropou a ruskými ropnými produkty. Budou platit více hlavně tedy za motorovou naftu.
Rusko samotné ovšem nakonec bude tratit také. Podle zmíněné Wood Mackenzie totiž získá alternativního odběratele jen pro část svých dieselových barelů. Zatímco tedy před invazí vyváželo uvedených 650 tisíc barelů denně, nyní to má být jen 450 tisíc.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky
Poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky.
Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19. Což zachycuje graf ČNB níže. Samotná výše zisku není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv, které zisk poměřují právě s uvedenými proměnnými.
Banky v loňském roce těžily z prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti rapidní inflaci a kvůli výrazné inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku.
Ruku v ruce s dlouhodobým růstem ekonomiky dochází přirozeně například k růstu objemu celkových aktiv bank. Právě proto je více vypovídající posuzovat výkonnost bank výše uvedenými poměrovými ukazateli. Z nich neplyne, že by reálná ziskovost bank rostla excesivně. Spíše byl loňský rok návratem ke standardní ziskovosti zdravého bankovního sektoru, jaký ten český dlouhodobě představuje.
Fialova vláda však přesto loni rozhodla zatížit šestici největších českých bank daní z mimořádných zisků. Ta se však vztahuje až k ziskům za letošní rok. Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance, které na výdajové straně zatěžují mimořádné výdaje související se zastropováním cen energií, odpuštěním příspěvku na podporované zdroje energie a dalšími opatřeními uvedenými loni a letos ve jménu boje s energetickou drahotou. (5.3.2023)