Organisaci Spojených národů a národům světa

Světová rada míru, jež se sešla ve Vídni, se obrací na Valné shromáždění Spojených národů, jakož i na veřejné mínění a na národy celého světa.
Zhoršení mezinárodní situace, k němuž došlo v průběhu uplynulých měsíců, zneklidňuje muže a ženy všech zemí a působí jim starosti. Každý si přeje, aby bylo vyjednáváno a aby bylo dosaženo úplné dohody mezi pěti velmocemi, odpovědnými podle slov Charty a v důsledku své síly za světový mír. Proto také vzhledem k vývoji událostí a neúčinnosti jiných prostředků je v očích světového veřejného mínění pokládána za oprávněnou kampaň Světové rady míru za Pakt mezi pěti velmocemi. Světová rada míru vyzývá Valné shromáždění Spojených národů, aby věnovalo pozornost obzvláště těmto bodům:
1. Mír a mezinárodní spolupráci nelze zakládat na tom, že celému světu budou vnucena rozhodnutí, učiněná většinou členských států (členské státy OSN), které vlastně nejčastěji představují menšinu lidských bytostí. Dohod, nutných k mírovému vývoji světa, lze dosáhnout vyjednáváním a střízlivostí. Tyto dohody, které se musejí zakládat, a to zvláště v Asii, na úvahách inspirovaných spravedlností a realistickým pohledem na mezinárodní politiku, vyžadují, aby do Spojených národů byla přijata vláda Čínské lidové republiky.
2. Neúspěch konference náměstků ministrů zahraničních věcí a dohody, přijaté ve Washingtonu a v Ottawě na šestém zasedání Atlantické rady, ztěžují veškerou akci ve prospěch odzbrojení, brání německému lidu, aby sám rozhodoval o obnovení své jednotky, a zvyšují nebezpečí války v Evropě. Vyjednávání mezi pěti velmocemi by mohlo vést velmi rychle k vytvoření jednotného, demokratického a demilitarizovaného Německa. Takovéto řešení odpovídá jak přání převážné většiny německého lidu, tak i zájmům sousedů Německa i zájmům míru. V důsledku toho Světová rada míru trvá na tom, aby Organisace Spojených národů užila svého vlivu k tomu, aby byly respektovány mezinárodní dohody o odzbrojení Německa 
a aby bylo uspíšeno uzavření mírové smlouvy, která by dovolila odvolání okupačních vojsk a ustavení jednotného 
a demilitarizovaného Německa.
3. Celé lidstvo má zájem na obnovení míru v Asii. Toto obnovení míru bylo však těžce kompromitováno smlouvami s Japonskem, uzavřenými v San Francisku. Obnovení míru v Asii vyžaduje nejen, aby dohodami o příměří byl učiněn konec probíhajícím akcím nepřátelství, a to především v Koreji, nýbrž aby asijským národům bylo zaručeno právo na nezávislost 
a na územní nedotknutelnost bez jakéhokoliv cizího vměšování.
4. Zachování míru na Středním Východě a v severní Africe nemůže být zajištěno dostačujícím způsobem, bude-li používáno 
i nadále řešení a vytvářeny situace, odporující právu národů na sebeurčení. Je třeba přiznat, a to účinným způsobem, národům Egypta, Iránu, Maroka a všech ostatních zemí Blízkého a Středního Východu a severní Afriky právo, aby si samy vládly a samy si uspořádaly své vlastní záležitosti bez nátlaku nebo zahraniční intervence nebo zjevné či skryté vojenské okupace.
5. Horečné zbrojení může přinést národům jen jistotu úplného zničení a hrozbu války, katastrofální pro celé lidstvo. Je proto třeba se dát po cestě současného, postupně a účinně kontrolovaného ozbrojení.
Toto ozbrojení se musí vztahovat zejména na zákaz atomických zbraní a ostatních zbraní masového ničení, jejichž používání odsuzuje všeobecná morálka. Světová rada míru žádá Valné shromáždění Spojených národů, aby projednalo návrh na odzbrojení, který přijala Světová rada míru ve Vídni dnes, dne 6. listopadu 1951.
Tento návrh nemůže v žádném případě vyvolat nerovnováhu na vrub nebo ve prospěch toho či onoho státu. Přísným systémem kontroly, který doporučuje, zajišťuje tento návrh bezpečnost všech v každé etapě ozbrojování.
Přikládáme návrh Světové rady míru na odzbrojení k tomuto dokumentu.
Světová rada míru je přesvědčena, že válka není nevyhnutelná, mírumilovné spolužití různých společenských a politických režimů je možné a že její návrhy odpovídají zájmům celého lidstva.
                                                                                                                             Světová rada míru (1951)