Plnění státního rozpočtu ČR za leden 2026. Zatímco příjmy rostly, realizace výdajů zpomalila tempo

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna kladným saldem ve výši 32,4 mld. Kč. Důvodem vysokého přebytku je rozpočtové provizorium významně omezující tempo výdajů státu, které meziročně klesly o téměř 14 %. Naopak příjmy vyrostly o více než 12 %, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 7,9 mld. Kč a také o 13,3 mld. Kč meziročně vyšším příjmům z EU. Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů stejně jako v minulých letech dosáhla v měsíci lednu kladné hodnoty a po jejím očištění činil přebytek 11,1 mld. Kč.

„Česká republika si jako čistý příjemce prostředků z EU nemůže dovolit opakovat fiasko s čerpáním z let 2022 nebo 2025, kdy zůstaly nevyčerpány desítky miliard, které pak bolestivě chyběly v naší ekonomice. Proto si naše vláda vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 mld. Kč vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ říká Alena Schillerová. 

Za meziročním zlepšením salda o 43,7 mld. Kč, respektive o 30,3 mld. Kč po odečtení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu. Zatímco příjmy rostly o více než 12 %, realizace výdajů zpomalila tempo o 13,9 %. 

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 12,1 % (+19,6 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 5,0 % (+4,0 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci ledna dopad ve výši 2,5 mld. Kč. Vzrostl i výběr pojistného (+5,8 %, +3,8 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+122,6 %, +13,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,8 %, +1,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů. 

U daně z příjmů právnických osob (+3,4 %, +0,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+17,1 %, +0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,8 % (+3,8 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,9 %, +1,6 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních daní (+5,6 %, +0,9 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových a souvisejících výrobků. Růst spotřební daně z minerálních olejů (+13,8 %, +0,9 mld. Kč) je způsoben zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky, v případě spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,3 %, +0,4 mld. Kč) pak zvýšením sazby spotřební daně. Naopak meziroční pokles zaznamenalo inkaso spotřební daně z lihu (-16,8 %, -0,3 mld. Kč), což je pravděpodobně způsobeno faktem, že se sazba daně zvýšila jen o 5 % (oproti loňským 10 %) a nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech, dále je pak patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva a vína. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.      

Výdaje státního rozpočtu:

Objem celkových výdajů stanovený na měsíc leden byl vyčerpán na 82,0 %. Pro jejich tempo (-13,9 %, -24,0 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-17,6 %, -30,0 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria spočívajících mimo jiné v dočasně nižší úrovni financování zejména školství a výzkumu, vývoje a inovací.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,8 %, +3,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,1 %, +1,9 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostl příspěvek na bydlení (+0,3 mld. Kč), nemocenské (+0,3 mld. Kč), příspěvek na péči (+0,2 mld. Kč) a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (0,2 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do dubna 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,1 mld. Kč.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-54,0 %, -21,1 mld. Kč) představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 16,4 mld. Kč (-20,8 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od ledna minulého roku, kdy byla vyplacena šestina objemu plánovaného pro regionální školství (včetně prostředků na platy nepedagogů) a čtvrtina prostředků určených pro soukromé školství, směřovala na tento účel jen dvanáctina požadovaných prostředků. Příspěvek na výkon státní správy činil 1,1 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-71,7 %, -12,1 mld. Kč) souvisel také s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu příspěvků poskytovaných vysokým školám a transferů zaměřených na podporu výzkumu, vývoje a inovací.   

Naopak nejvíce vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vyšší o 1,3 mld. Kč (+23,9 %) a obsluha státního dluhu, která představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 1,7 mld. Kč (+1,3 mld. Kč). 

Vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+10,2 %, +0,5 mld. Kč). Jejich objem (5,6 mld. Kč) byl tvořen především dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 4,1 mld. Kč (+0,9 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě v lednu minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,2 % (+0,3 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 8,3 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) bývají v lednu tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 4,4 mld. Kč (+4,4 mld. Kč) a také výdaj na pořízení budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). (3.2.2026)