Přibližně 80 % začínajících učitelů se může při zahájení praxe spolehnout na pomoc uvádějícího učitele. Začínající učitelé nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy (53,5 %), s vedením školní dokumentace (52,8 %) nebo s hodnocením žáků (40,1 %). Vyplývá to ze šetření, které organizoval tým projektu SYPO a které se uskutečnilo mezi začínajícími a uvádějícími učiteli a řediteli vybraných škol v květnu a červnu 2018. Do šetření se zapojili učitelé či ředitelé ze 727 škol.
Pomoc uvádějícího učitele může mít vliv na setrvání začínajícího učitele ve školství. „Ve školách, které mají vytvořený systém uvádění nového učitele do praxe, dochází k poměrně výrazným rozdílům v uvažování začínajícího učitele o jeho další profesní kariéře,“ říká týmová manažerka klíčové aktivity Evaluace projektu SYPO Kateřina Trnková a dodává: „Pokud existuje funkční proces uvádění začínajícího učitele, pak o případném odchodu z konkrétní školy nebo ze školství přemýšlí přibližně 12 % nových učitelů. Pokud škola funkční systém uvádění nemá, pak o tomtéž uvažuje více než 24 % začínajících učitelů.”
Zapojení začínajícího učitele do praxe nebývá snadné ani rychlé a liší se podle druhu a typu školy, její velikosti, složení pedagogického sboru a mnoha dalších faktorů. „V některých školách je nový učitel tak trochu hozen do vody, v jiných se mu věnuje jeho zkušenější kolega a postupně mu ukazuje, co práce v konkrétní škole obnáší. I s pomocí zkušeného kolegy bývají začátky pedagogické kariéry velmi náročné,” říká týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO Monika Brodská.
Začínající učitelé, kteří spolupracují s uvádějícím učitelem, se mohou spolehnout na pomoc zkušených kolegů. Nejčastěji se na ně obrací o rady týkající se kázeňských problémů, a to zejména začínající učitelé působící současně na obou stupních základních škol (72 %), 69 % učitelů působících na 1. stupni, 65 % na 2. stupni. „Potřebu pomoci s kázeňskými problémy pociťuje také 48 % začínající učitelů na středních školách a 33 % začínajících učitelů působících v mateřských školách,” říká Kateřina Trnková. Potřebu pomoci s vedením školní dokumentace uvádějí zejména začínající učitelé na 1. stupni základních škol, je to až 65 % začínajících učitelů.
Hodnocení žáků je další oblastí, ve které potřebují pomoc především učitelé základních škol (58 % na 1. stupni, 38 % na 2. stupni a 56 % začínajících učitelů působících na obou stupních základní školy). Pomoc při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (nadání, poruchy učení, poruchy autistického spektra, žáci cizinci atd.) potřebují nejvíce začínající učitelé na 1. stupni základní školy (58 %). V komunikaci s rodiči pociťují potřebu pomoci nejvíce začínající učitelé ve školách mateřských (36 %) a základních (40 % na 1. stupni, 35 % na 2. stupni, 44 % působících na obou stupních současně).
Mezi nejčastější faktory, na jejichž základě bývá začínajícím učitelům na základních školách přidělen uvádějící učitel, patří stejná či blízká aprobace (54,6 %), zkušenosti uvádějícího učitele (40,8 %) a výuka ve stejných třídách (31,5 %). Na středních školách uvedlo stejnou aprobaci jako důvod k volbě uvádějícího učitele dokonce 76 % začínajících učitelů. V mateřských školách hraje díky organizaci vzdělávacího procesu hlavní roli při adaptaci začínajícího učitele výuka ve stejných třídách, ve kterých působí uvádějící učitel. (21.3.2019)
