Oblíbený program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje spojil síly hned s pěti malými pivovary působícími v českých klášterech. Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.
Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.
Klášterní pivovary
„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva
s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.
Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.
Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj. a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.
Historie pivovaru Královské kanonie premonstrátů na Strahově je spjata s historií kláštera samotného, založeného roku 1142. V roce 1907 byl však pivovar zrušen a v roce 1919 dokonce přestavěn na byty. Po velké rekonstrukci se vaření piva podařilo obnovit v roce 2000, roční výstav piva je 1800 hl. Vaří nefiltrovaná, nepasterizovaná piva sv. Norbert. Mají krásné motto: „Žádný svatý není tak dobrý jako náš Norbert.“
„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka. Poutní Grätzer je vysoce sycené a lehké pivo, které kombinuje dubovou chuť uzeného pšeničného sladu s tóny bílého vína Cryo, chmele Nelson Sauvin a trochou šafránu. Obsah alkoholu je 3,8 %, hořkost 10 IBU. Bílé víno je zpracováno metodou kryomacerace. Grätzer vznikl z pivovarské tradice v polském městě Grodzisk Wielkopolski, pivo se zde vařilo již ve 13. století.
Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je již od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Ke klášteru se váže vůbec první písemná zmínka o vaření piva na českém území. Pivovar zde fungoval s několika přestávkami až do roku 1889. Na tuto dlouhou tradici navazuje nový pivovar vybudovaný v roce 2011. Maximální roční výstav pivovaru je 6 000 hl piva. „V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil. Poutní Rauch Weizenbock má 6% alkoholu.
Klášter v Oseku byl založený koncem 12. století řádem cisterciáků. Osecké pivovarnictví je od svého počátku spojeno s Cisterciáckým opatstvím. První pochvalná zmínka o oseckém pivu pochází z roku 1645. V době barokní přestavby kláštera byl pivovar přesunut z prostor konventu do současných prostor hospodářského dvora kláštera. Roku 1701 se začíná psát historie barokního pivovárku a sladovny. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován a v sezóně 1901/02 dosáhl svého rekordního výstavu 23.662 hl. V roce 1946 byl pivovar uzavřen. Tradice pivovarnictví byla obnovena v roce 2015, opět vaří pivo, a to pod původním názvem Ossegg – pivo cisterciáckého opatství.
„V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.
Klášter Želiv byl založen roku 1139 řádem benediktinů. Po 10 letech byli benediktini vystřídáni premonstráty. První zmínky o vaření piva v premonstrátském klášteře na Želivě jsou už ze 14 století. Vaření piva v klášteře Želiv v nové době byla přerušena roku 1907, kdy klášter Želiv vyhořel a pivovar nebyl obnoven. V roce 2010 byl založen nový Želivský klášterní pivovar. „Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl. Poutní Velikonoce 16 má 16% alkoholu a hořkost IBU 28.
Klášter cisterciaček Porta coeli (v překladu Brána nebes) byl založen manželkou českého krále Přemysla Otakara I. Konstancií v roce 1230. Pivovar při klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova vznikl již ve středověku a zanikl v roce 1942. Nový pivovar se značkou Vorkloster byl uveden do provozu v roce 2019. Je jediným klášterním pivovarem na Moravě.
„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.
Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.
Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.
