Omnibus podruhé: Evropský parlament potvrdil jednodušší pravidla pro udržitelnost, hranici reportingu zvyšuje

Evropský parlament po týdnech napětí schválil kompromisní verzi tzv. Omnibus package – legislativního balíku, který má zjednodušit pravidla nefinančního reportingu (CSRD) a náležité péče podniků (CSDDD). Oproti původnímu návrhu Komise ale stanovisko parlamentu výrazně snižuje ambice v oblasti udržitelnosti. Povinnost reportovat se nově bude týkat jen největších podniků nad 1 750 zaměstnanců, z textu CSDDD navíc vypadly klimatické přechodové plány. Vyjednávání o konečné podobě reportingu začne už v úterý 18. listopadu.

Omnibus na druhý pokus prošel. Hlasování rozhodla nová parlamentní většina

Po říjnovém neúspěchu, kdy europoslanci těsnou většinou odmítli přímý vstup do vyjednávání, tzv. trialogu, se dnes (13. listopadu) balíček Omnibus dočkal schválení. Pro zjednodušená pravidla hlasovalo 382 poslanců, proti bylo 249 a 13 se zdrželo. Omnibus tak má zelenou a může pokračovat do další fáze: finálního kola vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí.

Rozhodující většinu tentokrát vytvořila Evropská lidová strana (EPP) spolu s pravicovými frakcemi, čímž poprvé prolomila dosavadní tzv. „von der Leyenové většinu“ založenou na spolupráci středopravicové lidové strany, liberálů a socialistů. Tento posun okamžitě vyvolal ostré reakce ze strany frakce Renew Europe i Zelených, podle nichž se Parlament „vydal cestou systematického oslabování evropské legislativy v oblasti udržitelnosti“.

ESG reporting jen pro ty největší a ochuzený o klimatické plány

Schválené stanovisko Parlamentu zásadně mění hranice pro povinné podávání zpráv o udržitelnosti dle směrnice CSRD:

► týkat se má pouze podniků s více než 1 750 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur,

► sektorové standardy se stanou dobrovolnými,

► rozsah reportovaných dat se zúží, malé firmy jejich větší partneři již nebudou moci nutit k dodatečným informacím nad rámec zákona.

Podobně výrazné zjednodušení přináší návrh i v oblasti náležité péče (CSDDD). Povinnost sledovat a řídit dopady v dodavatelských řetězcích se bude vztahovat pouze na největší korporace – tedy podniky s více než 5 000 zaměstnanci a obratem přes 1,5 miliardy eur. Z náležité péče pak zcela vypadla povinnost firem připravovat klimatické přechodové plány v souladu s Pařížskou dohodou, a odpovědnost za nedodržení pravidel byla přesunuta na národní úroveň, nikoli celoevropskou.

Zpravodaj Warborn: „Dobrý den pro evropské podniky“

Zpravodaj návrhu v Evropském parlamentu Jörgen Warborn (EPP, Švédsko) výsledek označil za vítězství zdravého rozumu: „Dnešní hlasování ukazuje, že Evropa může být zároveň udržitelná i konkurenceschopná. Zjednodušujeme pravidla, snižujeme náklady a dáváme firmám jistotu, kterou potřebují k růstu, investicím a tvorbě pracovních míst,“ uvedl Warborn na tiskové konferenci po dnešním hlasování v Bruselu.

Podle něj jde o legislativní návrh, který sníží administrativní náklady podniků nejméně o 4,7 miliardy eur ročně a přiblíží pozici Parlamentu postoji Rady. Trialog s členskými státy a Evropskou komisí má začít již příští úterý 18. listopadu a cílem je uzavřít jej do konce roku 2025.

„Nebezpečný precedent,“ varují liberálové

Kritici z řad Renew Europe a strany Socialistů a demokratů však varují, že jde o nebezpečný precedent, kdy poprvé v tomto období prošel klíčový návrh a první z řady tzv. Omnibusů díky koalici EPP a krajní pravice. Europoslanec Pascal Canfin (Renew Europe) připomněl, že „není možné vést Evropský parlament jednou rukou s extrémní pravicí a druhou s centrismem“. Zároveň varoval, že oslabení standardů ohrozí konkurenceschopnost EU ve světě, který podle něj stále více stojí na odpovědném kapitalismu a transparentních datech.

Konec čisté zelené éry

Přestože se může výsledek hlasování jevit jako technická úprava, v symbolické rovině představuje velký obrat evropské politiky od agendy udržitelnosti ke konkurenceschopnosti.

Ještě před několika lety byla klimatická a sociální odpovědnost firem jádrem evropské transformace. Dnešní hlasování ale ukazuje, že po období krize, energetických otřesů a rostoucího tlaku ze strany USA a Číny se Evropa přiklonila ke „zdravému pragmatismu“ – nebo, viděno kritickým pohledem, ke ztrátě ambicí.

Kateřina Novotná, šéfredaktorka Byznys & udržitelnost (15.11.2025)