K 31. říjnu 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 221,1 mld. Kč, celkové výdaje 1 240,6 mld. Kč a schodek hospodaření 19,6 mld. Kč.
Bez započítání mimořádných jednorázových příjmů ve výši téměř 21 mld. Kč, které inkasoval v loňském roce státní rozpočet jako závěrečné platby vztahující se k programovému období 2007 až 2013, byl meziroční schodek vyšší o 4,2 mld. Kč. V souvislosti s rozpočtem Evropské unie se v dosavadním průběhu letošního roku projevuje o 13,4 mld. Kč (o 16,0 %) vyšší objem předfinancovaných projektů na společné programy České republiky a Evropské unie. Tyto výdaje pak mají pozitivní dopad i na meziroční nárůst investic o více než 27 % (o 21,6 mld. Kč).
Schodek státního rozpočtu po očištění celkového vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, tj. příjmů i výdajů na tyto projekty, dosáhl ke konci října výše 10,9 mld. Kč. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek přebytek ve výši 2,4 mld. Kč, což znamená meziročně horší saldo jen o 13,3 mld. Kč. Na něj pak mají výrazný podíl investiční výdaje realizované z národních zdrojů s meziročním růstem o více než 12 mld. Kč.
Nejvýraznější vlivy na straně příjmů
Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení privatizačních prostředků převedených do příjmů v březnu (18 mld. Kč) meziročně vzrostly o 68,8 mld. Kč, tj. o 6,6 %.
Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla i nadále daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 12,3% tempo spolu s téměř 8% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 45,5 mld. Kč. V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 41,2 %. Výrazný meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 6,9 % odráží příznivé ekonomické výsledky firem a podnikatelů. Inkaso daně z přidané hodnoty, zatížené jednorázovými negativními efekty z počátku tohoto roku (nižší počet pracovních dní ovlivňující zejména inkaso daně ze služeb, vrácení nadměrných odpočtů z minulého roku, stejně jako obecně nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů v důsledku efektivnější kontrolní činnosti finanční správy) v posledních měsících dohánělo zmiňovaný výpadek inkasa z počátku roku. Výše inkasa daně z přidané hodnoty na měsíční bázi byla negativně ovlivněna přesunem vyššího objemu plateb daně v loňském roce oproti letošnímu roku v rámci liberační lhůty1 a mimořádnou platbou v říjnu 2018. Tyto vlivy výrazně oslabily pozitivní vliv vyššího počtu pracovních dní. Naopak v meziročním srovnání došlo k negativnímu vývoji u inkasa daně z tabákových výrobků. Producenti tabákových výrobků se předzásobili tabákovými nálepkami v souvislosti s novým požadavkem na zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků. Hodnota dosud odebraných tabákových nálepek však nasvědčuje tomu, že by rozpočtovaného inkasa mělo být do konce roku dosaženo.
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery meziročně vzrostly o 23,4 mld. Kč, z čehož příjmy z prostředků EU a FM zvyšovaly inkaso o 1,4 mld. Kč.
Nejvýraznější vlivy na straně výdajů
Sociální dávky se vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v prvních deseti měsících roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly vyplaceny z téměř 92 % rozpočtu a příspěvkovým a podobným organizacím bylo vyplaceno téměř 91 % neinvestičního rozpočtu. Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno již 93,5 % plánované částky, tedy meziročně o 9,2 mld. Kč více. U těchto výdajových položek lze v poslední čtvrtině roku očekávat zpomalení jejich realizace.
Z kapitálových transferů převedl státní rozpočet od ledna do konce října přes 95 % plánovaných investičních transferů územním samosprávným celkům, téměř 92 % rozpočtu transferů příspěvkovým a podobným organizacím a téměř 87 % rozpočtu transferů podnikatelským subjektům. V průběhu října se již projevily vyšší investiční převody směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Vyšší realizace u vlastních investic státního rozpočtu se očekává v závěru roku.
Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář
Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 1 075,5 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 64,9 mld. Kč, tj. o 6,4 %.
Celkové inkaso DPH ve výši 239,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 10,2 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,4 %. Inkaso za prvních deset měsíců tohoto roku tlumil vývoj inkasa DPH v lednu, únoru, červenci a září, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů (dopad na inkaso DPH zejména u služeb), nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku, což je důsledkem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti finanční správy a jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH. Výše inkasa DPH na měsíční bázi byla negativně ovlivněna přesunem vyšší hodnoty plateb DPH v loňském roce oproti letošnímu roku v rámci liberační lhůty a mimořádnou platbou v říjnu 2018. Tyto vlivy výrazně oslabily pozitivní vliv vyššího počtu pracovních dní. Mírně negativní dopad na inkaso má také zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019.
V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tyto návrhy jsou stále v legislativním procesu.
Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 129,5 mld. Kč, což bylo o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,5 %, méně než na konci října 2018.
Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 68,8 mld. Kč při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,4 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však nadále ovlivňuje vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 a v následujících letech dále novelizovaná. Vzhledem k poslední legislativní změně, která prodlužuje zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí, případně kalendářní rok, bude část této daně vracena až v roce 2020. V rozpočtu je tato změna zohledněna.
Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 45,3 mld. Kč, což bylo meziročně o 2,3 mld. Kč, tj. o 4,8 % méně. Výpadek inkasa z počátku roku, který byl způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy se plátci daně předzásobili staršími tabákovými nálepkami v průběhu konce roku 2018, byl již plně vykompenzován. Od července se v měsíčním inkasu začal projevovat další efekt předzásobení se výrobci a dovozci tabákovými nálepkami, tentokrát z důvodu povinnosti zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků (Track and Trace), neboť na výrobky vyrobené před 20. květnem se tato povinnost ještě nevztahovala. Ministerstvo financí předpokládá, že se jedná pouze o dočasný stav, který bude do konce roku vykompenzován a rozpočtovaného inkasa bude dosaženo. Proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %. Pro rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně. S účinností od 1. dubna 2019 je však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 12,6 mld. Kč, tj. o 12,3 %, zatím dosáhlo 115,5 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální mzdy, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 5,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,4 mld. Kč, tj. o 41,2 %. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 má pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na celoroční inkaso očekává ministerstvo financí z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 nově také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 11,7 mld. Kč, což bylo o 1,2 mld. Kč, tj. o 11,7 %, více než na konci října 2018. V letošním roce nemají na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.
Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 10 měsíců roku 99,3 mld. Kč, tj. 79,8 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 6,4 mld. Kč, tj. o 6,9 %. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso je meziročně pozitivně ovlivněno ekonomickým růstem a dopadem zavedení elektronické evidence.
U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 1,1 % dosáhlo 11,5 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso mělo být meziročně ovlivněno předpokládanou pozvolnou stagnací realitního trhu.
U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 32,9 mld. Kč, tj. o 7,8 %, dosáhly 454,6 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.
Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 145,6 mld. Kč (meziroční růst o 23,4 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 88,3 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 vyšší o
1,4 mld. Kč i přes to, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Bez těchto prostředků by příjmy z EU dosáhly výrazného růstu, který odpovídá vyšší schopnosti realizace společných programů EU a ČR, se kterou souvisí i následná refundace prostředků z rozpočtu EU. Růstově působí i březnový převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů
kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový.
Výdaje státního rozpočtu – podrobný komentář
Celkové výdaje v objemu 1 240,6 mld. Kč byly o 113,5 mld. Kč, tj. o 10,1 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 9,6 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 37,8 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na důchody), neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně vyšší o 21,7 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na platy v regionálním školství), odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 9,2 mld. Kč (vliv žádosti Evropské komise z průběhu 1. čtvrtletí o zaslání vyšší než alikvotní části rozpočtovaného objemu) a neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 6,5 mld. Kč. Meziročně o 21,6 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 109,0 mld. Kč, což bylo o 15,2 mld. Kč (o 16,2 %) více než na konci října 2018.
Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 31. 10. 2019 bylo na sociální dávky vyplaceno 500,4 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 37,8 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 31,8 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 154,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 21,7 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši
111,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 106,2 mld. Kč (v říjnu 2018 to bylo 91,2 mld. Kč) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,0 mld. Kč (v říjnu 2018 to bylo 4,4 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1. 1. 2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.
Transfery podle zákona o sociálních službách, které jsou z velké části převáděny do rozpočtů územních samosprávných celků, zatím dosáhly 16,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o téměř 2 mld. Kč.
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 59,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,9 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení měsíčních plateb za státního pojištěnce od 1. 1. 2019.
Kapitálové výdaje zatím dosáhly 101,1 mld. Kč, což bylo o 21,6 mld. Kč, tj. o 27,2 %, více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (57,4 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR s meziročním růstem o 9,2 mld. Kč, tj. o 19,0 %. Investice realizované výhradně z národních prostředků vzrostly ještě výrazněji, a to
o 11,9 mld. Kč, tj. o 37,5 %.
Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč (na konci října bylo z této částky realizováno 29,2 mld. Kč).
Saldo státního rozpočtu
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října 2019 schodkem ve výši 19,6 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 25,2 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně to představuje výsledek meziročně horší o 13,3 mld. Kč.
Hospodaření rozpočtu v samotném říjnu skončilo přebytkem 1,4 mld. Kč (v říjnu 2018 schodkem ve výši 11,1 mld. Kč), když příjmy dosáhly 117,8 mld. Kč (v říjnu 2018 to bylo 108,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 116,4 mld. Kč (v říjnu 2018 to bylo 119,7 mld. Kč). Na meziroční růst příjmů v samotném říjnu o 9,2 mld. Kč měly největší vliv příjmy z EU vyšší o 6,7 mld. Kč. Na poklesu výdajů v samotném říjnu o 3,3 mld. Kč se nejvíce podílely kapitálové výdaje nižší o 2,5 mld. Kč a také výdaje na obsluhu státního dluhu nižší o 2,4 mld. Kč. (1.11.2019)
