Otec a syn Slováčkové vydávají první společný videoklip za doprovodu čistě dámského symfonického orchestru Bon Art Pops Orchestra

Slováčkovi uvádějí svůj první společný videoklip, který vznikl ve spolupráci s výhradně dámským symfonickým orchestrem Bon Art Pops Orchestra. V tomto projektu představují skladbu „Klarinetový koncert“ od Františka Vincence Kramáře (Krommera), přičemž se na ní podílejí jak Felix Antonín Slováček, tak jeho syn Felix Slováček jr.
Nápad na jejich společný videoklip vznikl u producenta Richarda Liegerta, který se věnuje hudební produkci od roku 1998 a spolupracoval s mnoha hudebními vydavatelstvími a předními českými i zahraničními umělci. Mimo jiné v současné době pracuje na projektech se založeným dámským orchestrem Bon Art Pops Orchestra, který doprovázel Michala Hrůzu na jeho koncertním turné po zámcích nebo Jaroslava Svěceného na velkolepém koncertu v pražském Paláci Žofín ke stejnojmennému albu Way of life a mnoho dalších.
Když mi bylo 14 let, poprvé jsem viděl a slyšel na živo Felixe Slováčka. Do té doby pouze z desek, které byly v té době ještě těžko sehnatelné. Tehdy jsem si řekl, že jednou s ním budu hrát. To se nesplnilo, ale náhodou jsme se potkali před 10 lety, a společně vydali cd swingujícího Mozarta. Tehdy Felix nahrál několik skladeb W.A.Mozarta ve swingové úpravě se svým orchestrem. V roce 2023 jsem se potkal s Felixem Slováčkem jr., který se stal dirigentem našeho Bon Art Pops Orchestra na finálovém večeru Bon Art Junior Fest a tady zahrál Kramářův klarinetový koncert. A tehdy přišla myšlenka, proč “Kramářův klarinetový koncert“ neudělat jako duet mezi seniorem a juniorem a nenatočit i videoklip“, říká Richard Liegert. Cílem videoklipu je propagace české klasické hudby.
Režijně se hudebního videoklipu ujal Matěj Balcar.
BON ART POPS ORCHESTRA je symfonický orchestr složený výhradně z žen. Myšlenka čistě dámského symfonického orchestru vznikla už při plánování koncertů ve Státní Opeře v letech 2010 a 2011. Ale teprve až roku 2014 vznikl čistě dámský orchestr, s kterým se začaly plánovat další akce a koncerty.
V Bon Art Pops Orchestra jsou jen ty nejzkušenější instrumentalistky, které zahrají party jak klasické, muzikálové, filmové tak i populární hudby. Orchestr je také využíván jako studiový orchestr např. při natáčení desky pro Leonu Machálkovou, Markétu Konvičkovou, Jaroslava Svěceného a jiné význačné osobnosti naší scény.
V roce 2017 bylo BAPO součástí koncertu Michala Hrůzy v Rudolfinu, který je zaznamenán i na albu „Michal Hrůza v Rudolfinu“. Naším stálým projektem byl hudební finálový galavečer k mezinárodní pěvecké soutěži Sanremo Junior, který se uskutečnil každý rok v pražském divadle Hybernia. Od roku 2021 je BAPO součástí mezinárodní pěvecké soutěže Bon Art Junior Fest. V roce 2022 orchestr odjel spolu s Michalem Hrůzou Symphonica tour a o rok později doprovázel Jaroslava Svěceného na Žofíně Way of Life koncert. V minulosti také doprovázel hosty jako Miro Žbirka, Helena Vondráčková a mnoho dalších. Každý rok nechybí ani Vánoční koncert plný hvězdných hostů: RADIM SCHWAB, BÁRA BASIKOVÁ, ROMAN TOMEŠ, JAKUB HÜBNER, VĚRA MARTINOVÁ, ANIČKA SLOVÁČKOVÁ, PETR KUTHEIL a další.
František Vincenc Kramář Krommer se narodil roku 1759 v Kamenici v okrese Jihlava. Když bylo Františkovi 14 roků odstěhovali se do Třebíče. František odešel ke svému strýci    Antonínovi do Tuřan u Brna studovat hudbu.  V Tuřanech pak působil jako varhaník. V roce 1785 odešel do Vídně, kde zůstal několik let. Po pobytu ve Vídni přijal zaměstnání v Uhrách. Do Vídně se vrátil v roce 1795 jako houslista, kapelník, skladatel a pedagog, a nakonec byl ve službách u císařského dvora Roku 1815 byl jmenován po smrti krajana Leopolda Koželuha dvorním skladatelem a kapelníkem dvorní komorní hudby. Kromě byl poslední, komu císař František I. tento titul udělil. V této funkci císařského kapelníka a skladatele se vydal na cestu po Evropě a koncertoval v Itálii a Francii. Jeho obliba byla tak veliká, že mu byla udělena řada titulů a členství v akademiích. Po svůj celý život až do pozdního věku udržoval styk s domovem. Naposledy navštívil rodný kraj v roce 1829. Ve své skladatelské činnosti navazoval na Mozarta a Beethovena, byla pro něj typická bohatá melodičnost, využívající i českých lidových prvků. Vincenc Kramář je autorem devíti symfonií a celé řady instrumentálních koncertů.                                              
Mistr nejtechničtějšího dřevěného dechového nástroje. Významné a zcela osobité místo zaujímají v Krommerově odkazu skladby pro klarinet – nástroj s nejširšími technickými možnostmi i rozsahem ze všech dřevěných dechů. Nástroj, který teprve v období klasicismu zdomácněl na koncertních pódiích. Jeho skladby pro klarinet dokonalou instrumentací a obratným kontrapunktem významně obohacují literaturu tohoto oboru a mohou se směle měřit i se skladbami Mozartovými a Weberovými.
Jaromír Hampl       
Foto: J. Hampl (13.11.2024)