Pět důvodů ke stávce, pět kroků k dohodě

Komentář Radima Paříka, prezidenta Asociace vyjednavačů

Mohl se premiér vyhnout stávce odborářů? Nemohl. Nemohli tomu zabránit ani ministři, ani poradci, ani úředníci, dokonce ani případné ústupky ze strany vlády. Důvodů je několik:
1) odboráři deklarují, že se starají o zaměstnance a lidi práce. A ti jim to musí věřit. Musí využít příležitost, aby si získali pošramocenou důvěru zpět, a teď mají nejlepší příležitost. Premiér ani ministři nejsou přeborníky v krizové komunikaci.
2) díky každé vyhrocené situaci, jako je stávka (nebo alespoň stávková pohotovost), roste počet členů. To jsou příjmy a odborářští šéfové také uvažují v ekonomických souvislostech.
3) ani premiér, ani odboráři vyjednávat nechtěli. U odborářů jsou důvody zřejmé. Premiér ví, že je pro něj status quo výhodnější než jakákoliv dohoda s odboráři, protože by musel dělat ústupky. Nemůže dělat ústupky, už jich udělal příliš mnoho v koalici.
4) Premiér a jeho poradci věří, že tlak odborářů opadne a pak bude moci zasednout k vyjednávacímu stolu. Bavit se budou o roce 2025 a tam bude muset povolit a rozdávat. Jako každý premiér před volbami.
5) Dvě věci bychom mohli z vyjednávacího hlediska oběma stranám vytknout:
5.1) odboráři mají nešťastné spojence a zbytečně tak rozdělují své podporovatele.
5.2) premiér veřejně říká, že odboráři nemluví pravdu. Tím přímo útočí na osobní integritu odborářů a vytváří nátlak. Tím ale také zvyšuje sílu následné protireakce, odboráři budou muset přinést víc. Např. Bill Clinton to věděl dobře: navenek se chovejte ke své protistraně s respektem, za zavřenými dveřmi bez kamer můžete o to více stupňovat tlak. Ztrátu tváře vám prostě nikdo neodpustí.
Všimněte si, že oba tábory mluví o jednání, přitom oba znají rozdíl mezi jednáním a vyjednáváním.
5 kroků k dohodě:
1) obě strany sestaví vyjednávací týmy a své kontaktní osoby. Není tam premiér ani šéf odborů. Ti vedou neformální rozhovory.
2) oba tábory dostanou své představitele “pod kontrolu”, dnes si každý říká, co chce a chodí kam chce.
3) obě strany se o sobě vyjadřují veřejně ostře, ale s respektem. Urážky prohlubují příkopy.
4) ze strany premiéra chybí jeden zásadní výrok: pochopení pro těžkou situaci.
5) neříkejte, co neuděláte. Zaprvé tím prohlubujete příkopy a zvyšujete napětí, protože nedáváte alternativu, zadruhé to můžete vyjmenovávat až do konce věků, tak dlouhý ten seznam může být. A to nikdo nevydrží. Ani vláda, ani odboráři, ani zaměstnanci a ani voliči pětikoalice. (29.11.2023)