Již před sto lety bylo průmyslníkům a výzkumu jasné, že bez právní ochrany nových řešení a bez nejnovějších technických informací nemůže jejich byznys prosperovat a prosadit se ve světové konkurenci. Proto každé úsilí o inovace, každá inovační strategie, má-li být úspěšná, musí využít systému ochrany průmyslového vlastnictví. Ten inspiruje zveřejněnými nápady, přináší zisk z produkce a licencí a chrání nápady proti kopírování. Shodli se na tom účastníci konference Ochrana průmyslového vlastnictví v Evropě, pořádané k výročí 100 let Patentového úřadu v Praze.
Podle údajů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) vzniká v Evropské unii 42 % HDP v odvětvích, která aktivně využívají ochranu duševního vlastnictví, tedy patenty, průmyslové vzory, ochranné známky a práva autorská.
„Evropa potřebuje robustní patentový systém, protože 38 % pracovních míst, 42 % HDP a 90 % externího obchodu představují obory využívající ochrany duševního vlastnictví. Patentový systém pomáhá budovat silné technologické portfolio a urychlovat ekonomický růst,“ říká António Campinos, prezident Evropského patentového úřadu (EPO). „Roste poptávka po patentové ochraně, investoři a firmy považují Evropu za atraktivní a hodnotný technologický trh, na kterém chtějí inovovat a investovat,“ dodává.
Česká republika zatím nedosahuje aktivit vyspělých států zejména v přihlašování do zahraničí s využitím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Coopeartion Treaty, PCT). Příznivější vývoj lze spatřit v počtech technických řešení, která čeští původci chrání evropským patentem či v USA. V České republice je patenty chráněno zhruba 45 tisíc technických řešení.
„Existuje přímý vztah mezi právy duševního vlastnictví a rychlým růstem firem, patenty, ochranné známky a další nástroje zde hrají důležitou roli,“ zdůrazňuje Christian Archambeau, ředitel Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). „Například malé a střední podniky, které registrovaly alespoň jednu ochrannou známku, mají o 13 % větší pravděpodobnost, že v budoucnosti rychle porostou.“
Na ekonomický rozvoj mají inovace přímý vliv. „Víme, že státy, pro něž jsou inovace prioritou, rychle postupují kupředu,“ uvádí Francis Gurry, generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
„Abychom se mohli začít srovnávat s vyspělými inovativními státy, musíme se naučit využívat systém ochrany průmyslových práv, zejména patentů, ve svůj prospěch. S chytrou patentovou strategií se Česká republika může během 10 let dostat mezi evropské inovativní premianty,“ sdělil Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).
Miliony inovací jsou zdarma a volně dostupné v patentových databázích jako je například Espacenet. ÚPV se přitom stále setkává s případy, kdy vynálezci podávají přihlášky již známých řešení.
„Český průmysl, výzkum a vývoj se musí prostřednictvím patentových informací seznamovat se špičkou v oboru, nevynalézat vynalezené a vynalezené řádně chránit,“ doplňuje Josef Kratochvíl. „Existující systém patentové ochrany nabízí nepřeberné množství inspirace a pro skutečné inovátory je extrémně silným nástrojem, jak nápady ochránit a hlavně zpeněžit. Zisky z výroby zboží chráněného patenty nebo z patentových licencí jsou silným motorem dalšího rozvoje.“
Vláda ČR přijala Inovační strategii České republiky na léta 2019-2030. Vzniká Koncepce ochrany duševního vlastnictví, která zdůrazní především nutnost poučeného využívání existujících nápadů zahraniční konkurence, dobrou patentovou ochranu a zavedení výuky základů ochrany duševního vlastnictví ve školách.
„Patentová ochrana je přitom naprosto klíčová v souvislosti s vědou, výzkumem a vývojem, tedy v kontextu se zaváděním nových nápadů do praxe. Proto je velmi důležitá osvěta, spolupráce i mezinárodní kontext. Máme zájem co nejlépe ochránit chytré české hlavy a pomoci jim uspět po celém světě,“ podtrhuje Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dodává: „Vláda si je plně vědoma důležitosti ochrany duševního vlastnictví. Proto je v Inovační strategii jeden pilíř, který se této oblasti věnuje. Díky moderním informačním a komunikačním technologiím mohou dnes firmy i jednotlivci jednodušeji vyhledat nejvhodnější patentovaná řešení a v budoucnu by to mělo být ještě lepší, například díky umělé inteligenci.“
Investice do výzkumu rostou, patentová ochrana přináší ovoce
Investice státu do výzkumu a vývoje setrvale rostou, od roku 2005 do roku 2017 se zvýšily téměř na dvojnásobek (z 16,4 mld. CZK na 30,7 mld. CZK).
Současné výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj tvoří 2,4 % výdajů státního rozpočtu.
S růstem investic do vývoje rostou též příjmy z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory. Od roku 2004 do roku 2016 vzrostly tyto příjmy téměř osmkrát, z 428 milionů CZK na 3,356 mld. CZK.
Předpokladem příjmů z licenčních poplatků je řádná patentová ochrana u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) a jeho prostřednictvím i u evropských a světových patentových organizací.
„Investice do výzkumu a vývoje mají mimořádnou důležitost pro úspěch a stabilitu české ekonomiky, pro úspěch výzkumu má však mimořádnou důležitost jeho patentová ochrana,“ poznamenal Josef Kratochvíl, předseda ÚPV. „Je to právě patentová ochrana, která zamezuje nelegálnímu kopírování nápadů a která přináší profit z poskytnutých licencí.“
Při posuzování efektu výdajů státního rozpočtu do výzkumu a vývoje je třeba brát v potaz dlouhodobý charakter procesu. Výzkum a vývoj vyžaduje roky nebo i desetiletí úsilí, další 1-3 roky trvá patentové řízení a případné zobchodování licence.
Typy ochrany duševního vlastnictví
Patent je zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu. V České republice udělování patentů upravuje zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat.
Patent udělený v České republice platí 20 let od podání přihlášky a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej nikdo nesmí využívat. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent lze rovněž prodat. V případě porušení patentu je založena plná občanskoprávní a trestní odpovědnost.
Průmyslový vzor je způsob právní ochrany designu výrobku. Podle vymezení zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, se jedná o vzhled výrobku nebo jeho části, zejména se jedná o linie, obrysy, barvy, tvar, strukturu, materiál nebo zdobení výrobku.
Ne každý průmyslový vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li nový a má-li individuální povahu. Nový je, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor.
Užitný vzor je ochrana, která je na základě zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, poskytována technickým řešením, jež jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a která jsou průmyslově využitelná. Novost technického řešení se přitom posuzuje podle aktuálního stavu techniky a průmyslová využitelnost zase podle toho, zda může být dané řešení opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Z možnosti ochrany užitným vzorem jsou však vyloučeny všechny způsoby výroby nebo pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály.
Ochranná známka je jakékoliv označení, tvořené zejména slovy, včetně osobních jmen, barvou, kresbou, písmeny, číslicemi nebo tvarem výrobku či jeho obalu nebo zvuky, pokud je způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a je schopno být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky.
Zápisem do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo na její užívání. Platnost ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky ochranné známky. Platnost lze prodlužovat vždy o dalších 10 let na základě žádosti o obnovu ochranné známky podané v zákonné lhůtě.
Označení původu je název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení.
Zvláštním typem označení původu je zeměpisné označení, tedy název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území.
Organizace pro ochranu duševního vlastnictví
Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o statní službě. Historie Úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě Úřad průmyslového vlastnictví. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu.
Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) je organizace OSN, založená v roce 1967 Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. Vykonává dozor v oblasti ochrany autorských práv a dalších práv duševního vlastnictví. Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současnosti je členem WIPO 191 států.
Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) zkoumá evropské přihlášky patentů a umožňuje vynálezcům, výzkumníkům a firmám z celého světa získat ochranu svých vynálezů ve 44 zemích prostřednictvím centralizované a jednotné procedury, která vyžaduje pouze jednu přihlášku. EPO byl založen v roce 1973.
Evropský úřad ochrany duševního vlastnictví (European Union Intellectual Property Office, EUIPO) se zaměřuje na registraci ochranných známek a designů (průmyslových vzorů). Je to decentralizovaná agentura Evropské unie, která byla založena v roce 1994 a sídlí ve španělském Alicante. Ročně zaregistruje 135 000 ochranných známek a 100 000 designů (průmyslových vzorů).
Zdroj: CzechIndustry č. 3.2019
