
Omán otevírá českým investorům bránu na trhy čtyř kontinentů
Český byznys může růst přes Omán. Investiční brána na trhy s miliardou zákazníků
Speciální ekonomické zóny, moderní infrastruktura a nulová korupce dělají z Ománu ideální základnu pro export na čtyři kontinenty.
► V Ománu funguje systém One Stop Shop při Ministerstvu obchodu, průmyslu a investic, který za investora vyřídí veškeré formality.
► Českým podnikatelům nabízím osobní podporu a přípravu – působím jako vysoký představitel ománské vlády.
► Omán je logistickým a obchodním hubem s bezcelním přístupem na trhy EU, USA, GCC, Íránu, Indie, Afriky a Singapuru. Disponuje sítí speciálních ekonomických a bezcelních zón, které nabízejí vlastní legislativu a daňové výhody.

Ivo Vaněk s ministrem národního dědictví a cestovního ruchu Salimem bin Mohammed bin Said al-Mahrouqi při vyjednávání spolupráce na rekonstrukci sultánského paláce
Klíčové projekty
▪ Duqm speciální ekonomická zóna (2000 km²): vlastní zákony, letiště, přístav pro největší lodě světa, dva suché doky (joint ventures s přístavem Antverpy a korejským Hanwha Ocean)
▪ Sohar Freezone: společný podnik s přístavem Rotterdam
▪ Rozvoj vysokorychlostních tratí, metra, silnic a dálnic (500 km ročně)
▪ Rozšíření letišť, přístavů a průmyslových kapacit
▪ Hlavní investiční příležitosti - energetika (včetně obnovitelných zdrojů, mezi kterými dominuje zelený vodík), těžba nerostných surovin, dopravní infrastruktura, průmysl (ocel, hliník, titan, autobusy, čpavek, močovina, elektrárny), medicína, farmacie, AI, potravinářství, zemědělství, cestovní ruch, těžba kryptoměn.
▪ Stabilní prostředí a rovné příležitosti - Omán je sekulární konstituční monarchie s královským dekretem o genderové rovnosti a nulovou tolerancí korupce.
▪ Nabízí neomezený investiční prostor na ploše 309 500 km².
V Ománu o všem rozhoduje jediný člověk – Sultán. Jeho slovo je zákon a vláda slouží jako tým manažerů, kteří plní jeho příkazy. Premiérem je sám panovník, v ománské vládě se nehlasuje.
Současný vládce, Jeho veličenstvo Sultan Haitham bin Tariq, nastoupil na trůn 11. ledna 2020. Krátce poté, v březnu téhož roku, dorazila pandemie COVID-19. V Ománu byl vyhlášen stoprocentní lockdown, který trval až do 1. září 2021. Během této doby se život v zemi téměř zastavil a ministři pracovali z domova – spíše formálně než fakticky.
Sultán využil krizi k bezprecedentní reformě: 18. srpna 2020 provedl kompletní „defenestraci“ státní správy. Zrušil vládu, zhruba 60 vládních agentur a pozměnil Parlament (který má pouze poradní funkci). Do důchodu poslal všechny ministry a další elity a téhož dne jmenoval novou, o třetinu menší vládu, čímž podle odhadů snížil administrativní a ekonomickou zátěž státu o více než 60 %. Noví ministři našli své kanceláře až začátkem září 2021, a tehdy se začal probouzet „nový Omán“.
Sultán Haitham shrnul svou hospodářskou vizi do programu Oman Vision 2040, který má nastartovat ekonomiku, nezávislou na ropě a zemním plynu. Cílem je přilákat špičkové zahraniční investory, zejména z EU, a vybudovat v zemi průmysl na nejvyšší technologické úrovni, s CE certifikátem. Strategií je zároveň postupně zapojovat Ománce do těchto podniků, aby získali know-how a v budoucnu mohli zastávat odborné i řídící funkce.
Předchozí panovník, Sultán Qaboos bin Said Al Said (vládl 1970–2020), je v dějinách Ománu zapsán jako architekt „Doby renesance“. Během 50 let zbudoval z ropných příjmů vzdělávací, zdravotnický, bezpečnostní a dopravní systém, čímž proměnil zemi v jakési „Arabské Švýcarsko“.
