„Plná nákupní centra“ před Vánoci klamala

Komentář Lukáše Kovandy

Prosincový propad maloobchodních tržeb je jeden z největších v historii, za potraviny pak vůbec největší.

„Plná nákupní centra“ a „plné restaurace“ v předvánočním čase klamaly. Teď je to oficiální. Maloobchodní tržby se v prosinci propadly jedním z nejvýraznějších temp v historii. Pád o 7,3 procenta je hlubší, než předpokládaly všechny expertní odhady. Experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů meziroční pokles maloobchodních tržeb pouze o 5,5 procenta. Nečekaně výrazný je také meziměsíční propad, tedy pokles tržeb mezi loňským listopadem a prosincem, jenž činí 0,7 procenta. To o stabilizaci v oblasti maloobchodní tržeb nesvědčí.

Lidé v Česku v prosinci přiškrtili zejména objem nakupovaných potravin, meziročně o více než desetinu. Jedná se o nejhlubší meziroční pokles v tržbách za potraviny od začátku zjišťování na samém počátku tohoto milénia, tedy od roku 2001. Výrazně omezovali své nákupy také v případě nepotravinářského zboží, o 7,5 procenta. Jestliže lidé v Česku masivně šetřili na potravinách, svědčí to o tom, že svoji finanční situaci opravdu nepovažovali za příznivou. Protože omezovat výdaje za potraviny je mnohdy strastiplnější než omezovat výdaje za přece jenom zbytnější statky.

Nutno však říci, že právě loni v prosinci se spotřebitelská nálada lidí v Česku mohla ocitnout na své určitém dně. Převážně už v první polovině ledna se totiž spotřebitelský sentiment v ČR výrazně zlepšil. Příslušný ukazatel ČSÚ poskočil o 7,4 bodu, což je druhý nejvyšší meziměsíční nárůst v celé historii sledování od roku 2003.

Výrazněji se spotřebitelská nálada Čechů z měsíce na měsíc zlepšila už jen v květnu 2020. Tehdy to ale bylo spojeno s tím, že se s odezníváním první vlny pandemie onemocnění covid-19 začaly obchody a restaurace na několik měsíců vracet k normálnímu provozu. Taková výjimečná situace není plně srovnatelná s letošním lednem, kdy k žádnému podobnému „otevírání ekonomiky“ nedošlo, a ani dojít nemohlo, protože byla v normálním provozu.

V prosinci 2022 ovšem lidé v ČR ještě hodnotili svoji finanční situaci velmi pesimisticky. Také se citelně více než pak v lednu obávali zhoršení celkové ekonomické situace. Lednové zlepšení jejich nálady zřejmě souvisí s mnohem příznivějším průběhem letošní topné sezóny, než jakého se kvůli energetické krizi EU mnozí experti či politici obávali ještě před několika měsíci. Začátkem letošního roku se také snížil podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů.

Za celý letošní rok je ovšem i tak třeba počítat s poklesem maloobchodních tržeb, a to o zhruba dvě procenta. Lidé budou nadále čelit omezené kupní síle, plynoucí s pokračující rapidní inflace a souvisejícího propadu reálných výdělků.

Česká koruna je vůči švédské měně nejsilnější v dějinách

Dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako dosud nikdy, vláda ve Stockholmu přesto euro přijímat nehodlá.

Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.

Švédskou korunu stahuje dolů předluženost tamních domácností, jež je činí zvláště zranitelné vůči utahování měnové politiky a vzestupu úrokových sazeb, zejména těch na hypotékách. Skandinávská země čelí naráz největšímu splasknutí realitní bubliny a nejvýraznější inflaci od 90. let.

Letos v lednu ve Švédsku zkrachoval největší počet firem za poslední minimálně jedno desetiletí, meziročně o 47 procent více. Bankrotují v prvé řadě stavební firmy, na něž drtivě doléhá zmíněné splasknutí bubliny.

Ceny rezidenčních nemovitostí se dosud ve Švédsku propadly o šestnáct procent v porovnání s prvním loňským čtvrtletím, kdy kulminovaly ještě v důsledku jejich enormního pandemického cenového růstu. Pokles cen realit přitom podle všeho nekončí. Pád cen má letos způsobit 44procentní pokles počtu zahájených rezidenčních nemovitostí. To je rána pro švédské stavebnictví, v němž pracuje více než 350 tisíc z celkem 5,1 milionu zaměstnanců skandinávské země.

Švédská Riksbank čelí obtížnější situaci než mnohé jiné centrální banky ve světě. Musí totiž krotit inflaci, avšak zároveň ještě úzkostlivěji dbát na to, aby zemi neuvrhla do až příliš hluboké recese. Zhruba polovina hypoték ve Švédsku je totiž s variabilní úrokovou sazbou. Podstatnou část druhé poloviny pak zase charakterizují poměrně krátká fixační období. Švédové jsou tak vysoce citliví – více než v drtivě většině dalších zemí EU – na růst úrokových sazeb, jaký v současném inflačním prostředí nastává. Zhruba 60 procent hypoték ve Švédsku má v důsledku fixační období kratší než jeden rok.

Riksbank v rámci boje s inflací zatím zvýšila základní sazbu z nuly na 2,5 procenta a tento týden se očekává další zvýšení úroku na rovná tři procenta. Tím ale utahování švédské měnové politiky neskončí. Vysoce zadlužené švédské domácnosti takový růst úroků v řadě případů zaskočil a nyní se s ním jen těžko srovnávají.

Dramaticky zhoršená finanční kondice švédských domácností a jejich ochromená kupní síla tak budou společně s dále slábnoucím stavebnictvím stahovat celou ekonomiku dále dolů, stejně jako její měnu. Nelze tak vyloučit, že česká koruna bude již brzy stát poprvé v historii méně než dvě švédské koruny. Pro Čechy to znamená jedno: dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako nikdy jindy, alespoň tedy z hlediska kursu.

Přesto, že švédská měna historicky slábne, vláda země neuvažuje, že by zahájila kroky k přijetí eura. Švédsko si přitom na rozdíl od Dánska nevyjednalo výjimku ze závazku jednotnou evropskou měnu přijmout. Švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová se ovšem včera v tamním tisku nechala slyšet, že otázka zahájení přípravy na přijetí eura „není na stole“. (7.2.2023)