.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Hrozba měnové krize se ale zatím nenaplňuje.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, resp. důvody pro ji příliš nerozptylují. Přesto koruna mnohem spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Důvodem je mohutný odliv dividend, motivovaný i snahou bank snížit odvody na dani z mimořádných zisků, a také to, že se do rekordního schodku propadl zahraniční obchod ČR. K celoročnímu deficitu běžného účtu ale přispěla nejvíce negativní bilance takzvaných prvotních důchodů, čítající minus 375 miliard korun, v níž je zvláště patrný právě odliv dividend z přímých zahraničních investic v Česku.
Výrazné zvýšení objemu odlivu dividend souvisí také s kompenzací situace z doby pandemie, kdy byl odliv dividend administrativně omezený. Teprve loni si tak majitelé zahraničních společností, které v Česku působí, toto „zadržení zisků“ kompenzovali. K vyššímu odlivu dividend je ale částečně motivovala daň z mimořádných zisků. Ta sice platí až od letoška, ale dotčené společnosti, tedy vybrané banky a petrochemické a energetické podniky, už loni zavedly rozličná opatření vedoucí k daňové optimalizaci za účelem snížení daňové povinnosti plynoucí z mimořádného zdanění.
Dotčené firmy mohou daňově optimalizovat na mnoho způsobů. Mohly třeba aktivity, které jim přinášejí zisky, více přesunout už do druhé poloviny loňska. A vyplatit na dividendách více už loni, aby ve vývoji jejich ziskovosti nevznikaly ve víceletém pohledu až příliš nápadné „skoky“.
Toho, že česká vláda na mimořádné dani zřejmě zdaleka nevybere tolik, kolik si předsevzala, si ve svém nejnovějším posudku bonity České republiky všímá také ratingová agentura Fitch. Agentura je konkrétně krajně skeptická, že se vládě podaří na dani z mimořádných zisků bank vybrat plánovaných 35 miliard korun. To samozřejmě o něco omezí šance na účinnou konsolidaci tuzemských veřejných rozpočtů, nicméně nepůjde o fatální zádrhel. Navíc pro českou vládu je hodnocení agentury Fitch i přes ponechání negativního výhledu celkově spíše pozitivní zprávou, protože nedochází ke zhoršení samotného ratingu.
Odliv dividend byl poměrně masivní už v letech před pandemií. Tehdy ale jej v rámci běžného účtu platební bilance zpravidla i více než kompenzoval přebytek zahraničního obchodu. Loni tomu ale tak nebylo. Naopak, výsledek zahraničního obchod deficit běžného účtu ještě prohloubil.
Zahraniční obchod České republiky totiž loni vykázal svůj vůbec největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Takový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, tehdy činil zhruba 44 miliard korun, a byl tak zhruba jen pětinový oproti tomu loňskému. V letech 2011 až 2020 pak zahraniční obchod ČR vykazoval soustavně přebytky, zpravidla zhruba stomiliardové a vyšší.
Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR byly loni mimořádně drahé energie, zejména ropa a ropné produkty a také plyn. Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Prostřednictvím výrazného prodražení dovozu.
Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru letos zpevnila na maxima od roku 2008.
Mezinárodní investoři totiž většinově vnímají, že dramatické prohloubení schodku běžného účtu je dáno souhrou nepříznivých okolností, které se již letos nejspíše nebudou v takové intenzitě opakovat. Vždyť letošní schodek zahraničního obchodu by měl být zhruba jen poloviční oproti loňskému. Současně také „vybírání zadržovaných zisků“ ze strany zahraničních vlastníků letos oproti loňsku oslabí, stejně jako jejich snaha daňově optimalizovat kvůli mimořádné dani. Navíc koruně pomáhá vysoký rozdíl v úročení na koruně a úročení na euru či dolaru a připravenost České národní banky kdykoli za účelem podpory české měny intervenovat prodejem deviz.
Menšina mezinárodních finančních expertů se ovšem i tak domnívá, že Česku letos hrozí dokonce měnová krize, a to právě i z důvodu vysokého schodku běžného účtu. S takovou prognózou přišel už loni koncem roku japonský finanční dům Nomura. Tato prognóza se ovšem zatím ani vzdáleně nenaplňuje.
Brusel ustupuje Berlínu
Auta se spalovacími motory se budou v EU prodávat i po roce 2035, jak informuje eurokomisař Timmermans. Jde o dobrou zprávu i pro českou ekonomiku.
Evropská komise se dohodla s Německem na nové podobě regulace, podle níž mají být nová auta od roku 2035 takzvaně uhlíkově neutrální. V sobotu dopoledne to na svém twitterovém účtu oznámil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku.
Podle Timmermanse Brusel nalezl shodu s Berlínem ve věci „budoucího využití e-paliv v automobilech“.
E-paliva představují jeden z druhů syntetických paliv. Vyrábějí se za využití oxidů uhlíků a zároveň také vodíku z obnovitelných zdrojů elektrické energie. Při jejich výrobě dochází k zachycení zhruba stejného objemu oxidu uhličitého, nutného k jejich produkci, jako který se následně uvolní do ovzduší jejich spálením. Celkový dopad na životní prostředí je tedy uhlíkově víceméně neutrální.
Dnes oznámená dohoda se dá interpretovat i tak, že Brusel Berlínu ustupuje. Německá vláda totiž v porovnání s loňske letos zásadně pozměnila svůj postoj k zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Ještě loni na podzim s ním rámcově souhlasila. K nelibosti Bruselu však tento svůj postoj letos změnila, zejména pod vlivem rostoucích rozporů v rámci německé vládní koalice.
Evropská komise je nyní podle Timmermansových slov připravena učinit nezbytná legislativní opatření, aby do nové úpravy zahrnula klasifikaci automobilů se spalovacími motory na e-paliva jakožto uhlíkově neutrálních.
Jedná se o příznivou zprávu nejen pro německý, ale také český autoprůmysl. Výroba aut se spalovacími motory tak totiž bude moci být – coby ekonomicky rentabilní – zachována i po roce 2035, byť jistě v dosti odlišné podobě oproti dnešku. Česko představuje světovou velmoc ve výrobě aut právě se spalovacími motory. Takže dohodnuté opatření zmírní potenciální šok, který by české ekonomice mohl přinést až příliš ostrý řez v podobě nástupu elektromobility bez alternativy zachování možnosti výroby aut se spalovacími motory.
Američané rekordně ztrácejí důvěru v malé banky v zemi
Odliv vkladů je rekordní. Vzniklá panika ohrožuje i velké banky v Evropě, jako je Deutsche Bank.
Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii, činil 119 miliard dolarů (viz graf níže). Data v pátek večer středoevropského času vydala americká centrální banka.
Američané vybíráním či převáděním vkladů reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank, který mezi nimi vyvolal paniku. Zejména k malým bankám, s menším kapitálovým zázemím, ztratili důvěru.
Své úspory převáděli do větších bank nebo třeba do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady.
Podstatou takového stavu je extrémně inverzní výnosová křivka. Ta se v březnu v USA ocitla v největší inverzi od přelomu 70. a 80. let minulého století; krátkodobý dluh, třeba dvouletý, je tak úročený výrazně více než třeba dluh desetiletý.
Právě do dlouhodobého dluhu ovšem banky nezřídka přesouvaly vklady střadatelů a kvůli extrémní inverzi na to tedy doplatily. A doplácejí. Úrok, jejž inkasují na dlouhodobém dluhu, jim leckdy nepokrývá úrok, který by měly vyplácet střadatelům, aby zůstaly konkurenceschopné tváří v tvář relativně vysoce úročenému dluhu krátkodobému a zamezily tak odlivu vkladů třeba do dluhopisů s rokem a méně do splatnosti.
Ohroženy ale v nastalé panice, jejíž podstatou je inflace a inverze dluhopisových výnosů, nejsou jen malé banky. Podle znalců branže jsou za výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které vsázejí proti „slabým kusům“, a to u mezi velkými bankami právě typu Deutsche Bank, tedy největší německé banky a vůbec nejvýznamnější investiční banky v EU.
I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže v temto týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu dilematu. Buď budou dál bojovat s inflací, zvyšovat úroky a sledovat, jak odpadají „slabé kusy“. Nebo nechají banky přežít, leckdy ovšem v zombie-podobě, přičemž jejich přežití zaplatí veřejnost skrze vleklejší citelnou inflaci a razantnější propad životní úrovně.
Odliv vkladů z malých amerických bank je nejvyšší v historii (zdroj: Bloomberg).
