Z vykopávek starobabylonských a staroegyptských jsou známa přečetná pečetidla (nejstarší je z 3. tisíciletí př. Kr) v podobě válečků se značkami vyrytými do povrchu a podél provrtaných; otvorem se prostrčila bronzová tyčinka sloužící k držení. Válečkem se pojíždělo po hliněných deskách a na povrchu jich vznikl pečetní reliéf. V pozdější babylonské a egyptské říši, v Assyrii, v Persii, v Řecku a Římě se užívalo převážně pečetidel okrouhlých (pečetních „razítek, peč. prstenů).