Oteplování má a bude mít na Česko významné negativní dopady

Chlácholit českou společnost tím, že díky globální změně klimatu a zvýšení průměrné roční teploty bude na konci tohoto století český hrubý domácí produkt vyšší, než by byl při stálém klimatu, a Češi se tak budou mít lépe, je podle Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe mylné a nezodpovědné. Vymezuje se tak proti závěrům studie české pobočky auditorské společnosti Deloitte, jež byla zveřejněna v září tohoto roku. Ta k výsledku došla na základě jednoduchého ekonomického modelu, jehož premisou je závislost HDP pouze na průměrné roční teplotě a průměrných ročních srážkách. Podle vědců se však bude i Česko potýkat mimo jiné s nárůstem extremity meteorologických jevů a zásadní změnou klimatických poměrů, na které byla původně přizpůsobena nejen krajina, ale také infrastruktura a celá společnost. Klimatická změna proto přinese výrazné negativní ekonomické dopady.
„Není nutné mít křišťálovou kouli, abychom všichni věděli, že klimatická změna ve svých důsledcích nepřinese nic dobrého. Její negativní dopady pociťujeme již nyní. V posledních letech se vývoj klimatu dokonce přiblížil předpovědím klimatických modelů až pro příští desetiletí.  Negativa výrazně převažují nad klady. Všichni pozorujeme rozpad zejména smrkových lesů, nárůst let s nižšími zemědělskými výnosy, nedostatek sněhu, nízké stavy povrchových a podzemních vod, vyschlé studny apod. Ukolébávat se tím, že oteplování přinese Česku ekonomickou prosperitu, není moudré a uklidňovat veřejnost, že oteplení planety o dva stupně Celsia české ekonomice spíše prospěje, považujeme za krajně nezodpovědné,“ uvedl ředitel CzechGlobe Michal Marek.
O již aktuálních škodách hovoří i ředitel Asociace krajů ČR a předseda její Komise pro životní prostředí a zemědělství Jan Hodovský: „Dopady klimatické změny v Česku mohou za škody,  které zemědělci a lesníci již nyní počítají v desítkách miliard korun. Mnohé obce bojují o dostupnost pitné vody, jiné zase s přívalovými povodněmi. Vlny veder a růst nočních teplot ve městech zvyšují úmrtnost starších a nemocných lidí, kteří se nedokáží adaptovat a jejichž organismus se rychle vyčerpává.“
Vědci z CzechGlobe zdůrazňují, že klimatická změna má celosvětově na kvalitu života výrazně širší dopady, jež nejsou zachyceny v HDP, jako je bezpečnost, zdraví, dostupnost vody a potravin, (ne)obyvatelnost území,  migrace atd. Řada těchto projevů se stává aktuálním tématem i pro nás.  Rozsáhlá mezinárodní studie CzechGlobe z loňského roku uvádí, že epizody sucha mohou do konce století globálně ohrozit současně až 60 procent ploch určených k pěstování pšenice a tím, ať přímo či nepřímo, postihnout i Česko.  Kombinace rozsahem výrazně menších epizod sucha vedla před deseti lety k prudkému růstu cen obilovin na světových trzích a podstatně přispěla k bouřlivým kolapsům od severní Afriky po Sýrii, jejichž dopady v podobě migračních vln pociťujeme dodnes. Klíčový faktor pro budoucnost civilizace vyplývající z klimatické změny je ztráta obyvatelnosti mnoha území. Oteplení o dva stupně Celsia proti předindustriálnímu období by vedlo k rozpadu řady států a do pohybu by se daly stovky milionů lidí. I proto Pařížská dohoda z roku 2016 podporovaná všemi státy uvádí cíl udržet zvýšení globální průměrné teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia.
Řadu problémů, jejichž řešení bude velmi nákladné, nebrala studie Deloittu vůbec v úvahu. „Usuzovat z jimi použitého modelu, že další globální oteplování pomůže nějakému hospodářství, například českému, je zavádějící. Oteplování by zdánlivě mohlo být výhodné pro rozsáhlé oblasti Ruska nebo Kanady, ovšem již dnes v těchto státech vznikají obrovské ekonomické škody, protože infrastrukturu (ropovody, zásobníky fosilních paliv, silnice, železnice a budovy) ničí tání věčně zmrzlé půdy, tzv. permafrostu. Lze samozřejmě připustit, že mohou být určité oblasti lidské činnosti, ve kterých dojde k malému nebo dočasnému zlepšení. Z výsledků nejen výzkumů CzechGlobe ale jednoznačně vyplývá, že negativa klimatické změny budou v drtivé většině převažovat,“ uvedl Marek.
Z hlediska ekonomické vědy už studii zkritizovali vědci z Univerzity Karlovy z Centra pro otázky životního prostředí („Co studie Deloitte opomíjí a v čem se mýlí?“). Skutečně vědeckou analýzu finančně kvantifikovatelných dopadů globálního oteplování  na hospodářství zemí EU („Economic Analysis of Selected Climate Impacts“) publikovalo Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské Unie. Pro skupinu zahrnující Česko zjistila, že o co vyšší oteplení, o to vyšší ztráta HDP. Analýza přitom zdůrazňuje, že další dopady, jejichž finanční vyjádření není k dispozici nebo ani není proveditelné, jsou pravděpodobně mnohem závažnější. (29.9.2020)