.jpg?s3=1)
Zavádění automatizace je pro řadu strojírenských firem absolutní nutností. Reagují tak na situaci na trhu práce a na stupňující se požadavky zákazníků, kteří trvají na vysoké kvalitě dodaného zboží i na stálých dodávkách. Ani nejmodernější technika však nedokáže řešit vše, role člověka a jeho smyslů je v mnoha případech nezastupitelná. Jaká nerealistická očekávání firmy od robotizace mají? A proč je podle společnosti Profika, která vyvíjí svá vlastní robotická pracoviště, klíčová role zkušeného integrátora?
V průmyslu není dost pracovníků, kteří by byli ochotni plnit jednotvárné úkoly, jako je zakládání polotovarů do strojů. Současně stoupají nároky na mzdy i na kvalitu a stabilitu odvedené práce. „Robotizace se nabízí jako velmi efektivní odpověď, a celou řadu problémů skutečně řešit dokáže. Setkáváme se ale i s tím, že mají firmy o práci robotů trochu nereálnou představu. I ta nejlepší technologie totiž naráží na své limity – ať se jedná o dovednost nebo na poměr mezi cenou a výkonem,“ vysvětluje Jakub Kaufman, který řešení pro robotizaci vyvíjí ve společnosti Profika. Pět častých zavádějících představ společnost uvádí na pravou míru.
.jpg)
Obr. Jakub Kaufman a robotická buňka RoboStack Easy
1) Robotizaci je možné implementovat kamkoliv
Vize laboratorně čistého prostředí, ve kterém pracují pouze roboti, kteří zastávají všechny činnosti, patří do sci-fi filmů a patrně tam i zůstane. „V praxi se jednoduše nevyplatí, aby byly robotizovány úplně všechny úkony. Bylo by to natolik finančně náročné, že to nedává smysl. Lze například implementovat různé senzory a kamery, aby snímaly a hodnotily kvalitu, vzhled výrobku či jakost jeho povrchu. Stejného výsledku firma dosáhne výrazně levněji, pokud se na produkt pověřený a zkušený zaměstnanec jednoduše podívá,“ říká Kaufman. Iluzí zůstává i 100 % možnost integrace kamkoliv. Robot a jeho práce vyžaduje určitý prostor – jak pro splnění pracovního úkolu, tak i kvůli bezpečnosti. Na omezení tak naráží malé dílny či provozy, kde už je ve výrobě husto a kde se pohybuje hodně lidí.
Realita: ideální je stav, kdy robotizace zastává jen ty úkony, kde je skutečně efektivní a je pro firmu maximálním přínosem. Zbytek činností obstará člověk, jehož role v celém procesu zůstává důležitá. Komplexnost lidských smyslů technika zatím neumí 100% nahradit, případně její nasazení není ekonomicky smysluplné. Nicméně stále platí, že chybovost lidské obsluhy je značná, obzvláště u monotónních prací, což naopak nahrává nasazení automatizovaných procesů.
2) Roboti jsou zcela bezchybní
Zatímco člověk se může přehmátnout či chybovat, od robotů se očekává strojová přesnost a neomylnost. Ani to ovšem není zcela reálné. Technika nedokáže reagovat na nečekanou situaci. Dodavatel třeba přiveze materiál, ze kterého vznikají neobvykle dlouhé špony, které se nedaří průběžně odstraňovat. Robot s nimi ale nepočítá a dál zakládá výrobky, takže může dojít k chybnému založení nebo poškození. Většina takovýchto situací se dá predikovat, nicméně 100% predikovatelnost opět naráží na ekonomickou smysluplnost projektu. Robot je navíc technika jako každá jiná, a je tedy třeba se o něj pečlivě starat. V případě nedostatečné údržby se objeví problémy v ozubení, pohyb má větší vůle, tím pádem vše vyústí v nepřesnost, možná i poškození materiálu.
Realita: robot tedy nedokáže samostatně napravovat vzniklé chyby, na které nebyl předem připraven. Opakovatelnost a stabilita výroby se navíc snižuje, pokud majitel dostatečně nepečuje o jeho technický stav.
3) Roboti automaticky řeší krizové situace a umí jim předcházet
Přístroj je naprogramovaný jen na určitou škálu činností – například na uchopení materiálu, jeho oplach, osušení, založení do stroje a následné odložení mezi hotové výrobky. Dokáže upozornit na to, že je díl jiného rozměru než obvykle a nejde ho založit. Ovšem neexistuje žádná automatická predikce vnějších chyb ani kreativní řešení ad hoc vzniklých problémů. Pokud například dodavatel přiveze materiál jiné barvy, než jaká byla objednána, ovšem rozměry a další parametry, které robot má kontrolovat, odpovídají, robot problém nerozpozná a s materiálem bude pracovat jako jindy.
Realita: u řešení problémů hraje velkou úlohu zkušenost obsluhy, její umění improvizovat, kreativita a schopnost intuice. Ani ty zatím robot nahradit neumí. „Jak u zmíněné chybovosti, tak i u potenciálních krizových situací je velmi důležitá úloha experta, který robotizaci implementuje. Robot bude dělat jen to, na co je naprogramovaný – zásadní je proto zkušenost a předvídavost integrátora. Pokud je šikovný, dokáže obrovské škále problémů předejít, protože robota naučí, jak v jednotlivých situacích postupovat. Jestliže se ovšem o integraci do výroby pokouší firma bez pomoci, její povědomí o tom, k jakým potížím může v průběhu výroby dojít, bude omezené. A tím se zvýší i počet situací, kdy robot ohlásí chybu a bude čekat, až problém vyřeší člověk,“ upozorňuje Kaufman.
4) Robot bude pracovat nonstop
Realitě neodpovídá ani vidina robota jako dokonalého pracanta, který na rozdíl od lidí nepotřebuje žádné pauzy a v plném zápřahu bude 24/7, a to 365 dní v roce. „Bez odstávky, která je potřebná pro údržbu, se žádná firma neobejde,“ připomíná Kaufman, jehož Profika už in-house vyvinula tři typy robotických pracovišť. Automatizace ale rozhodně dokáže prodloužit dobu práce – stačí, když robotovi končící tým doplní materiál. Protože ale nedokáže sám opravit vzniklé chyby a krizové situace, je stroj pořád odkázaný na člověka, který přijde a dá mu možnost pokračovat.
Realita: do popředí se dostává dobré plánování. S jeho pomocí lze odstávku a tím výpadek ve výrobě minimalizovat. Robot pak skutečně může pracovat 24 hodin denně, pokud se o něj firma dobře stará a udržuje ho v maximální kondici.
